Ruský rubl letos posiluje nejvíce ze všech měn

Ze všech významnějších měn světa letos v prvním pololetí zpevnil vůči americkému dolaru nejvíce ruský rubl, a to o 4,3 procenta. Drtivá většina ostatních měn vůči dolaru oslabovala. Euro ztratilo takřka tři procenta, česká koruna 4,3 procenta, a švýcarský frank dokonce 6,4 procenta (viz graf Bloombergu níže).

Vůči ruskému rublu česká koruna letos od začátku roku ztratila 8,3 procenta, euro necelých sedm procent a švýcarský frank 10,3 procenta. Jedná se o konečná čísla za první pololetí, neboť ač červen ještě neskončil, o víkendu se na devizových trzích neobchoduje.

Klíčovým důvodem zpevňování rublu jsou nadále utažené finanční podmínky v Rusku. Tamní centrální banka drží svoji základní úrokovou sazbu na poměrně vysoké úrovni šestnácti procent a bude ji zřejmě ještě muset zvedat, už letos v červenci. Nutí ji k tomu stále silné inflační tlaky.

Ruskou inflaci pohání tamní režim válečné ekonomiky. Výroba pro armádní a vojenské účely loni přispěla z více než poloviny k 7,5procentnímu nárůstu objemu výroby ruského zpracovatelského průmyslu.

Válkou navýšená průmyslová výroba, sama o sobě již proinflační, navíc naráží na nedostatek pracovních sil, jenž je výsledkem mobilizace stovek tisíců mužů. Výsledkem je tak růst také mzdových nákladů. Letos ještě ruská ekonomika poroste tempem solidních 3,4 procenta, po loňském vzestupu o 3,5 procenta. V příštím roce už by měl růst zpomalit na 1,1 procenta, neboť se projeví rostoucí ekonomická a obchodní izolace Ruska, tedy důsledek řady kol západních sankcí.

K vyhlíženému zpomalení ruské ekonomiky přispěje nejen efekt izolace, leč i pravděpodobné další utažení finančních podmínek, jež proběhne právě kvůli nutnosti zkrotit inflaci. Ta je – už čtvrtým rokem v řadě – stále vzdálena čtyřprocentnímu cíli ruské centrální banky. V květnu ruská inflace přesáhla desetiprocentní úroveň. Vzhůru ji kromě válečné ekonomiky a nedostatku pracovní sily ženou i obavy z letošní zlé úrody kvůli příliš chladnému jarnímu počasí.

Ruská centrální banka tak bude na svém zasedání koncem července zřejmě nucena přistoupit ke zvýšení základní úrokové sazby, a to na sedmnáct, potenciálně až osmnáct procent. A to v době, kdy mnohé centrální banky ve světě – včetně té v USA a eurozóně – už úrokové sazby snižují, či signalizují, že tak ještě letos učiní.

Utažené finanční podmínky – jež se tedy ve výhledu ještě utáhnou – pak omezují ruskou poptávku po dovozech. Tato slabší poptávka po dovozech pomáhá rublu též posilovat, stejně jako zmíněné vysoké úrokové sazby na něm, jež jej činí atraktivním nástrojem úložky finančních prostředků.

Rubl tedy letos představuje jednu z mála měn, která letos v prvním pololetí vůči dolaru zpevnila. Dolar totiž vykazoval sám také poměrně silnou úroveň kvůli odsunování zahájení snižování základní úrokové sazby v režii americké centrální banky.

Centrální banka USA letos zatím svoji základní sazbu nesnížila ani jednou, ač tak podle předpokladů ze začátku roku měla učinit až šestkrát. Nyní trh zaceňuje pro druhé letošní pololetí maximálně dvě snížení, vždy o 0,25 procentního bodu.

Dolar si však nadále drží svoji atraktivitu nejen z důvodu vyšších než předpokládaných úrokových měr na něm, ale i z důvodu napjaté geopolitické situace, včetně války na Ukrajině, které umocňuje poptávku o bezpečných útočištích právě typu dolaru či dolarových aktiv. Geopolitická rizika, ústící letos nadále i ve zvýšené nákupy zlata centrálními bankami v zemích typu Číny, Indie, Kazachstánu či Turecka, pak zásadně přispěla k výraznému růstu dolarové ceny nejen zlata, ale zejména stříbra v letošním prvním pololetí. Stříbro v dolarech zhodnotilo o 22,5 procenta, zlato si pak připsalo 12,8 procenta.

Ještě více si letos v prvním pololetí polepšil bitcoin, označovaný za „digitální zlato“ nebo „zlato 21. století“. Bitcoinu svědčilo ale i lednové spuštění hned několika burzovně obchodovaných fondů v USA umožňujících i drobným investorům investice – na základě okamžité ceny bitcoinu – do nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa. Tento krok vedl k masivnímu přílivu kapitálu do bitcoinu jako takového.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank