Jak v čase inflace investovat do zlata. Dejte do něj menší procenta
S investováním do zlata opatrně. Za posledních deset let žlutý kov zhodnotil v polovině letošního ledna v dolaru, v němž se ve světě obchoduje, o 12,7 procenta, ročně průměrně o 1,2 procenta. Po přepočtu do korun se dočkal zhodnocení o sedmnáct procent, ročně průměrně o 1,6 procenta. Při průměrné roční inflaci v letech 2012 až 2021 čítající v Česku 2,1 procenta to značí, že zlato nepředstavovalo ani příslovečnou ochranu před inflací, za niž je často vydáváno.
Pro srovnání, kdo před deseti lety investoval do hlavního indexu třeba takové kodaňské akciové burzy, ten si i s dividendami připsal v polovině letošního ledna po přepočtu do korun zhodnocení přesahující 400 procent. Bukurešťská burza vynesla za tu dobu v korunách včetně dividend zhruba 370 procent. Kdo investoval v souladu s hlavním indexem amerických akcií, Standard & Poor’s 500, ten měl s dividendami v korunách takřka také o 370 procent více. Hlavní index pražské burzy, PX, vynesl za posledních deset let i s dividendami zhruba 150 procent. České nemovitosti podle Eurostatu zhodnotily mezi lety 2010 a 2021 o zhruba sto procent. „Provařené“ české, a hlavně americké akcie tak v uplynulých deseti letech inflaci zcela vyzmizíkovaly, stejně jako tuzemské reality, zatímco zlato – údajná pojistka proti ní – ji ani nepokrylo.
To však není jediná nevýhoda zlata. Ve fyzické podobě je třeba zlato také nějak uskladnit a pojistit jej. To samozřejmé s akciemi činit netřeba. Ty máte připsány a vedené elektronicky na majetkovém účtu u své banky nebo obchodníka s cennými papíry. A dále se starat nemusíte.
Část lesku navíc zlatu zvláště v posledních letech berou kryptoměny, které v očích mnohých představují „zlato 21. století“ nebo také „digitální zlato“. V prvních dnech letošního roku způsobila rozruch analýza americké banky Goldman Sachs, která nejstarší a nejrozšířenější kryptoměnu, bitcoin, postavila na piedestal „hlavních světových uchovatelů hodnoty“ – tedy vedle zlata. Pomyslný „trh hlavních uchovatelů hodnoty“ je nyní podle ní rozdělen tak, že zlato – to držené jako investice v soukromých rukou – má na něm podíl zhruba čtyřpětinový, zato bitcoin pětinový. Goldman Sachs ale nevylučuje, že se to v nadcházející době změní. Propočítává, že pokud by se daný podíl bitcoinu zvýšil z pětinového na více než poloviční, stoupne jeho cena nad 100 tisíc dolarů. Aktuálně se prodává za lehce více než 40 tisíc dolarů za kus.
Znamená to tedy, že bychom měli zlato coby investici úplně odepsat? Ne. Vždyť třeba i Česká národní banka, jež se ke zlatu dlouhá léta stavěla odmítavě, prodávala jej, předloni otočila. Postupně kov opět dokupuje. Ke konci loňského roku měla v trezoru v rámci devizových rezerv 340 tisíc troyských uncí kovu a nějakých necelých deset tisíc pak ještě mimo oficiální rezervy. Dohromady tak ČNB disponuje necelými deseti tunami kovu za 13,4 miliardy korun. To se sice může jevit jako ne zcela zanedbatelná částka, představuje však jen 0,35 procenta celkového objemu devizových rezerv ČNB.
Podle Světové rady pro zlato má ČNB v současnosti v sejfech zhruba desetkrát méně zlata, než odpovídá doporučení Mezinárodního měnového fondu. Až do poloviny roku 2020 se ČNB zlata navíc ještě dlouhá léta zbavovala. V posledním půldruhém roce jej však postupně dokupuje. Tolik zlata jako nyní měla naposledy na přelomu let 2014 a 2015.
Z toho všeho plyne, že pokud jako drobný investor dáte do zlata tři až čtyři procenta svého celkového investičního portfolia, chybu neuděláte. Existují sice dokonce i centrální banky, které vůbec žádné zlato nevlastní – například norská nebo kanadská –, avšak trendem posledních let je spíše to, že centrální banky své zásoby zlata rozšiřují. Často jde ovšem o centrální banky zemí, které jsou nebo by se mohly dostat „do křížku“ se Západem, zejména Spojenými státy. Jedná se třeba o Rusko, Čínu či Kazachstán. Tyto země zlato nakupují i jako pojistku třeba proti sankčnímu odstřižení od mezinárodního platebního systému SWIFT, jenž je v rukou Západu.
Z podobného důvodu se investicí do zlata může jistit každý individuální investor. Zlato by mohl uplatnit třeba v případě blackoutu nebo zhroucení finančního systému v případě nějaké nyní těžko předvídatelné katastrofy. Tu však nelze nikdy zcela vyloučit. Je-li ale její pravděpodobnost do pěti procent, je prozíravé mít obdobnou část portfolia, tedy nižší jednotky procent, ve zlatě. Tak jak to Mezinárodní měnový fond doporučuje České národní bance. Byť ta může zlato uplatnit i při provádění své měnové politiky, což se jednotlivci pochopitelně nepřihodí.
Centrální banky vedle provádění měnové politiky zlato sem tam využívají například k ražbě pamětních mincí. Například na pětiletý cyklus emise pamětních mincí Hrady České republiky padlo v uplynulých letech více než 1,6 tuny zlata z devizových rezerv ČNB.
Právě mince – ve světě jsou nejrozšířenější a nejsnáze zpeněžitelné jihoafrický Krugerrand, dále americký American Eagle nebo kanadský Maple Leaf – představují pro drobné investory jeden z klíčových způsobů, jak do zlata investovat. Myšleno nyní pochopitelně do fyzického zlata, které je obecně lepší pojistkou proti blackoutům a jiným katastrofám než nefyzické zlato, které má svojí „papírovou“ povahou blíže k akciím, dluhopisům nebo hotovosti. V době případného hroucení světového finančního systému a přechodu na barterovou směnu z něj může snadno zbýt právě jen zcela bezcenný papír. Cena fyzického zlata v případě katastrofy dramaticky poroste a jeho majitelé budou „za hubičku“ moci skupovat zajímavý majetek, jehož se ostatní budou v krajní nouzi či nastalé panice překotně zbavovat. Uvažme, že při plošnějším blackoutu dochází k totálnímu civilizačnímu rozvratu doslova během pár dní. Energetičtí experti přitom varují, že třeba v Evropě není otázkou, zda blackout nastane, ale kdy se tak stane.
Vedle mincí lze do fyzického zlata investovat nákupem slitků nebo šperků. Pokud chcete pořídit zlato ve fyzické podobě, musíte jej zpravidla kupovat jinde, než kde řešíte své běžné investice, tj. mimo banku nebo makléřskou společnost. Není nutné běžet hned do klenotnictví. Existují specializované investiční společnosti, jež se zaměřují na zlato, a které vám prodají třeba právě slitek. A pomohou i s jeho pojištěním nebo uschováním. Cena slitků by měla lépe odrážet vývoj ceny zlata na světových trzích, neboť na rozdíl o řady mincí se u slitků neuplatní sběratelská přirážka. A vzhledem k tomu, že výrobce šperků si také rád přirazí, třeba i pětinu k ceně použitého zlata, je lepší šperky brát jako šperky… jako okrasu či svatební proprietu, nikoli přímo jako investici.
Do zlata lze ale samozřejmě investovat jako do každého jiného kovu. I zlato, třeba jako měď nebo zinek, má své průmyslové využití. Oblíbené jsou v tomto kontextu akcie těžařů zlata, jako je Newmont nebo Barrick. V neposlední řadě lze investovat do zlata prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF) nebo fondů smíšených, nejznámější je SPDR Gold Shares ETF. V těchto případech už samozřejmě nejde o investování do fyzického zlata, ale právě do „papíru“, který představuje podíl v těžební společnosti nebo termínový kontrakt na budoucí dodávku fyzického zlata. V případě kolapsu finančního systému budou tyto „papíry“ minimálně po nějakou dobu zcela bezcenné, zatímco fyzické zlato si svoji hodnotu udrží. A navýší. Tak jako si ji drželo – a navyšovalo – při všech hladomorech, válkách a katastrofách, jež lidstvo v uplynulých tisíciletích potkaly.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
