Sága o svatém Óláfovi: Příběh norského krále a světce na pozadí historických událostí začátku 11. století

Sága o svatém Óláfovi (Óláfs saga helga) z pera Snorriho Sturlusona je nejznámější královskou ságou a nejslavnější z dochovaných staroseverských biografií norského krále Óláfa Haraldssona (cca 995 – 29. 7. 1030), ve své době známého také jako Óláf Tlustý. Po smrti získal přízvisko Óláf Svatý a stal se nejvýznamnějším norským světcem a patronem Norska. Snorri Sturluson na jeho životním příběhu mistrně ukazuje přerod mocichtivého dobyvačného vikinga v pokorného světce a zároveň detailně přibližuje historické události začátku 11. století. Sága tvoří nejdůležitější součást souboru královských ság Heimskringla („Okrsek zemský“) a vychází v odborně zredigovaném překladu Ladislava Hegera.

Snorri Sturluson byl nejvýraznější postavou islandské politiky a literatury první poloviny 13. století, posledního období samostatného islandského státu a zároveň doby vrcholného rozkvětu islandského písemnictví. V letech 1215–18 a 1222–31 zastával nejvyšší úřad v zemi, byl zákonopravcem altingu. Účastnil se bojů o vládu nad Islandem, vedoucích ke ztrátě nezávislosti na norském králi, a coby básník a učenec dovršil nejlepší tradice islandské literatury. Krom Heimskringly je mu připisováno autorství Ságy o Egilovi a tzv. prozaické či Snorriho Eddy.

Nakladatelství Garamond v předchozích letech v překladu Ladislava Hegera vydalo islandskou rodovou ságu o neohroženém hrdinovi jménem Gretti – Sága o Grettim a Staroislandské ságy, které vyvolaly mimořádný zájem čtenářů.

Vydává Garamond, ze staroislandštiny přeložil Ladislav Heger, 280 stran, doporučená cena 320 Kč.

 Ukázka z knihy

1    Óláf, syn Haralda Grenského, vyrůstal u svého otčíma Sigurða Svině a u své matky Ásty. Hrani, který na svých výpravách navštívil daleké země,  Óláfa vychovával. Óláf byl krásného vzhledu a již v mládí vynikal odvážnou myslí, bystrým postřehem a hbitou řečí. Sigurð Svině byl znamenitý hospodář. Své lidi stále zaměstnával a sám často dojížděl dohlédnout na pole a louky nebo na dobytek a také na řemeslníky. Byl zkrátka všude, kde bylo něco na práci.

2    Stalo se jednou, že si král Sigurð chtěl vyjet z domu, na dvorci však nikdo nebyl. Řekl tedy Óláfovi, aby mu osedlal koně. Óláf šel do chlívku, vybral tam nejsilnějšího kozla, přivedl jej domů a osedlal ho královým sedlem. Pak řekl otčímovi, že kůň je již připraven. Sigurð vyšel, a když viděl, co Óláf provedl, pravil: „Nechceš zřejmě přijímat ode mne rozkazy a také tvoje matka si, myslím, přeje, abych ti nedával rozkazy proti tvé vůli. Je vidět, že nejsme stejné povahy. Ty budeš mnohem ctižádostivější, než jsem já.“ Óláf neodpověděl, jenom se usmál a odešel.