V zázemí botanické zahrady vyklíčila vzácná africká rostlina, Praha má vlastní pandu

V pěstebním zázemí Botanické zahrady hl. m. Prahy vyklíčila panda. Semeno vyseté v prosinci loňského roku začalo klíčit přesně na apríla. O žert ale rozhodně nejde. Panda totiž není jen roztomilý medvídek, ale také strom. Druh pojmenovaný panda olejnatá pochází ze západní Afriky a zajímavý je jak svým jménem, tak také různorodým využitím, mimo jiné i v tradičním léčitelství. Začátkem roku vyklíčila v zahradě i další vzácná africká dřevina druhu Pentadiplandra brazzeana. Plody tohoto druhu s oblibou konzumují opice, obsahují totiž dužninu až 500krát sladší než sacharóza. Návštěvníci budou moci v budoucnu obě rostliny obdivovat v expozicích skleníku Fata Morgana. 

Tropické oblasti naší planety jsou doslova živoucí pokladnicí zajímavých druhů. Řada z nich je ale dosud málo známých a jejich účinky nejsou dostatečně prozkoumány. Přitom by mnohé mohly být důležitým zdrojem léčiv a podpůrných látek v boji proti závažným nemocem. „Na konci loňského roku se nám podařilo získat semena rostliny výjimečné nejen svým pojmenováním. Semena pandy olejnaté jsou známá tím, že jejich klíčení trvá obvykle velmi dlouho, často i v řádech mnoha měsíců. Nám se pro ně podařilo připravit vhodné podmínky a jedna z rostlin díky tomu vyklíčila poměrně rychle, již po necelých čtyřech měsících. Jsem rád, že se naše sbírky rozrostly o tuto nevšední dřevinu. S trochou nadsázky lze říci, že návštěvníci budou moci v budoucnu ve skleníku Fata Morgana obdivovat první pandu v České republice,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy. „Mám radost, že Praha má pandu. A mám radost, že právě v botanické zahradě. Za tuto pandu totiž nemusíme Číně platit ani korunu,“ uvedl Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy.

Botanická zahrada Praha pěstuje africkou pandu

Panda olejnatá je jediným zástupcem svého rodu a řadí se do čeledi pandovité. V přírodě je možné se s ní setkat v nížinných deštných lesích západní Afriky od Guineje po Kongo. Výrazné jsou její kulovité plody, které obsahují jedno velké olejnaté semeno. Kromě jiných zvířat se jimi živí například sloni, jejich trusem se pak semena šíří. Vyhledávají e také šimpanzi, kteří umějí tvrdou slupku plodů rozbíjet pomocí kamenů. Místní obyvatelé semena pandy vaří, údajně totiž chutnají jako ořechy. Ze semen se také lisuje velmi kvalitní potravinářský olej. Světlé, středně tvrdé dřevo pandy se využívá k výrobě kánoí a v truhlářství. Nelze opominout ani uplatnění různých částí tohoto stromu v tradičním léčitelství. Tento druh zaujal také vědce, extrakty z jeho kůry totiž prokázaly účinky proti viru HIV.

Panda se chová, jako by si byla své výjimečnosti vědoma. Do trojské botanické zahrady totiž přišla v den mikulášské nadílky a klíčit začala na apríla. Dá se očekávat, že časem vyklíčí ještě několik dalších rostlin. „Od zahraničního prodejce jsme 5. prosince loňského roku získali deset semen pandy. Umístili jsme je do výsevního substrátu v nejteplejším skleníku pěstebního zázemí, kde 1. dubna tohoto roku začalo jedno z nich klíčit. Až sazenice pandy povyroste, využijeme ji ve skleníku Fata Morgana jako ukázku zajímavé užitkové rostliny z neobvyklé a velmi vzácně pěstované čeledi,“ vysvětluje Vlastik Rybka, náměstek pro odbornou činnost Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Panda není jedinou novinkou ve sbírce tropických dřevin

Dalším botanicky pozoruhodným přírůstkem je druh Pentadiplandra brazzeana ze skupiny afrických dřevin. Jedná se o dřevinu původní v tropické západní Africe, jejíž plody jsou oblíbenou stravou opic, ale i místních dětí. „Dužnina plodů je extrémně sladká v důsledku přítomnosti bílkovin, z nichž tzv. pentadin je až 500krát sladší než sacharóza.
Přitom ale neobsahuje téměř žádné kalorie. Jedná se proto o velmi perspektivní potenciální náhražku klasických sladidel. Semena jsou na rozdíl od dužniny velmi nechutná. Jejich trpká chuť způsobuje, že jsou rychle vyplivována, a tak jsou šířena do okolí,“ uvádí Klára Lorencová, kurátorka exotických užitkových rostlin.

Po podrobném studiu květů tohoto druhu bylo zjištěno, že se jedná o vývojově velmi starou dřevinu, pro niž byla ustanovena samostatná čeleď Pentadiplandraceae. Roste většinou na hranici lesů a savan a může mít podobu velkého keře nebo až 20 metrů dlouhé liány. Zajímavé je, že tvoří podzemní hlízu. Plody jsou v plné zralosti červené a ani tehdy ze stromu neodpadávají. Místní obyvatelé využívají kůru, kořeny a hlízy k léčebným účelům. 

 Od 20. dubna jsou opět otevřeny venkovní plochy Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Návštěvníci mohou do areálu vejít prozatím pouze hlavními vstupy, a to z ulice Nádvorní, K Pazderkám a od zastávky MHD Kovárna. Za vstupenku zaplatí běžné vstupné do venkovních expozic.

Skleník Fata Morgana a i další menší skleníkové expozice zůstávají i nadále nepřístupné. Stejně tak jsou prozatím uzavřené stánky s občerstvením, informační kiosky, bistro Botanická na talíři i vinotéka. Návštěvníci musí během procházky zahradou dodržovat veškerá opatření v souladu s nařízením vlády České republiky.