Vláda říká, že v příštím roce bude investovat rekordně. Dle její vlastní metodiky to není pravda

Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, resp. o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.

Například historicky rekordní propad ekonomiky z roku 2020, více než pětiprocentní, prohloubil deficit veřejných financí na zhruba 367 miliard i kvůli nutnosti poskytovat v době pandemie covidu veřejné prostředky restrikcím zasaženým podnikatelům, firmám a podnikům, stejně jako jejich zaměstnancům. Zároveň se kvůli těm samým restrikcím smrskly příjmy veřejné kasy, protože firmy a fabriky stály či omezovaly produkci a jejich zaměstnanci zhusta zůstávali doma, neboť nemohli pracovat a vytvářet hodnoty – díky nimž vznikají hrubé zisky, z nichž pak do veřejné kasy plynou daně.

Výsledkem tak by výrazný deficit, a to je absolutní, tak v poměru k HDP, který ovšem rozhodně nelze celý přičítat chybnému fiskálnímu hospodaření tehdejší vlády.

V tomto ohledu je vlastně dokonce výhodnější „inflační krize“, jakou Česko prožilo v letech 2022 a 2023, neboť o inflaci lze deficity ponižovat metodicky snáze než o objektivně neovlivnitelný makroekonomický vývoj. Proto také řada prováděných očištění končí u očištění o inflaci, aniž by dále očišťovala i o objektivně neovlivnitelný makroekonomický vývoj.

To však není hlavní sdělení tohoto textu. Tím je to, že pokud ministerstvo financí apeluje za očišťování deficitů o inflaci, mělo by být konzistentní a samo tak alespoň o inflaci očišťovat i další položky rozpočtování. Tedy nejen deficity, leč třeba i investice.

Tak se ale neděje. Na příští rok ministerstvo financí plánuje investice za více než 250 miliard korun. To je solidní číslo, pokud skutečně dojde k jeho naplnění (čemuž tak být nemusí, jak napovídá zkušenost řady uplynulých let). Absolutně je vlastně historicky nejvyšší. To ostatně hlásá samo ministerstvo. „Je to rekord,“ zní z pražské Letenské ulice, kde úřad sídlí.

Jenže rekord to je pouze bez očištění o inflaci. Tedy dle metodiky, kterou to samé ministerstvo jinde – pokud jde o deficity – zavrhuje. Jestliže totiž údaj více než 250 miliard převedeme třeba do stálých cen roku 2010, a očistíme tedy takto o inflaci, rázem má na investice jít „jen“ necelých 151 miliard korun. To je z historické perspektivy stále solidní výsledek i v očištění o inflaci, avšak už není rekordní. Protože třeba v roce 2015 šlo na investice hned přibližně 176 miliard, vycházíme-li ze stálých cen roku 2010 (viz graf níže).

Navíc, pokud investice inflačně očistíme, investuje současná vláda zhruba stejně jako minulá vláda, která ovšem prováděla ekonomiku oním jejím historicky rekordním propadem roku 2020, z nějž se hospodářství plně vzpamatovalo až ve druhém čtvrtletí roku 2022 (kdy se jeho výkon srovnal s tím těsně před propuknutím covidové pandemie).

V očištění o inflaci totiž současná vláda za první tři roky svého působení, tedy v letech 2022 až 2024, proinvestovala (pokud se tedy beze zbytku naplní plán investic na letošek) 376 miliard korun ve stálých cenách roku 2010. Minulá vláda za první tři roky svého působení, 2018 až 2020, tedy včetně prvního roku covidu, ergo roku historicky rekordního propadu ekonomiky ČR, proinvestovala zhruba 369 miliard korun ve stálých cenách roku 2010. To je tedy údaj srovnatelný s inflačně očištěným investováním současné vlády.

To klíčové ale je, že pokud ministerstvo – plně legitimně – vyzývá k používání jedné určité metodiky, mělo by ji také vždy používat samo.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank

You may also like...