Začalo natáčení mystického dramatu ARVÉD inspirovaného skutečným osudem Jiřího Arvéda Smíchovského

Na začátku února odstartovalo natáčení nového filmu Arvéd vznikajícího v česko-slovenské koprodukci. Podstatná část natáčení proběhne v Praze v ateliérech ve Kbelích, kde filmaři pod vedením režiséra Vojtěcha Maška a kameramana Dušana Husára natáčejí v dekoracích, které jsou na pomezí surreálného snu a uvěřitelné skutečnosti. Tyto scény tvůrci následně propojí s reálnými lokacemi a vytvoří svébytný svět hlavního hrdiny Arvéda.

Příběh Jiřího Arvéda Smíchovského vyšel knižně v roce 2016 pod názvem Malostranský ďábel a ihned tento portrét jedné z nejrozporuplnějších osobností české historie vyvolal velké ohlasy. Autor této knihy, spisovatel Jan Poláček, je i spoluscenáristou filmu společně s režisérem snímku debutujícím Vojtěchem Maškem. Filmový příběh se rodil od roku 2017. Komorní dobové drama vypráví o faustovském propadnutí peklu, o tom, kam až jsme schopni zajít, abychom dosáhli svého cíle. Doktor Arvéd Smíchovský byl ochoten jít až k hranicím samotného pekla.

Spoluscenárista filmu Jan Poláček prozradil inspiraci k napsání osudů uznávaného hermetika Smíchovského a řekl, nakolik bylo obtížné mapovat příběh skutečného záporného hlavního hrdiny: „Oslovily mě životní příběhy představitelů českého hermetismu. Prvním byl náš nejznámější theurg Jan Kefer, který je zpopularizovaný díky svým magickým zásahům proti astrálu Adolfa Hitlera. Jiří Arvéd Smíchovský se může zdát na první pohled veskrze záporným hrdinou, ale pravda je jako vždy a ve všem někde uprostřed. Kromě prokázaných trestných činů, které vedly k jeho odsouzení, je v jeho úředních dokumentech též výčet obvinění, která byla svědecky vyvrácena, je tam rozsáhlé nevěrohodné udání Arvédova přítele, ze kterého čiší mstivá nenávist, a jsou tam i dobrozdání o Arvédově nezištné pomoci za okupace. Není důvod, aby zanechal tak výraznou stopu jako jeden z největších zloduchů naší historie. Arvéd byl totiž poté, co spolupracoval s okupanty, i spolutvůrcem vznikající komunistické tajné bezpečnosti. Byl využit v řadě procesů se skutečnými kolaboranty, ale i pro nastupující režim nepohodlnými osobami. Svědčil údajně u asi čtyř set poválečných soudů a na cele tvrdil, že zapříčinil smrt desítek lidí. Jeho vlastní proces se neustále odkládal a on doufal, že čas otupí hrot spravedlnosti. Hrál hru, která se mu posléze vymkla z rukou, a tak se snažil za pomoci černé magie přivolat na pomoc i ďábla. Pro mě to znamenalo pokusit se Arvéda pochopit a za pomoci faktů, dobových reálií a fantazie vytvořit příběh.“

Režisérem a spoluscenáristou silného a nadčasového příběhu je Vojtěch Mašek, který, i když je to jeho režijní debut, není v oblasti umění žádným začátečníkem. Je autorem několika divadelních her (Mimo zápis – Studio Hrdinů, Černý med – Činoherní klub), spoluscenáristou vítězného filmu karlovarského festivalu Křižáček a nositelem osmi cen Muriel za komiksovou tvorbu. „Životní příběh doktora Smíchovského mi dává možnost nahlédnout historickou látku pohledem charismatického démona, který se svou složitou povahou zaplete do složité doby.“

Ve filmu se objeví řada skvělých herců, jejich výběr a obsazení popisuje Vojtěch Mašek: „Od začátku jsem věděl, že Arvéd je Michal Kern. Shodou okolností jsem se v době, kdy jsem s ním připravoval divadelní představení Mimo zápis, začal také zabývat myšlenkami na film o Arvédovi. Jsem velmi rád, že nabídky dalších hlavních rolí přijali moji oblíbení herci a herečky jako Saša Rašilov, Martin Pechlát, Jaroslav Plesl a Vojtěch Vodochodský, už při prvních zkouškách a přípravách potvrdili, že jsou ideální volbou. V menších rolích se objeví Ivana Uhlířová, Pavlína Štorková, Vojtěch Vondráček a Tomáš Kobr. Důležitou součástí hereckého obsazení jsou i vynikající slovenští herci Robert Jakab, Zvonko Lakčevič nebo Marian Labuda v roli bachaře.“

Divadelní a televizní herec Michal Kern k titulní postavě a k přípravě na roli dodává: „Jiří Arvéd Smíchovský, přezdívaný malostranský ďábel, byl doktorem práv a filozofie, okultistou, kolaborant s nacistickými okupanty, udavač, později falešný svědek a přisluhovač komunistického režimu. Velice inteligentní osobnost s geniální pamětí. Člověk s obrovským vnitřním konfliktem, extrémními psychickými polohami, zaprodanou duší a neutuchající touhou po vědění. V rámci příprav natáčení je mi velkou oporou režisér Vojtěch Mašek, který trpělivě odpovídá na všechny mé zvídavé otázky. A pod jeho vedením mi byl dopřán luxus v podobě hereckých a kamerových zkoušek se všemi kolegy. No a pak řekl bych standardně jako při každé nové roli. Vodítkem je mi silný scénář, zkoumání motivací a jednání postavy. A četbou beletrie, mnoha odborných knih a materiálů, zejména o hermetismu.“  

Jaká je to pro herce výzva ztvárnit tuto fascinující démonickou, přitom negativní postavu? „To, že to byl svým způsobem neuchopitelný, rozporuplný člověk bylo pro nás v něčem osvobozující. Mohli jsme absolutně nechat průchod fantazii a vytvořit naprosto svébytnou, originální postavu. Ta naprostá volnost ve výběru hereckých prostředků, je ale na druhou stranu velmi zavazující. Bylo potřeba ten roztříštěný charakter sjednotit, zcelit. V průběhu zkoušek jsme dospěli k určitému tvaru postavy, který je myslím velmi konkrétní a přesný. A věřím, že jsme se jeho nitra dotkli. Jako záporného hrdinu se ho jako herec pokouším obhajovat a hledat na něm to nejvíc světlé, které tuto temnotu vyváží. Jako člověk bych ho ale obhajovat nemohl. S tím se smiřuji a to je asi i to nejtěžší. To vědomí, že hrajete postavu, která je svým způsobem života a svými činy nelidská, zrůdná, iritující,“ vysvětluje Michal Kern. 

Spoluscenárista filmu Arvéd Jan Poláček vzkazuje divákům, na co se můžou v kině těšit: „Já věřím, že to pro mnohé bude překvapivý příběh muže, ze kterého okolnosti a dobový tisk stvořily ďábla. Mám ale pochybnosti, jestli jím nebyli spíše ti, co ho používali jako nástroj. Arvéd mohl být jen sečtělým člověkem oslňujícím společnost svou pamětí a širokými znalostmi. Mohl být známý v úzkém kruhu lidí sdružujících se v tajných okultních společnostech. Žil ale v době dvou totalit a ty poznamenaly jeho charakter. Jeho hnacím motorem byly vysoké ambice. Chtěl být slavný. Toužil, aby jeho jméno bylo v naučném slovníku. Možná si skutečně přál vyniknout za každou cenu… i za cenu konání zla. Je mi blízká imaginace v tvorbě režiséra Vojtěcha Maška a věřím, že tenhle příběh je stvořený přímo pro něj. Práce na scénáři v jednu chvíli končí a já se těším, až postavy ožijí na plátně.“

Producenty filmu jsou Kristýna Michálek Květová, Tomáš Michálek – Cinémotif Films v koprodukci s Ivanem Ostrochovským – Punkchart Films a Českou televizí – TPS Tomáš Baldýnský. Film podpořil Státní fond kinematografie a slovenský Audiovizuálný fond a do kin jej uvede distribuční společnost CinemArt.

Režie: Vojtěch Mašek
Scénář: Jan Poláček, Vojtěch Mašek
Kamera: Dušan Husár
Střih: Hedvika Hansalová
Architekt: Nina Feriancová
Zvuk: Jakub Jurásek
Hudba: Ondřej Mikula (Aid Kid), Jonatán Pastirčák (Pjoni)
Kostýmy: Františka Králíková
Masky: Iveta Huptychová
Dramaturg: Ivo Trajkov, Jakub Felcman

Hrají: Michal Kern, Saša Rašilov, Martin Pechlát, Jaroslav Plesl, Vojtěch Vodochodský, Marian Labuda ml., Ivana Uhlířová, Pavlína Štorková, Vojtěch Vondráček, Emanuel Fellmer, Tomáš Kobr, Marek Dluhoš, Martin Šalacha, Robert Jakab, Zvonko Lakčevič a další

Producent: Cinémotif Films – Kristýna Michálek Květová, Tomáš Michálek
Koproducenti: Punkchart Films – Ivan Ostrochovský, Česká televize

O filmu:

Arvéd je novodobý Faust a smlouva s ďáblem v podobě nacistické a posléze komunistické moci ho dovede až na okraj propasti. Stojí proti němu zpravodajec Plaček, Mefistofeles v komplikovanější podobě. Vděčí Arvédovi za život. Za nacistické okupace neskončil Plaček v koncentračním táboře jen díky němu. Po válce si vymění role. Plaček splácí dluh. Zařídí, že soud nepožaduje pro kolaboranta smrt, ale odsuzuje ho pouze na doživotí. Plaček využívá Arvédovu paměť ke svým cílům.

Arvéd usvědčuje kolaboranty. Plaček mu jeho služby oplácí výhodami prominentního vězně a přístupem k Arvédově největší droze – vzácným spisům. Za duše odsouzených dostává texty ze zkonfiskovaných knihoven. Arvéd a Plaček rozehrávají šachovou partii. Nikdy si příliš nedůvěřovali. Za protektorátu Arvéd použil přítele herce, aby pokoušel Plačka a hrozil mu koncentrákem. Plaček se ho snaží ovlivnit prostřednictvím adepta tajné policie. Mladík má zneužít Arvédovy homosexuality. Smyčka se stahuje. Arvéd věří, že získá formuli a vyvolá ďábla. Chybí poslední kniha, alchymistická přísada, a usedne na trůn poznání po boku Lucifera. Plaček žádá další oběť, Arvédova blízkého přítele. Má zradit nevinného, nebo se vzdát svého cíle?

U soudu padne absolutní trest. Arvéd očekává odměnu. Ale na Plačkově místě sedí někdo jiný. Plaček byl zatčen pro vlastizradu. Arvéd musí knihu získat za každou cenu. Skončí zmlácený na zemi. Odvážejí ho do těžkého žaláře. Celu sdílí s katolickým vězněm. Přichází poslední šance. Zdá se, že o Arvéda má zájem sovětská zpravodajská služba. Po útoku bachařů ale skončí ve vězeňské nemocnici. Blíží se konec. Ve stejnou chvíli, kdy do věznice přijíždí poradce, aby si ho odvezl, Arvéd spatří ďáblovu tvář. Je pozdě. Na lůžku leží zčernalé tělo, tvář bez výrazu. Ďábel má ale nekonečně mnoho tváří, možná i podobu sovětského poradce…