34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena má své nominované
V pořadí 34. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy: básnickou sbírku Šimona Leitgeba Betonová pláž (JT´s nakladatelství), počin Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky, a románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové. Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny.
Cena bude podobně jako v předchozích ročnících spojena s finanční prémií pro vítěze ve výši 50 000 Kč a stejně jako v minulém ročníku budou 10 000 Kč odměněni i dva další nominovaní. České literární centrum věnuje vítězi Ceny Jiřího Ortena rezidenční pobyt v Evropě, zároveň všichni tři nominovaní obdrží jako dar překlad ukázky z jejich díla do angličtiny, francouzštiny a němčiny pro účely zahraniční propagace.
Porota 34. ročníku Ceny Jiřího Ortena pracuje ve složení: literární teoretik Petr A. Bílek, literární kritik a filozof Petr Fischer, spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková, literární redaktor Štěpán Kučera a spisovatelka a redaktorka Božena Správcová. Předsedou poroty se stal Petr A. Bílek.
Cena Jiřího Ortena je udělována s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Magistrátu hl. města Prahy a partnerem je také České literární centrum, které vítězi zprostředkuje tvůrčí pobyt. V roce 2020 strávil měsíc v německé umělecké kolonii ve Worpswede spisovatel Vratislav Maňák, laureát CJO 2012. V tomto roce bude v umělecké kolonii, která existuje již od 19. století, měsíc žít a tvořit Hana Lehečková, vítězka CJO za rok 2020. Během svého pobytu se autorka také představí německému publiku na mezinárodním literárním festivalu v Brémách. Rezidenci poskytuje České literární centrum ve spolupráci s Uměleckými domy Worpswede, literárním festivalem globale° a za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.
Medailonky nominovaných autorů a jejich děl:
Šimon Leitgeb: betonová pláž (JT’s nakladatelství)
Vyjádření poroty: Básnické miniatury jsou díky přímočaré a nesentimentální dětské optice působivé už samy o sobě. Leitgeb z nich však buduje konkrétní, uvěřitelný svět malého chlapce z okraje společnosti. Na hlubší rovině se tak vzácně setkává důležité sociální téma s básnickým vidění a dotaženou originální kompozicí.
ANOTACE: Druhá básnická knížka Šimona Leitgeba vychází tři roky po jeho pozoruhodném debutu a v mnohém na něj navazuje. Stále se přidržuje dětské či mladické perspektivy, znovu jsou básně ukotveny v koncizním rámci, jenž má tentokrát podobu příběhu rozděleného do tří oddílů. Oproti syrovosti první sbírky nicméně nové texty vykazují melancholické zjemnění a větší míru obraznosti, která místy nabývá až symbolistního rázu. Svět se ukazuje jako podivné místo k existenci.
Šimon Leitgeb (1996) vyrostl v Malontech, vesnici v Novohradských horách. Je autorem básnické sbírky Mezi náma (Nakladatelství Petr Štengl, 2017) a Betonová pláž (JT’s nakladatelství, 2020). Publikoval ve většině českých literárních časopisů a v roce 2016 se objevil i v antologii Nejlepší české básně 2016 (Host, 2016). Jeho básně byly přeloženy a publikovány v Rakousku, na Ukrajině a v Rumunsku. Žije střídavě v zahraničí a v Českých Budějovicích, kde se aktivně podílí na chodu kulturního života organizací literárně-hudebního pořadu Mezi náma a festivalu Literatura žije!.
„Na sbírce Betonová pláž jsem intenzivně pracoval dva a půl roku. Rukopis se mnou projel Evropu, Ameriku i Asii a z postupně nasbírané přibližně stovky básní se do sbírky dostaly sotva tři desítky. Moje debutová sbírka Mezi náma vzbudila k mému překvapení nemalý ohlas, což samozřejmě stupňovalo očekávání na druhou knihu. S přispěním redakce Jana Těsnohlídka si v Betonové pláži stojím za každým slovem. Myslím si, že básně fungují nejen samy za sebe, ale pracují i komplexně, jako dlouhý příběh, poema. Jsem rád, že se obálky ujal Jaromír 99, protože jeho práci mám moc rád, a i to přispělo k celku, který je teď nominován na Cenu Jiřího Ortena, čehož si velice vážím,“ říká Šimon Leitgeb.
Gábina Pokorná: V hlavě (Práh)
Vyjádření poroty: Román poskládaný z blouznivých, drásavých i temně vtipných „zápisků mladé schizofreničky“ je text v dobrém slova smyslu terapeutický (přináší i osvětu, co to diagnóza F20 vlastně znamená). Zároveň jde o výsostnou a suverénně psanou literaturu. Neustálé napětí mezi neuspořádaným světem v hlavě a přesně volenými slovy přináší silný čtenářský zážitek.
ANOTACE: „Schizofrenie není nemoc, je to životní styl.“ Novela V hlavě zachycuje psychickou nemoc z pohledu mladé vysokoškolačky, která prožívá svá první milostná vzplanutí i zklamání. Ukazuje životní peripetie s mnoha eskapádami, na jejichž konci se mísí pocit rezignace s nadějí nových začátků. Vnitřní monology poodhalují zákoutí lidské duše, ve které se denně rozehrává nevyrovnaný boj dobra se zlem. Kniha bez příkras přináší zápisy reflektující úzkostné pocity, ale i humor každodennosti. To vše na pozadí diagnostikované F20.
Gábina Pokorná (1990) vystudovala magisterský obor Český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nyní je doktorandkou programu Česká literatura na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a studuje na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální obor Sociální práce. Působila jako asistent pedagoga na základní škole Jedličkova ústavu, v Psychiatrické nemocnici Bohnice vedla kurz biblioterapie určený pro dlouhodobě hospitalizované klienty. Nyní pracuje ve školství. Debutovala novelou V hlavě: Ze zápisků mladé schizofreničky (2020). V nakladatelství Togga ji vyšla básnická sbírka Psychotické básně Filipa Umřela (2021).
„Nerada vzpomínám na dobu, kdy jsem novelu V hlavě psala, musím však uznat, že mi toto období po tvůrčí stránce dost pomohlo. Nikdy předtím ani potom bych si na zpracování podobného tématu asi netroufla. Ačkoliv se v knize zračí mé tehdejší bolesti a zklamání, není to autobiografie,“ uvádí Gábina Pokorná.
Klára Vlasáková: Praskliny (Listen)
Vyjádření poroty: Nápaditým příběhem, plným příznačných postav, se nominovaná próza odvážně a s ambicemi pokouší tematizovat zásadní problémy společnosti pozdní doby, jako je ztráta smyslu práce nebo víry v udržitelný rozvoj světa. I enviromentální žal možná skrývá naději.
ANOTACE: Když se na Zem snese malý kulovitý útvar, není člověka, v němž by tento jev nevzbudil očekávání. Koule sice levituje pár desítek centimetrů nad povrchem a je podivuhodně rezistentní vůči jakýmkoli pokusům o její přesun či zničení, ale jinak z ní nic nevychází. Nikomu a ničemu neškodí, ale ani neprospívá. Lidé, vyhladovělí po mystice i přesahu, si začnou její přítomnost vysvětlovat různými způsoby a ve společnosti se najednou cosi pohne – a pak už dlouho potlačované frustrace, neurózy, vyčerpání, ale i problémy s klimatem nelze dále ignorovat…
Klára Vlasáková (1990) je spisovatelka, publicistka a scenáristka. Píše filmové a komiksové scénáře a rozhlasové hry. Spolupracuje s Českým rozhlasem, Českou televizí nebo Salonem Práva. Praskliny jsou její románový debut. S výtvarnicí Juliánou Chomovou vytvořily komiks Spiritistky. Její povídky se objevily ve sbírkách Divočina nebo Budoucnost.
„Praskliny se zabývají tím, jakou podobu světa vlastně chceme a jak z té, která se řítí ke katastrofě, vystoupit. Psala jsem je před pandemií, a je tak pro mě zvláštní – a někdy znepokojivé – číst na různých online besedách ty pasáže, které se až nepříjemně shodují s naší koronavirovou realitou. V tomhle ohledu bych popravdě byla radši, kdyby určité jevy zůstaly bezpečně zavřené v knížce,“ říká Klára Vlasáková.
Oficiální web: www.cenajirihoortena.cz
