Ropa je v korunách nejlevnější od roku 1999, zájem řidičů o benzín i naftu přitom dramaticky klesá

Loni se počet veřejných čerpacích stanic v ČR poprvé v historii přehoupl přes cifru čtyř tisíc. Česko má jednu z nejhustších síť benzínových pump v Evropě, ba na světě. Koronavirus však vše mění. Hrozí, že benzínových pump bude ubývat. To se přitom nedělo ani v krizí poznamenaných letech 2010 až 2013. Jenže tehdy sice ekonomika procházela útlumem, avšak nebyla z velké části „vypnutá“ jako dnes.

Distributoři pohonných hmot v ČR registrují kvůli koronaviru zhruba třetinový pokles poptávky po benzínu či naftě. Zvlášť prudký je propad poptávky po benzínu, propad spotřeby nafty tlumí nadále fungující – byť také omezeně – kamionová nebo autobusová veřejná přeprava. Dopravci se ovšem také potýkají s propadem zakázek. Nafta ovšem kvůli slabšímu cenovému poklesu – danému i koncem topné sezóny – stojí poprvé od dubna 2019 stejně jako benzín. Dosud byl dražší benzín.

Korunová cena barelu ropy Brent právě dnes klesla nejníže za skoro 21 let. Naposledy byla levnější 11. června 1999. Barel Brentu stál dnes v přepočtu i jen zhruba 564 korun. Ropa takto historicky zlevňuje nejen kvůli koronaviru, ale také z důvodu pokračující cenové války Saúdů s Rusy a částečně americkými břidličnými těžaři. V dubnu přitom jak Rijád, tak Moskva dále slibují navýšit těžbu, což jen dále srazí cenu ropy. Ta je přitom dnes v dolarech na svém minimu od 15. listopadu 2002, když se Brent poprvé od té doby prodává za méně než 23 dolarů za barel.

Prudce zlevňující ropa sice dává přechodně čerpacích stanicím možnost značně navýšit své marže. Ty jsou tak leckdy třeba trojnásobné oproti běžné době. Jenže konkurenční boj velkého počtu pump o stále méně „dostupné“ řidiče je nutí jít s cenou dolu a marži postupně snižovat. Stále zlevňující ropa přitom prostor pro marži nakonec spíše snižuje. Benzín i nafta jsou v Česku dnes nejlevnější od dubna, resp. od října 2016.

S tím, jak na českých silnicích ubývají řidiči ochotní tankovat, klesá navíc čerpacím stanicím objem doplňkového prodeje – například nápojů či potravin. Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měly často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv.

Ve výsledku jsou tak zejména mnohé menší pumpy existenčně ohroženy. Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzínek. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
hlavní ekonom, CZECH FUND