Po stopách osadníků za duší Vysočiny: Duchovní místa

V zalesněných kopcích a hlubokých údolích řek Vysočiny zanechalo své stopy mnoho kultur i náboženství. Pojďte se projít po cestách, po kterých kráčeli první osadníci. Prohlédněte si kláštery, kostely, modlitebny nebo synagogy, které tu postavili. Zastavte se na poutních místech a užijte si jejich jedinečnou atmosféru, kterou si zachovávají už po staletí.

Katolické kláštery, kostely i křížové cesty

Foto: Jakub Mertl

Rané osidlování Vysočiny započalo v polovině 12. století. Až o století později začala být ale oblast Českomoravské vrchoviny osídlena souvisle, a to díky rozmachu rudního hornictví. Většina větších osad vznikala na obchodních stezkách, na jejich uzlech nebo u významného vodního toku. A s příchodem prvních obyvatel se na Vysočinu dostává také katolické náboženství, které tu zanechalo nesmazatelnou stopu. Místní krajina je dodnes plná poutních míst, kostelů, bazilik a křížových cest. Mezi jednu z nejstarších staveb patří klášter Želiv, který založil ve 12. století kníže Soběslav. V 18. století upravil areál do podoby barokní gotiky slavný stavitel Santini. Ten se významně podílel také na barokní výzdobě opatského kostela Narození Panny Marie.  Komplex je dodnes funkční a kromě duchovních služeb se tu můžete ubytovat, vyrazit na oblíbené hrané prohlídky, které vás zábavnou formou seznámí s historií kláštera, nebo si odpočinout v pivních lázních a ochutnat jejich vlastní pivo.

Křemešník, foto Jakub Minka

Asi deset kilometrů od Pelhřimova leží na jednom z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny kostel Nejsvětější trojice, poutní místo opředené mnoha pověstmi. Původně malou dřevěnou kapličku na Křemešníku postavili na konci 17. století, když tu při dovolání stříbra narazili na léčivý pramen. Po ukončení třicetileté války se kaple přestavěla na barokní kostel. Odtud až na vrchol vede křížová cesta, kterou zakončuje Boží hrob, přírodní dutina ve skále, do které je vloženo Kristovo tělo. Křížová cesta vás zavede také ke kapličce sv. Jana, kde najdete Stříbrnou studánku. Voda tu pravidelně vyvěrá v období okolo Vánoc a vysychá v květnu. Říká se, že pokud bude voda v prameni i na podzim, bude válka. Což se prý stalo naposledy v roce 1938. Okolo Křemešníku si můžete udělat příjemnou procházku po naučné stezce. Hlavní okruh má osm zastávek, které vás seznámí s místní přírodou a historií. Za návštěvu stojí také kostel sv. Markéty, který najdete na místě zaniklé vsi Loukov na Havlíčkobrodsku. Gotická stavba s jedinečnou atmosférou ukrývá nástěnné malby ze 14. století, které tvoří ikonografický celek. Najdete tu scény jako Poslední večeře nebo Umučení deseti tisíc rytířů.

Židovské čtvrti, synagogy a hřbitovy

Židovská stezka v Habrech, foto Martin Dubský

Mezi první osadníky Vysočiny patřili také Židé. Během 14. století se usazovali se v podhradí panovnických sídel, v místech, kde se konaly významné trhy a na křižovatkách dálkových obchodních cest. Jedna taková cesta vedla také přes obec Habry. Se zmizelou historií města seznamuje Naučná židovská cesta. Na sedmi zastaveních objevíte život židovské komunity, jejich zvyky, tradice a příběhy slavných osobností, které přesáhly hranice města i regionu. Až do husitských válek žili Židé na Vysočině relativně klidně, ale po roce 1452 začali být vypovídání ze všech královských měst. Teprve v průběhu druhé poloviny 18. století mohli získat za poplatek právo pobytu, směli studovat na školách a provozovat řemesla. V této době na Vysočině existovalo šest židovských obcí jako Třebíč a Velké Meziříčí. Počet míst postupně narůstal až na třicet. Další rozvoj ale utnula nacistická okupace. Stopy po židovském osídlení zůstaly na mnoha místech dodnes.

Synagoga Třebíč, Foto David Falát

Většinou se dochovaly jen židovské hřbitovy, ale navštívit můžete také celé čtvrti. Tu nejvýznamnější najdete v Třebíči. Židovské město se rozkládá na více než čtyřech hektarech a jde o jednu z mála kompletně dochovaných židovských čtvrtí mimo území Izraele. Díky tomu patří mezi památky UNESCO. Najdete tu vše, co bylo potřeba – kupecké krámky, radnici, chudobinec nebo třeba dvě synagogy. Celou čtvrť si můžete projít v rámci několika prohlídkových okruhů a nezapomeňte ochutnat také košer víno, dobroty podle tradičních receptů a českou whisky TREBITSCH. Kousek od Třebíče, v obci Jemnice, najdete jednu z nejstarších židovských čtvrtí v České republice. První písemná zmínka pochází už z roku 1336 a dochovalo se z ní třiadvacet domů, které dnes tvoří Zámeckou ulici a ulici U Templu. Židovské čtvrti můžete navštívit ale třeba také v Humpolci, Jihlavě, Ledči nad Sázavou, v Polici nebo v Třešti.

Toleranční modlitebny a Bible kralická

Útrapami ale neprocházeli jen Židé. Po bitvě na Bílé Hoře sílily požadavky na reformu církve a v českých zemích došlo k zákazu evangelictví. Evangelíci se museli vystěhovat nebo přijmout katolickou víru. Právě Vysočina byla jedním z mála míst, kde evangelické vyznání i přes zákaz přetrvalo, protože z velké části neosídlená krajina plná lesů poskytovala uprchlíkům skvělé zázemí. Po vydání Tolerančního patentu se začaly zakládat toleranční modlitebny, malé kostelíky připomínající spíš vesnické chalupy. Nesměly mít věže, zvony, zdobení ani klenutá okna, ale vytvořily místo, kde se mohli věřící oficiálně scházet a modlit se. V celé České republice se jich dochovalo 48, z toho se 13 nachází na území Českomoravské vrchoviny. Až do dnešní doby si zachovala svůj původní vzhled modlitebna v Moravských Křižánkách. Vstup do kostela je přímo z polí, přesně, jak stanovovala pravidla a na zdech jsou nápisy psané švabachem.

Původní vzhled má také toleranční modlitebna v Daňkovicích, kterou si místní postavili v roce 1785. Návštěvu můžete spojit s obědem v místní vyhlášené restauraci Selský dvůr. Během let 1578 – 1620 poskytla Vysočina azyl tajné bratrské tiskárně v Kralicích nad Oslavou, kde vznikl první český překlad bible, Bible kralická. V Památníku Bible kralické můžete navštívit výstavu s názvem Umění knihtisku a bratrská tiskárna v Kralicích. Najdete tu originální ukázky knihtiskařského umění z přelomu 15. a 16. století, knihy ze slavných pražských tiskáren Veleslavínovy a Melantrichovy, první vydání Blahoslavova překladu Nového zákona, jednotlivé díly Bible kralické i originál slavné Komenského mapy Moravy z roku 1627. Uvidíte také funkční repliku knihtiskařského ručního lisu ze 16. století a  během interaktivní části výstavy si sami vyzkoušíte práci renesančních tiskařů.

Více tipů na výlety najdete na vysocina.eu