Reálné mzdy v Česku stále padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší

Často kritizované zrušení superhrubé mzdy, prosazené ještě za vlády minulé, zásadně pomáhá navyšovat voličské preference vládě současné. Bez něho by byly níže. To proto, že v Česku mezi lety 2019 a 2024 klesly reálné mzdy nejvýrazněji ze zemí OECD (viz graf a tabulka níže). To znamená pokles životní úrovně. Bez zrušení superhrubé mzdy by byl ale pokles životní úrovně lidí ještě výraznější, než ve skutečnosti byl.

Jak to? Vývoj reálných mezd statistici sledují na bázi hrubé mzdy, nikoli čisté. Zrušení superhrubé mzdy, k němuž došlo začátkem roku 2021, snížilo daň z příjmu zaměstnanců ze zhruba 20 na 15 %. Zvýšilo tedy čistou mzdu, a to citelně. Toto zvýšení zásadně pomohlo – a stále pomáhá – tlumit dopad popsaného probíhajícího dramatického poklesu reálné (hrubé) mzdy do životní úrovně lidí.

Pravda, Češi stále berou reálně méně než roku 2019, ale ne až o tolik méně, jak se zdá z vývoje reálné (hrubé) mzdy. Bez zrušení superhrubé mzdy by pocítili propad reálné (hrubé) mzdy naplno, bez tlumivého efektu tohoto zrušení. Takže jejich nespokojenost se současnou vládou by byla o to vyšší.

To však není jediný paradox.

Současná vláda té minulé vytýká vysoké zadlužování. Primárním důvodem nárůstu veřejného dluhu v posledních letech je ale právě zrušení superhrubé mzdy. To připravuje veřejné rozpočty o více než 100 miliard korun ročně. Jenže jsou to peníze, jež zůstávají v kapse lidem a, jak už víme, zvyšují jejich životní úroveň, resp. pomáhají tlumit její propad.

Současná vláda tak vlastně té minulé vytýká to, z čeho sama profituje a díky čemuž má vyšší voličské preference.

Z hlediska politického marketingu jde o majstrštyk na druhou. Současná vláda totiž, zaprvé, sbírá body na tom, že kritizuje tu předešlou za zadlužování a stylizuje se do role fiskálně odpovědnější. A zadruhé sbírá body na tom, že ten samý dluh, jejž tolik kritizuje a shazuje na vládu předešlou, pomáhá tlumit pokles životní úrovně lidí, tedy i životní úrovně jejích voličů – má tedy díky němu sama vyšší voličské preference. 

Reálné mzdy v zemích Visegrádské čtyřky (vývoj od roku 2019 do letoška):

Maďarsko +13,5 %
Polsko +9,3 %
Slovensko +4,6 %
Česko -7,5 % 

Česko je na tom nejhůře nejen v rámci V4, ale celé OECD (viz graf této organizace níže).

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank