Od ledna se očkují proti meningokoku i čtrnáctiletí

V polovině září schválila vláda Andreje Babiše novelu zákona č. 48/1997 Sb., jež od ledna 2022 přinesla hned několik změn ve fungování systému veřejného zdravotního pojištění. Jedním z nich je skutečnost, že Česká republika jako první na světě schválila očkování proti meningokokům pro adolescenty ve věku 14-15 let plně hrazené z veřejného zdravotnictví.

Závažné následky onemocnění

Invazivní meningokokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Způsobuje je bakterie Neisseria meningitidis, jež se přenáší kapénkami tak jako rýma nebo chřipka. „Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejzávažnější bakteriální infekce,“ říká MUDr. Jana Pazderková z Krajské zdravotní – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem s tím, že „nejtěžší formou jsou meningokoková meningitida (zánět mozkových blan) a sepse (lidově bakteriální otrava krve) se selháním životně důležitých orgánů. Tato onemocnění mají velmi rychlý průběh, k úmrtí může dojít i přes včasnou léčbu do 24 až 48 hodin.“

Vzhledem k nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19 dochází v posledních letech ke snížení řady infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří invazivní meningokokové onemocnění (IMO). V roce 2020 lékaři zaznamenali v České republice celkem 25 případů této infekce, u třech pacientů onemocnění skončilo úmrtím. Ve světovém měřítku IMO postihne
přibližně 500 tisíc lidí každý rok. K úmrtí dochází dle statistik v deseti až dvaceti procentech případů, další pětina z přeživších pacientů má závažné celoživotní následky jako je amputace prstů, končetin, neurologická postižení (epilepsie, hluchota, mentální retardace) nebo problémy s fungováním ledvin. Přitom těmto onemocněním lze předcházet.

Hlavní cílové skupiny

Děti do čtyř let patří k jedné z nejohroženějších skupin. Druhou rizikovou skupinou jsou mladí lidé ve věku od 15 do 24 let a to především vzhledem ke svému sociálnímu chování usnadňujícímu přenos nemoci – pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, soužití na kolejích, cestování a podobně. Ohrožení jsou i lidé nad 60 let a cestovatelé do oblastí s vyšším výskytem onemocnění.

Příznaky onemocnění

Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku, kdy v prvních čtyřech hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Už po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Infekcí se může nakazit kdokoliv v jakémkoliv věku, nejvíce jsou však ohroženy děti od narození do 4 let a dospívající ve věku 15–19 let.

Důležitost prevence

V současné době již máme v ČR k dispozici vakcíny, které chrání proti nejčastějším kmenům – jedny pokrývají bakterie séroskupiny A, C, W, Y a další, které obsahují antigeny meningokoka séroskupiny B. Očkování je nejúčinnější formou prevence. Doposud stát hradil očkování u meningokoka skupiny B, pokud bylo zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, pakliže vakcinace proběhla jednou dávkou v druhém roce života. Od ledna letošního roku navíc platí, že ze zdravotního pojištění je hrazeno také očkování v období mezi dovršením 14. a 15. roku.

Příznaky

Onemocnění mohou, ale nemusí, provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nezblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí něčeho průsvitného – například sklenice. Přesto nelze na tento test spoléhat a je dobré vyhledat lékaře vždy, když máme podezření. Není rozhodně pravidlem, že nakazit se lze od viditelně nemocného. Velké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, nicméně onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 procent z nich jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.

Léčba

Čím včasnější je lékařská pomoc, tím lépe. Onemocnění ale zpravidla postupuje tak rychle, že i přes včasný zásah lékaře, mohou být následky závažné. „A i když vše „dopadne dobře“, tedy nedojde k úmrtí nebo jiným závažným fyzickým následkům, může prodělané onemocnění stejně významně ovlivnit další život – výjimkami nejsou poruchy motoriky, nutnost učit se znovu mluvit, znovu se učit dříve nabytým znalostem, psychické potíže nebo vznik epilepsie,“ zdůrazňuje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Lidé, kteří vědí, že byli vystaveni přímému kontaktu s nemocným s meningokokovou meningitidou, dostávají krátkodobě antibiotika coby prevenci propuknutí nemoci. Preventivní podávání antibiotik lze však použít pouze v těchto konkrétních situacích. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.

Kateřina Kučerová, Bohumil Brejžek
Foto: archiv autora