Kolik budou v létě stát pohonné hmoty? Rozhodne Izrael a Írán

Pohonné hmoty jsou nejdražší od loňského podzimu. Růst jejich cen sice v posledních dnech zbrzdil, ba se zastavil, ale otázka zní, na jak dlouho.

Vzestup cen ropy až k úrovni 100 dolarů za barel ještě před koncem letošního léta totiž rozhodně nelze vyloučit, zejména pak v tom případě, že dále zhoustne napětí na Blízkém výhodě, konkrétně hlavně v rámci střetu Izraele a Íránu.

K úrovni 50 korun za litr se ale ani tak letos ceny pohonných hmot na 95 procent nedostanou. Takový nárůst by hrozil snad jen v případě dramatické eskalace konfliktů na Blízkém východě či války na Ukrajině. Muselo by například dojít na použití taktických jaderných zbraní ze strany Ruska na Ukrajině, což by Kreml mohlo dovést i do určité izolace ve vztahu k Číně, načež by Rusko mohlo zareagovat prudkým omezením vývozu své ropy. To je ale neštěstí vážně spíše jen hypotetický scénář.

Letos by se ceny pohonných hmot měly pohybovat nejvíce v pásmu od 38 do 41 korun za litr. Pokud tedy právě nedojde k vážné, zejména tedy geopolitické krizi. Cenu ropy může držet poměrně vysoko, na úrovni kolem 90 dolarů za barel, pokračující škrcení těžby kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem, dále pak ekonomické oživení Číny, která je největším dovozcem ropy na světě, a v neposlední řadě nadále poměrně slabá úroveň kursu koruny k dolaru. Americká centrální banka může odložit zahájení snižování svých úrokových sazeb až za horizont letoška, což by drželo korunu poměrně slabou až do druhého letošního pololetí.

V nejbližším měsíci lze navzdory začátku motoristické sezóny v Česku čekat stabilizaci, či dokonce pokles cen pohonných hmot, pokud tedy nedojde k eskalaci napětí na Blízkém východě.

Obchodníci s ropou totiž do jejích cen preventivně zahrnuli určitou přirážku za riziko vztažené právě k dění na Blízkém východě. Cena ropy Brent během letošního dubna rostla z velké části v obavě ze závažné eskalace napětí v důsledku íránského útoku na Izrael. Podle americké banky Goldman Sachs přirážka za celkové geopolitické riziko nejen na Blízkém východě odpovídá pěti až deseti dolarům za barel. Bez další eskalace napětí na Blízkém východě by se tak ceny ropy měly dokonce dále propadnout, i v rozsahu několika dolarů na barel.

To, zda ceny u českých čerpacích stanic budou dále růst či poklesnou, mají tedy nyní v rukou vskutku zejména Izrael a Írán.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank