Restaurace přicházejí o zákazníky a tržby. Může za to covid, ale i stravenkový paušál

Tuzemským restauracím výrazně ubývají strávníci. Lidé totiž vinou covidu stále více obědvají doma, nebo si jídlo nosí s sebou do práce. Restauracím také výrazně škodí stravenkový paušál, s nímž zaměstnanci chodí na obědy mnohem méně než dřív. Letos ho přitom dostává od svých zaměstnavatelů více než půl milionu lidí, vyplývá z průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů (UZS).

Návštěvy restaurací omezilo v porovnání s předcovidovou érou celkem 27 procent lidí v zemi, vyplývá to z průzkumu UZS mezi 840 tuzemskými zaměstnanci. Dříve obvyklou návštěvu stravovacího zařízení nejčastěji nahrazují obědem donášeným z domova. Alespoň 1x týdně si jej z domova do práce nyní bere 63 procent Čechů, 3x do týdne a častěji si pak kastrůlek z domova nosí 35 procent lidí.

Do takto změněných stravovacích návyků přitom v posledních měsících nepromlouvá pouze koronavirus. Výraznou roli hraje i nově zavedený stravovací paušál, platný od letošního ledna. Paušál podle průzkumu již nyní má 13,9 procenta zaměstnanců, tedy v přepočtu 550 tisíc lidí. Z toho je převážná část – v přepočtu přes 450 tisíc lidí – dříve dostávala stravenky.

Pro restaurace má tato změna výrazné následky. Průzkum totiž ukázal, že ti lidé, kteří mají stravenky, chodí na oběd do restaurací 2x častěji než zaměstnanci, kteří místo nich mají nezdaněnou hotovost v podobě paušálu.

„Pravidelně na oběd do restaurací chodí nyní 53 procent majitelů stravenek, ale jen 29 procent lidí s paušálem. Pro gastrosektor tato změna znamená, že ročně utrží o 7,8 miliardy korun méně,“ uvádí ředitel UZS Vít Jásek. Ztráta se podle něj bude prohlubovat, pokud na paušál přejdou i další firmy, které dosud měly stravenky nebo kantýny.

Problémy jak s dopady koronaviru, tak i s úbytkem stravenkářů potvrzují i restauratéři. „Naše tržby letos negativně ovlivnil jak covid, tak stravenkový paušál. Když by nám vláda chtěla pomoct, tak paušál zruší a zařídí, že stravenky budou platit jen v restauracích,“ říká například Aleš Drobil, majitel restaurace Originál Formanka na pražském Smíchově. O úbytku strávníků hovoří i šéf hospody u Šimla v Karlových Varech Alexandr Poláček: „Dnes se zdražují suroviny a tím i cena obědů. Lidé, kteří dostali paušál, k nám chodí na obědy minimálně. Ti, co dostávají stravenky k nám na obědy naštěstí stále chodí.“

Státní pomoci restauracím, po které volají někteří z jejich provozovatelů, jsou přitom nakloněni i jejich návštěvníci. Celkem 2/3 zaměstnanců v průzkumu uvedly, že je pro ně důležité, aby jejich oblíbená stravovací zařízení zůstala i po covidových uzávěrách ekonomicky „nad vodou“ a byla tedy otevřená i nadále. „Ještě větší část, téměř tříčtvrtinová většina, si pak myslí, že stát by měl restaurace zasažené covidem podpořit,“ doplňuje Vít Jásek. Stejné procento lidí pak soudí, že účinnou formou podpory by bylo, pokud by stát nařídil zavedení účelové používání stravovacích benefitů – tedy stravenek a prostředků z paušálu – jen v restauracích a u rozvážkových služeb, a to na dobu jednoho až dvou let.

Zmíněná koronavirová krize dopadá na restaurace již druhým rokem. Zatímco v roce 2019 utržil celý sektor 190 miliard korun, loni to kvůli covidu bylo o 65 miliard méně, a i letošní odhady hovoří o propadu cca 45 miliard korun.

Stravovací paušál pak má dopad nejen na restaurace, ale i na kantýny. Mezi 550 tisíci lidmi, kteří paušál dostávají, je totiž jedna desetina těch, kteří dříve navštěvovali právě závodní jídelny. Odchod strávníků bude pro kantýny už letos znamenat podle propočtu UZS propad prodejů o cca 1 miliardu korun. „Tam, kde ubyde lidí více, přitom lze předpokládat, že se kantýna neuživí a bude muset zavřít i těm, kteří by do ní chtěli nadále chodit,“ říká Vít Jásek.

Z průzkumu UZS dále vyplývá, že pouze 8 % zaměstnanců, kteří dnes dostávají paušál, nemělo před jeho zavedením jiný stravovací benefit. „Nepodařilo se tak naplnit primární účel stravenkového paušálu, kterým bylo rozšířit stravovací benefity mezi více zaměstnanců,“ konstatuje Jásek.