Obecní dům je secesní poklad Prahy plný historie, živé kultury a gastronomie
Obecní dům je jednou z nejvýznamnějších secesních staveb v Praze a symbol české historie, kultury a architektury. Obecní dům byl postaven v letech 1905–1911 podle návrhů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Stavba vznikla na místě bývalého Králova dvora, což podtrhuje jeho historický význam. Tento vrcholný příklad české secese se vyznačuje bohatou výzdobou, na níž se podíleli přední čeští umělci, jako byli Alfons Mucha, Mikoláš Aleš a Max Švabinský.
Ředitelem Obecního domu v Praze je Vlastimil Ježek. Tuto pozici zastává již několik let a aktivně se podílí na správě a moderním provozu tohoto historického a kulturního centra.
„Ten dům je zázrak. Nejenom proto, že se na začátku dvacátého století na jeho stavbě podíleli vlastně všichni tehdejší přední umělci. Je to neuvěřitelné dědictví našich prapra dneska asi dědečků. Je to takové dědictví, že ovlivnilo i generální rekonstrukci. Byla velmi obtížná, protože to byla přísně historická památkářská rekonstrukce, a bylo těžké některé chybějící prvky dodělat. Řadu z nich se nepodařilo vyrobit v tuzemsku, museli se vozit Itálie, z Francie, něco z Maďarska, z Rakouska.“ přibližuje dějiny Obecního domu Vlastimil Ježek.
„Samozřejmě se tady můžeme bavit o tom, jestli v době, kdy se stavěl, byla ještě secese nějakým stylem, který něco říkal, ale ty diskuze probíhaly už tehdy, když se stavělo. Přesto se to někomu tehdy nemuselo líbit nebo se mu zdálo, že už žijeme v té době nastupujícího kubismu a těch takových, řekl bych, strohých architektonických stylů. Já jsem tady 12 let a ještě se mi nestalo, abych někoho provedl Obecným domem, ať už je to Čech nebo Moravan nebo návštěva ve Spojených států či jiné země, aby nebyl naprosto konsternován tou nádherou, tou rozmanitostí. Každý salonek v Obecní domě v reprezentačním patře je trochu jiný a máme s čím chlubit. Ale opravdu díky tehdejšímu rozhodnutí, že se něco takového vybuduje.“ dodává.
Hlavní dominantou Obecního domu je slavnostní Smetanova síň, která hostí koncerty, plesy a významné kulturní události. Mimo jiné se zde každoročně koná zahajovací koncert Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Interiéry zdobí jedinečné secesní prvky, které přitahují návštěvníky z celého světa.
Obecní dům sehrál klíčovou roli v české historii. Právě zde byla 28. října 1918 vyhlášena samostatnost Československa. Tento okamžik zůstává významnou součástí národní identity a dodává budově mimořádný historický rozměr.
Obecní dům působí honosně, většinou přitahuje cizince. Je dnes dominantou i pro Čechy?
„To se hodně změnilo. Rekonstrukce, která skončila v roce 1997, byla nesmírně zdařilá. Mám proto i důkaz. V roce 1912 vyšly dvě vydání fotografického Světozoru, které nabídly všechny interiéry Obecního domu, pochopitelně v černobíle provedení. A když si dáte ty fotky z roku 1912 vedle sebe s fotografiemi, které jste vyfotil včera, tak se s tím docela dobře dá hrát hra „Najdi tři rozdíly“. To je až neuvěřitelné. V tom je Obecní dům naprosto výjimečný. Určitě tu bylo dříve víc turistů než Čechů, ale tohle změnil covid a změnil, řekl bych, i přístup právě gastronomických provozů“, říká Vlastimil Ježek. „Skoro určitě z 80 % dříve směřoval cenově k movitější klientele a to covid opravdu úplně zlomil, protože najednou jsme žili v období, kdy jednak jsme měli zavřeno, ale pak přišli ty doby, kdy tu vlastně nikdo jiný než Češi nebyli k mání. A to si myslím, že i změnilo přístup nás všech. Takže dneska, řekl bych, je to tak 50 na 50.“
„Je to moc dobře už proto, a jsem absolutně přesvědčený, že tenhle dům by měl navštívit každý Čech, Moravan a Slezan, alespoň jednou za život. I z toho prostého důvodu, že v Grégrově sále byl 28. října roku 1918 přijat zákon o vzniku samostatného československého státu, což je další zajímavost Obecního domu, a to je jeho spjatost s moderními českými dějinami. Když přeskočím zase na konec dvacátého století, tak většina jednání Občanského fóra vedeného Václavem Havlem s tehdejší vládou Ladislava Adamce probíhaly kde jinde než v Obecním domě. A taková ta ikonická fotka, kterou zná každý, jak si podávají ruku nahnutí přes stůl, tak to je prosím rovněž Obecní dům.“
„Určitě je dobré, aby Češi tyto prostory navštěvovali a chodili sem a vlastně tím navázali na tu tradici. Když se otevřel Obecní dům, sice jakoby dům českých Pražanů nebo pražských Čechů, tak se v něm děly věci. Tehdy nebyl český spolek, který by se nesnažil alespoň jednou za rok si tu něco uspořádat. K tomu je ten dům opravdu vymyšlen. Ať přišlo 10 nebo 1000, 2000 hostů, byl schopen jakkoliv velké partě lidí nabídnout cokoliv. A v tomhle smyslu byl v roce 1912 naprosto výjimečný a jediný. Tolik restaurací v jednom domě nebylo nikde. Navíc se jeho návštěvou ukazovalo to češství, na které byli lidé hrdí.
Když spojíte prohlídku domu s kulturou, koncertem, dáte si tady oběd nebo večeři, nebo třeba jenom kafe v kavárně, tak bych řekl, že tu můžete strávit stejné množství času jako v nějakém obchodním centru. Ale úplně jinak. Jsem přesvědčen, že devět z deseti lidí bude odcházet úplně nadšených.“ dodává ředitel Obecního domu.
V budově se pravidelně konají umělecké a tematické výstavy, které se zaměřují na historická i současná témata. Návštěvníci mohou obdivovat díla významných českých a zahraničních umělců.
Obecní dům je oblíbeným místem pro pořádání galavečerů, plesů a firemních akcí. Historické sály, jako je Primátorský sál a Sladkovského sál, poskytují jedinečné prostředí pro formální události. Pro veřejnost jsou k dispozici komentované prohlídky, které představují bohatou historii budovy, její uměleckou výzdobu a významné události, které se zde odehrály.
Obecní dům nabízí návštěvníkům také jedinečné gastronomické zážitky. Francouzská restaurace i Plzeňská restaurace připravují sezónní menu, které spojuje moderní trendy s tradičními recepty. Návštěvníci mohou rovněž zavítat do stylové kavárny, kde si vychutnají kávu v autentickém secesním prostředí. Gastronomické provozy vede v Obecním domě společnost Vyšehrad 2000.
„Velice rychle ukázalo, že Vyšehrad jsou naprostý profíci. Vyšehrad ustál covid a musím říci, že patří k těm, kteří nikdy nezaplatili fakturu ani den po splatnost, což při objemech, o kterých mluvíme, je vážně obdivuhodné. Vyšehrad od roku 1997 provozoval kavárnu a v roce 2020 převzal ostatní provozy. Je tu spokojenost ve spolupráci. Myslím, že na sebe i vzájemně působíme tím, že všichni chceme kvalitu za rozumnou cenu. Když si dnes srovnáte ceny v naší francouzské restauraci, tak jsou v úplné korelaci ke všem restauracím kilometr kolem nás. Není to vůbec dražší a ta kvalita je opravdu úžasná“, uvádí ke spolupráci Vlastimil Ježek.
Po rozsáhlé rekonstrukci v 90. letech 20. století je Obecní dům průběžně udržován tak, aby si zachoval svůj historický vzhled a architektonickou hodnotu. Modernizace probíhá citlivě, s důrazem na zachování původních secesních prvků.
Jaká je vize Obecního domu, plány do budoucnosti?
„Máme jeden velký plán a pracujeme na něm už poměrně dlouho, ale také nás covid hodně zabrzdil. Připravujeme dlouhodobou nebo stálou expozici, která se pracovně jmenuje Dějiny domu a Dějiny v domě. Celý příběh, celá ta diskuze o tom, jestli má být reprezentační dům Prahy, kde má stát, kolik má stát, jak to bude, samotná stavba, umělci Obecního domu … to jsou všechno témata, která by dům měl mít jako stálou expozici. A přibývá úloha Obecního domu v dějinách kulturních. Například Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK je tu doma. Udála se tu nesmírná spousta věcí. Málokdo ví, že v místní kavárně v roce 1987 vznikla umělecká výtvarná skupina Tvrdohlaví.“
„Chceme dál Obecní dům provozovat v této podobě v jaké je a hlavně doufám, že je to na něm vidět. Snažíme se o to, aby dům vypadal stejně krásně jako po otevření, aby vypadal úplně stejně krásně, jako kdyby ta rekonstrukce skončila včera, ne před více než 25 lety“. dodává ředitel Obecního domu Vlastimil Ježek.
Obecní dům je vrcholným dílem české secese, které spojuje umění, historii a kulturní dědictví. Jako významné kulturní centrum Prahy nabízí bohatý program pro návštěvníky z celého světa a zůstává důležitým symbolem české státnosti.
PF
Foto: Depositphotos
