Podmínky v českém průmyslu se v dubnu zhoršily více, než se čekalo

Tuzemskému zpracovatelskému průmyslu se v dubnu vedlo hůře, než se čekalo. Příslušný index nákupních manažerů vykázal hodnotu 44,7 bodu. Podle odhadů expertů oslovených agenturou Bloomberg se hodnota měla pohybovat od 45 do 47,5 bodu. V březnu hodnota indexu činila 46,2 bodu

Znamená to, že podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se nadále meziměsíčně zhoršují. V dubnu ještě rychleji než v březnu – a navíc tedy nad očekávání rychle.

Průmyslníkům totiž klesá jak výroba, tak nové zakázky. Jsou proto navíc nuceni snižovat stavy pracovníků. Současně ovšem čelí vyšším cenám vstupů, což je závažný signál také pro Českou národní banku. Ta na svém dnešním zasedání sníží úrokovou sazbu nejspíše o 0,5 procentního bodu, avšak nelze vyloučit ani pokles jen o 0,25 procentního bodu. Výraznější inflační tlaky v průmyslu, poháněné zejména vyššími cenami energií, mohou být jedním z důvodu, jež některé bankovní radní přiměje k zvednutí ruky ve prospěch právě jen mírnější redukce základní sazby o 0,25 procentního bodu.  

Čeští průmyslníci se potýkají jak se slábnoucí poptávkou domácí provenience, tak také té zahraniční. Útlum zahraniční poptávky souvisí zejména s ekonomickými obtížemi, jimž čelí Německo, klíčový obchodní partner ČR. Německému průmyslu nesvědčí vysoké ceny energií, poměrně vysoké úrokové sazby či ekonomické zadrhávání Číny.

Pokles výroby v Česku má však na svědomí také snaha redukovat zásoby již vyrobeného zboží. Právě zásoby budou letos stahovat dolů celou tuzemskou ekonomiku, byť ta by měla celkově růst o 1,1 procenta. Pozitivně k růstu přispěje spotřeba domácností a také výdaje vlády, investice a zahraniční obchod, zatímco negativně právě vývoj stavu zásob. Zásoby se negativně projeví poměrně výrazně. I když totiž celková poptávka v ekonomice roste – i díky oživení apetýtu domácností –, zatím ji i letos z podstatné části bude uspokojovat rozprodej zboží již vyrobeného a uskladněného. Nemusí se vždy jednat o uskladnění v úplně finální podobě, jak demonstruje třeba situace v autoprůmyslu; z velké části již dokončené vozy čekají na několik posledních komponent a zákazníci se musí smířit s dlouhými čekacími lhůtami.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank