V Česku se v rámci poskytování ortopedické péče nemáme za co stydět

Ortopedická diagnóza je druhou nejčastější diagnózou hned po zubním kazu. Jak je to možné? Lze bez nadsázky říci, že za tím stojí především náš zrychlený životní styl. V populaci přibývá obézních lidí, a to i ve vyloženě mladých věkových kategoriích. Je to zapříčiněno tím, že ubyl poměr fyzické práce, lidé se přestali hýbat, málo sportují a pro krátkou vzdálenost volí raději auto, než aby šli pěšky. I tohle je jednou z příčin ortopedických obtíží.

Žijeme v uspěchané době, od čehož se odráží také skutečnost, že lidé zvládají více aktivit, jsou unavení, častěji se zraňují a opotřebovávají. A na druhou stranu nemají čas se hýbat tak, aby na sportovní aktivity měli natrénováno a vyhnuli se tak riziku úrazu pohybového aparátu. K tomu nejčastěji dochází po přetížení a následné únavě, kvůli neodhadnutí vlastních sil a velmi často neumění toho, o co se snaží.

MUDr. Vladislav Hospodár

Pokud něco děláme dlouhodobě špatně, zcela určitě přijde moment, kdy si to tělo vybere. „Stane se něco jako v případě džbánu, se kterým se chodí tak dlouho pro vodu, až…“, přirovnává ortoped MUDr. Vladislav Hospodár z Rehabilitační kliniky Malvazinky, spadající do mezinárodní skupiny VAMED MEDITERRA. Obecné doporučení zní: před jakoukoliv sportovní aktivitou je potřeba se poradit s odborníkem a cvičit s trenérem, kteří vysvětlí vše, co je třeba. Předejde se tak možným zraněním, dlouhodobému zánětu či entézopatii, tedy bolesti způsobené záněty v oblasti úponů šlach, vazů a kloubních pouzder. Nejčastěji lidé vyhledávají ortopeda v případě bolesti velkých kloubů – kolena, kyčle, ramena, hlezna (kotníky).

Češi na sebe moc nedbají, na cvičení je důležité si vymezit čas

Obecné ortopedické zdraví Čechů není dle Hospodára nijak slavné. Společnou vlastností je nechuť až lenost se sebou něco dělat a aktivně se hýbat. Často jsme vůči sobě samým lhostejní a místo fyzické aktivity si vždy najdeme „něco jiného“, čemu dáme nakonec přednost. Ale jak to změnit? „Vždy pacientům říkám, že stejně jako mají v diáři zapsanou schůzku na 16:00 nebo zubaře na 10:00, tak si musí napsat i to, že v 19:00 mají jógu či posilovnu a už si tam nic jiného neplánovat,“ doporučuje Hospodár. Také je dle něj lepší sportovat pravidelně. Pokud tedy člověk holduje rotopedu, je užitečnější na něm strávit třikrát týdně po 30 minutách, než 2 hodiny jednou za 14 dní.

Z ortopedického hlediska jsou pro tělo nejvhodnější tzv. neagresivní sporty. Ortopedi nedoporučují ostré sprinty, rychlé změny směru, odrazy, dopady z výšky, manipulaci s těžkými břemeny. Naopak mezi ty vhodné patří již zmiňovaná jízda na rotopedu či na kole, plavání, posilování na přístrojích či trenažerech a obecně rekreačně pojaté kolektivní sporty, které se v první řadě orientují na zábavu a odreagování.

Abychom předešli ortopedickým potížím, měli bychom nejen sportovat, ale také zdravě a kvalitně jíst, mít dostatečný pitný režim, nepřibírat na váze, dodržovat vydatný spánek a myslet pozitivně. Každý by si však na ortopedické zásady měl přijít sám, protože každé tělo je i jinak stavěné. Tím nejmenším, co pro své tělo můžeme udělat je podnikat kroky k tomu, abychom se cítili zdravě a komfortně. Z toho pak vyplývá i psychická odolnost a zdravé sebevědomí. 

V Česku se v rámci poskytování ortopedické péče nemáme za co stydět

V Česku se v rámci poskytování péče u ortopedických pacientů nemáme za co stydět, česká ortopedie je na velmi dobré úrovni. Přesto však existují rozdíly mezi evropským a zaoceánským vnímáním ortopedie. Lékaři ve Spojených státech či Kanadě mohou přemýšlet nad prací a indikací bez ohledu na cenu. To je prý jeden z aspektů, se kterým se musíme v ČR prát. „Vesměs veškerá výběrová řízení začínají otázkou: Kolik to stojí? Ale to je věcí celospolečenského nastavení a chápu, že mnohé obory jsou na tom podobně,“ říká Hospodár, který má zkušenosti ze stáží jak ve Spojených státech, tak v Kanadě a západní Evropě.

Dalším rozdílem v přístupu k péči o pacienta je to, že ortoped je hlavně v USA v úplně jiné profesní i společenské pozici. Věnuje se pouze operativě. „Taková ta denní ambulantní rutina, konzervativní, neoperativní léčba, se tam moc nenosí,“ popisuje Hospodár. „Jinak si myslím, že péče, empatie a snaha pomoci je v našich zemích velmi dobrá. Bez toho se koneckonců medicína dělat nedá,“ zakončuje.

Nové technologie a staré principy na miskách vah

Stejně jako jiné obory, tak i ortopedie se velmi intenzivně vyvíjí, především spolu s novými technologiemi a speciálními materiály. „Nicméně i přesto, není od věci si pamatovat, jak to dělali naši předci bez těchto technologií a museli si poradit. Zejména ve smyslu odběru anamnézy, vyšetřovacích postupů a diagnostiky problému,“ říká ortoped Hospodár z Malvazinek. Dle jeho slov také dnešní mladí lékaři často neumějí tak podrobně vyšetřit složitý kloub jako jejich předchůdci před 50 lety. Na druhou stranu zas mohou při sebemenší pochybnosti využít magnetickou rezonanci a zjistit pacientovu diagnózu ihned.