Štědrý den nastal. Přejeme krásné a pohodové prožití svátků vánočních

Štědrý den je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr.

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší, při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Oběd má stále ještě postní charakter (krajově hubník, kuba či muzika). Vánoční stromek nemá v Čechách dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím a výrobky ze dřeva, perníku a pečiva.

Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Tradičně je ten, kdo naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.

K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří pouštění lodiček, rozkrajování jablka a lití olova.

Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. půlnoční“ je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. 

Štědrovečerní hostina

Večeře v Čechách tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle kapr. Se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry přežívají, neboť dnes je tato večeře nejvýznamnějším rodinným společným jídlem celého roku. 

Kapr jako hlavní večerní jídlo nemá v českých zemích dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl postní. Za maso se ovšem nepokládalo maso rybí. To však bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dát přednost levnějším alternativám. 

Kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť se díky cenové regulaci stal dostupnějším. Klasickým způsobem přípravy je kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Podával se se šiškami, později s knedlíkem. Tento recept však postupně díky své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně přichází z kuchyně rakouské kapr smažený.

Ke kapru se jako příloha podává bramborový salát, který ovšem také nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ tvoří brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule, kyselé okurky spojené majonézou, avšak mohou se do něj přidávat též např. vejce, salám, šunka či sýr. 

Přejeme příjemné a pohodové prožití svátků vánočních, hodně zdraví a úspěchů v nadcházejícím roce.

Pavel Fryml
šéfredaktor


You may also like...