Některá letiště mají díky solárům nižší uhlíkovou stopu, patří k nim i ta česká

Využívání letecké dopravy je tradičně spojováno s vysokou spotřebou energie a značnou uhlíkovou stopou. Stále více letišť po celém světě nachází řešení v solárních elektrárnách, které jim pomáhají snižovat jak negativní dopad na životní prostředí, tak provozní náklady. Letiště disponují rozsáhlými nevyužitými plochami a střechami, které jsou pro instalaci solárních panelů ideální. V České republice se k tomuto trendu připojilo letiště Václava Havla nebo malé letiště s leteckým muzeem v Točné.

Praha Ruzyně

Letiště Václava Havla v Praze se přidává ke světovým letištím a od roku 2023 instaluje ve svém areálu fotovoltaické panely. Solární energie již napájí Terminál 3 a cargo terminál Menzies. Další fotovoltaické elektrárny jsou plánovány i na ostatních budovách letiště, nyní se připravuje na parkingu „C“. Vyrobená elektřina je určena pro vlastní spotřebu objektů. Letiště si vytyčilo cíl uhlíkové neutrality do šesti let a k jeho naplnění pomáhá právě fotovoltaika.

Praha Točná

Solární panely se budou brzy nacházet i na střeše hangáru letištního muzea v Točné na okraji Prahy – na menší elektrárně zde v současné době pracuje česká společnost Greenbuddies, která se specializuje na výstavbu FVE. Vyrobenou elektřinu tu spotřebují na provoz muzea, kde jeho majitel Ivo Lukačovič shromažďuje historická letadla v letuschopném provozu. Zajímavostí při stavbě fotovoltaiky je řešení odlehčených panelů i nosníků, a to při přísném dodržování požárních předpisů, protože muzejní hangár je vyrobený pouze z ocelové konstrukce s dřevěným opláštěním fasády, aby si zachoval historický ráz. Majiteli velmi záleží na tom, aby fotovoltaika na střeše nepůsobila rušivě, a solární panely tak naruší vzhled letiště minimálně. Největším lákadlem muzea je pro návštěvníky Baťova legendární Elektra, se kterou proslulý zlínský podnikatel v roce 1937 obletěl svět. Točná má pro vzlétání a přistávání letadel – nejen těch historických – k dispozici 870 metrů dlouhou dráhu, kterou využívají i letadla soukromá.

Kóčin

Toto jihoindické letiště se už navždy zapsalo do dějin jako letiště, které je jako první na světě plně poháněno solární energií, a je tudíž energeticky soběstačné. Stalo se tak v roce 2015, kdy zde na zemi přibyl dvanácti megawattový solární park tvořený ze 40 tisíc solárních panelů. Projekt dlouhodobě inspiruje i v zahraničí, odkud se do Kóčinu sjíždějí delegace, aby podobný projekt realizovali ve svých zemích.

Vídeň

Mezinárodní letiště ve Vídni jde co do snižování uhlíkových emisí příkladem. Od roku 2023 se může pochlubit uhlíkově neutrálním provozem, na kterém se podílí celkem osm fotovoltaik. Ta největší z nich je zároveň druhou největší FVE v Rakousku vůbec. Tvoří ji 55 tisíc panelů a elektřina, kterou moduly vyprodukují, pokrývá zhruba třetinu celkové spotřeby letiště za rok. Objem vyrobené energie je tak velký, že by pokryl průměrnou roční spotřebu až 7 tisíc domácností.

Melbourne

Nulových emisí by do roku 2025 chtěli dosáhnout na letišti v australském Melbourne. K tomu má výrazně dopomoct pozemní solární elektrárna o výkonu 12 MW, kterou zde spustili v roce 2021. S rozlohou 16 hektarů se jedná o největší solární instalaci napříč všemi australskými letišti.

Atény

Do udržitelného provozu investovali i na mezinárodním letišti v Aténách, kde byl v roce 2023 slavnostně otevřen 16megawattový fotovoltaický park. Ten produkuje přibližně 45 % elektřiny z celkové roční spotřeby letištní společnosti. V současné době má aténské letiště spojení se 172 vnitrostátními a mezinárodními destinacemi a řadí se mezi 25 předních evropských letišť.