Možnost výpovědi bez udání důvodu rozděluje odbornou veřejnost

Připravovaná novela zákoníku práce, označovaná jako „flexinovela“, přináší významné změny pro zaměstnavatele i zaměstnance. V současnosti nejvíce diskutovaným bodem je návrh na zavedení výpovědi bez udání důvodu. Tento koncept, inspirovaný zahraničními modely, by podle zastánců přispěl k větší flexibilitě na pracovním trhu, zatímco kritici varují před možným zneužíváním a oslabením ochrany zaměstnanců. Návrh rozděluje nejenom politiky, ale i odborníky z řad HR.

Podle některých zastánců větší flexibility pracovního trhu, zejména z řad zaměstnavatelů, by možnost výpovědi bez nutnosti uvádět důvod mohla přinést větší dynamiku trhu práce. Na druhou stranu se však objevují obavy, že by taková změna mohla oslabit jistoty zaměstnanců. „Současná legislativa je v některých ohledech velmi rigidní, což může ztěžovat efektivní řízení pracovních vztahů. Zároveň je ale klíčové zachovat ochrannou funkci pracovního práva a zabránit zneužití oslabení výpovědní ochrany zaměstnanců. Jak nalézt rovnováhu mezi flexibilitou a jistotou, je otázkou pro širší diskusi,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Modely podobného opatření fungují například v Dánsku, kde systém „flexicurity“ umožňuje snadnější propouštění, ale zároveň poskytuje silné sociální zajištění pro zaměstnance.

Rizika: nižší jistota zaměstnanců a možné zneužití

Odborníci na pracovní právo však upozorňují na to, že jednostranné přijetí tohoto opatření bez kompenzačních mechanismů může vést k právní nejistotě zaměstnanců. Kritici návrhu varují, že by se zaměstnavatelé mohli snáze zbavovat zaměstnanců například kvůli osobním sporům, odborové činnosti či jiným než pracovním důvodům.

„Většina států, které výpověď bez udání důvodu umožňují, má zároveň silné sociální záchranné sítě, které u nás zatím neexistují,“ upozorňuje Anna Kevorkyan z portálu JenPráce.cz. „Bez adekvátních opatření, jako je vyšší odstupné, podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikační programy, by novela mohla vést k oslabení pracovního práva na úkor zaměstnanců,“ dodala Anna Kevorkyan.

Srovnání se zahraničím: je český trh práce připraven?

V zahraničí se tento koncept uplatňuje různými způsoby. Dánsko kombinuje možnost snadného propouštění s vysokou úrovní ochrany nezaměstnaných. Ve Spojených státech je pracovní trh značně flexibilní, ale zaměstnanci se musí spoléhat na individuální úspory či soukromé pojištění. V Německu a Francii je výpověď bez důvodu možná jen v omezených případech a zaměstnavatelé musí plnit přísné podmínky.

„Pro český trh práce, kde sociální zabezpečení není na úrovni skandinávských zemí a kde stále přetrvává problém s vymáháním práv zaměstnanců, by jednostranné zavedení výpovědi bez důvodu mohlo znamenat zásadní posun v pracovněprávních vztazích,“ uvedla Blanka Baierová z webu dostupnyadvokat.cz, který poskytuje online poradenství.

Pozměňovací návrh, který výpověď bez udání důvodu do flexinovely zařadil, nyní počítá s tím, že zaměstnavatel by takto mohl propustit jen zaměstnance, kterému vznikne nárok na starobní důchod za více než 5 let, a zároveň by se nevztahoval na státní zaměstnance. Propuštěný zaměstnanec by měl nárok na odstupné v rozsahu trojnásobku až šestinásobku průměrného výdělku podle délky pracovního poměru.

Titulní foto: Depositphotos.com