Biometan je cestou ke splnění emisních cílů v dopravě, chybí ale legislativa

Rozvoj výroby a využívání biometanu a dalších nízkouhlíkových plynů při dekarbonizaci české energetiky a podpora plynové mobility na bázi bioCNG a bioLNG. To jsou hlavní cíle podepsaného Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu.  

„Biometan má v České republice potenciál zcela nahradit spotřebu plynu v dopravě a v tomto sektoru tak může výrazně přispět ke splnění národních emisních cílů pro rok 2030. Navíc jde o vyzkoušenou technologii s vybudovanou infrastrukturou i s dostatečnou nabídkou vozidel. Rozvoj však brzdí dosud nejasná podoba konkrétních podpůrných nástrojů pro jeho využití. Proto je nezbytné, aby nově ustavená vláda tuto skutečnost v chystané legislativě co nejdříve zohlednila,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. 

Lenka Kovačovská a Jan Habart

Využití biometanu v dopravě průběžně narůstá a v tuzemsku jej v podobě bioCNG nabízejí přední společnosti zabývající se prodejem plynu, jako jsou například innogy Energo, Bonett nebo E.ON Energie a Pražská plynárenská. Zájem řidičů osobních aut o CNG s podílem biometanu přitom podle odborníků předznamenává také rostoucí poptávku po bioLNG. To je vhodné zejména pro sektor nákladní dopravy, kde je aktuálně jedinou dostupnou nízkoemisní alternativou k naftě s dostatečným výkonem. 

„S ohledem na ambiciózní evropské cíle ve snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality je zřejmé, že i v dopravě bude nevyhnutelné zvyšovat podíl biometanu i na úkor zemního plynu. Biometan vyráběný z odpadů je přitom obnovitelným zdrojem energie, který nabízí až 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy,“ sdělil Jan Habart, předseda CZ Biom.    

Emise vozidel na CNG a LNG jsou oproti klasickým palivům nižší o desítky procent a jsou tak plně srovnatelné například i s elektromobily. V případě směsi s biometanem je ekologický přínos dokonce ještě výraznější.

Zatím jediná výrobna biometanu v Česku se nachází v Rapotíně na Šumpersku. Bioplyn získaný z biologicky rozložitelného odpadu se zde za pomoci technologie membránové separace odděluje od nežádoucí příměsi, takže kvalitou odpovídá zemnímu plynu. Díky srovnatelným vlastnostem jej proto lze i vtláčet přímo do plynárenské soustavy. „Veškerá produkce biometanu z Rapotína však bohužel odchází do zahraničí. Legislativa se proto musí změnit a nastavit takové podmínky, které umožní naplno využívat domácí zdroje a zároveň podpoří další rozvoj,“ uvedla L. Kovačovská.     

„Zájem o výrobu biometanu je velký. Již nyní probíhá výstavba nebo projektová příprava několika dalších výroben. Věřím, že vznikají také díky spolupráci ČPS a CZ Biom,“ doplnil J. Habart. 

Signatáři memoranda prohlašují, že podpora ekologičtějších paliv, a tedy i biometanu, bude možná pouze s proaktivní podporou státní správy. V rámci podpisu memoranda si proto kladou mimo jiné za cíl spolupráci v oblasti: 

• podpory výroby bioplynu s cílem jeho následného využití pro výrobu biometanu,
• formování pozitivního veřejného mínění o biometanu a plynové mobilitě obecně,
• identifikace technických a legislativních bariér bránících výrobě a lepšímu využívání biometanu v praxi,
• připomínkování a tvorby relevantních právních rámců a provádějící legislativy,
• konkrétních projektů týkajících se produkce biometanu, bioCNG a bioLNG.