Praha na klimatickou změnu reaguje stavbou nových vodních ploch v srdci města i na periferiích

Praha je považována za jednu z nejzelenějších metropolí na světě. Na jejím území každoročně přibývají další modré i zelené plochy – a život ve velkoměstě je díky nim nejen příjemnější, ale též kvalitnější. Novým krajinným parkem se může pochlubit třeba Lítožnice, nově stromořadím osázené pole Plužiny je zase svatostánkem eko-zemědělství. Vlastní vodní plochy se brzy dočkají i Letenské sady. Co všechno je v adaptaci hlavního města na změnu klimatu nového? A na co se můžeme v brzké době těšit?

Praha čerpá inspiraci z velmi specifického zdroje. Je jím zásobník adaptačních projektů na období od roku 2020 do roku 2024. Jde o klíčový nástroj, který je důležitou součástí Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030. Středobodem zájmu adaptace jsou především vodní plochy a veřejná zeleň, včetně městských lesů a sadů. Zásobník obsahuje řadu velmi různorodých projektů, jejichž efekt je viditelný už teď. Modrozelené plochy totiž představují zhruba polovinu z celkové rozlohy města.

„Praha se na změnu klimatu připravuje dlouhodobě a adaptační opatření jsou klíčovou součástí naší snahy. Jejich důležitost navíc roste v době, kdy se zvyšují průměrné roční teploty a narůstá počet suchých dní. Jejich dopady pociťujeme všichni, a proto musíme hledat řešení nejen pro zadržování vody v krajině. Realizace konkrétních adaptačních opatření je projevem setrvalé snahy o to, aby se nám všem žilo o něco lépe,“ vyzdvihuje důležitost adaptace náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (STAN).

„V zásobníku jsou momentálně připraveny projekty v různých fázích. V některých případech se čeká na financování, v jiných zase např. na rozhodnutí stavebního úřadu nebo vyřízení územního povolení. Zásobník je každoročně aktualizován, jde o živý dokument. Kritériem pro výběr projektu k financování je pak kromě posouzení adaptačních kritérií zejména jeho připravenost k realizaci. V loňských letech byly Prahou profinancovány projekty řádově ve stovkách milionů korun,“ dodává specialistka adaptace Tereza Líbová z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Co je nového?

Pražané se mohou těšit z návštěvy hned několika nově vybudovaných parků. Dechberoucí proměnou prošel například krajinný park v Lítožnici. Na místě byl vybudován velký Lítožnický rybník s četnými ostrůvky, tůňkami a stanovišti pro chov ryb. Okolí rybníka je domovem pro mnoho živočišných druhů, takže zde návštěvníci běžně narazí například na ledňáčky. Lítožnický park je zkrátka místem, které v kontrastu s rušnou metropolí, v níž se nachází, přímo vyzývá k odpočinku a relaxaci. 

Podobný projekt byl na popud lokální radnice realizován i V Ladech na území Horních Počernic. Dominantou zdejšího krajinného parku se staly dva nové rybníky na toku Svépravického potoka. Úpravy sice trvaly dlouhých tři a půl roku, ale čekání se vyplatilo. Tam, kde dříve byla jenom nehostinná plocha v blízkosti dálnice, je dnes park, kde mohou Pražané se svými rodinami kvalitně trávit volný čas. Momentálně probíhá zalesňování protihlukového valu – ten má ještě důrazněji oddělit klidný park od rušné dálnice D8.

Ještě nedávno zpustlá skládka, dnes už krásně provedený park, jehož návštěvu si užijí všechny generace. To je příběh areálu kolem rybníku Terezka v Liboci. Výsledkem revitalizace je modrozelený park, který plní řadu ekologických funkcí – pomáhá zadržovat vodu v krajině nebo srážet teploty v okolí. Jde o skvělou destinaci, kam se vydat za relaxací. Do budoucna by v areálu dokonce měla vzniknout i komunitní zahrada. 

Návštěvníky zemědělského projektu zase Plužiny vítá několik nových ovocných stromořadí a pestrá krajina, která láká k procházkám. Ve skutečnosti jde ale o multifunkční areál, jehož důležitým posláním je poskytovat zázemí pro rozvoj ekologického zemědělství. Podlouhlá políčka jsou osázena různými druhy plodin, které po sklizni putují do městských škol, domovů pro seniory i dětských domovů. Veškerá zemědělská produkce v Plužinách navíc probíhá naprosto přirozeně, bez použití chemických ošetření či hnojiv a v souladu se Zásadami ekologického hospodaření na území hl. m. Prahy.

Na co se můžeme těšit?

Revitalizací má projít i jeden z  ikonických pražských parků – jde samozřejmě o ten na žižkovském Vítkově. Obnova má být vskutku komplexní. Návštěvníci se mohou těšit na řadu nových vodních prvků, oddychovou zónu, která nahradí dosavadní parkoviště, ale i nová stromořadí. Oprava čeká i lavičky, odpadkové koše a další položky z městského mobiliáře. Možná nejambicióznější změnou bude ale výměna stávajících povrchů.

Svého rybníka se brzy dočká pražská Letná. V Letenských sadech u Hanavského pavilonu bude totiž v nejbližších měsících vybudována vodní nádrž. Rybník bude hluboký asi dva metry a bude do něj přiváděna voda tzv. Rudolfovou štolou, která byla vybudována už v 16. století. Dole u Vltavy pak bude umístěno čerpadlo a voda tak bude moci být využita i na závlahy městské zeleně a trávníků. Podobně je to už teď řešeno v parku Stromovka.

Potřebného oživení se dostane i Lobkovickým zahradám na Malé Straně. Ty by měly projít rozsáhlou revitalizací, jejímž hlavním cílem je ozvláštnit toto unikátní místo novými vodními plochami. K tomu mají posloužit četné podzemní štoly, ze kterých má být voda vyvedena na povrch. Kromě samotných Lobkovických zahrad z toho bude těžit i nedaleký park na Petříně. I pro ten totiž budou Lobkovické zahrady sloužit jako závlahový rezervoár. S obdobným mají zkušenost například v oblíbených Riegrových sadech v centru metropole.