Příběh Slávky Budínové ožívá v Muzeu slivovice
Muzeum slivovice zpřístupňuje v malostranském domě U Bílé botky výstavu fotografií z domácího archivu paní Slávky Budínové, která v domě bydlela více než třicet let.
V létě uplyne dvacet let, kdy Slávka Budínová, jedna z nejslavnějších českých hereček, zemřela. Jen dva týdny nato Prahu zasáhla ničivá povodeň, která málem odnesla i hereččin dům. „To jsou hned dva dobré důvody proč si letos herečku na Malé Straně připomenout,“ říká Blanka Kovaříková, spisovatelka a autorka výstavy. „Výstavu jsem nazvala Hraběnka malostranská aneb Všechny tváře Slávky Budínové, protože mnoho diváků si ji sice pamatuje z jejích rolí v seriálu Sňatky z rozumu nebo filmu Léto s kovbojem, ale o jejích divadelních rolích natož o jejím soukromí toho mnoho netuší.“
Výstava je přístupná zdarma v exteriéru i v interiéru dnešního Muzea slivovice. To bylo firmou RUDOLF JELÍNEK a.s. otevřeno po rozsáhlé rekonstrukci a dostavbě v domě U Bílé botky na konci roku 2019. Expozice odkazuje na historii rodiny Jelínků a palírenství na Vizovicku, výrobu ovocných destilátů a její součástí je i unikátní virtuální 5D show „Příběh švestky“. V domě se nachází i reprezentační prodejna firmy a stylový degustační bar a restaurace. Trvalá vzpomínka na dřívější majitelku Slávku Budínovou je od otevření muzea umístěna v salónku Kampa.
Slávka Budínová začala v mládí studovat obchodní akademii, avšak druhá světová válka její studium v roce 1942 přerušila. Před nucenými pracemi v Německu ji zachránila herečka ostravského divadla Marie Rýdlová. Roku 1943 se tak stala divadelní elévkou. Vystupovala v činohře, opeře, operetě i baletu. Velmi často byla obsazována do rolí naivek, které jí však neseděly a proto se jak v Ostravě, tak v Olomouci (kam později odešla), neprosadila.
Významnějších úspěchů dosáhla až v roce 1960 v pražském Divadle E. F. Buriana, kde hrála temperamentní a silné ženy. Od tohoto roku byla také často nasazována do filmových a televizních rolí. Jako významná heřmanická rodačka má v Heřmanicích svou ulici. Od roku 1977 byl jejím manželem český scenárista a režisér Ivo Toman. Dále se sblížila s Oldřichem Horou, předsedou Klubu Za starou Prahu, který jí pomáhal i v problematice rekonstrukce domku na Klárově.
Dům, kde dnes sídlí Muzeum slivovice se nachází se v ulici U Lužického semináře, na území, které se odedávna nazývalo Na Písku. Objekt byl součástí osady Rybáře, která velmi dobře prosperovala a rychle se rozrůstala. V průběhu let se zde vystřídalo několik majitelů a došlo k barokním a klasicistním úpravám interiéru. V roce 1966 jej koupila Slávka Budínová, česká divadelní a filmová herečka. Ta se pustila do přestavby domu a zcela změnila jeho vnitřní uspořádání. K historické budově byla na její jižní straně přistavěna v nápodobivém historizujícím vzhledu nová patrová budova.
V srpnu roku 2002 postihla Prahu povodeň a voda zcela zalila přízemí domu. V té době byla již Slávka Budínová po smrti, dům zůstal opuštěný a začal chátrat.
Novodobá historie se začíná psát v roce 2011. Celý objekt koupila likérka RUDOLF JELÍNEK s cílem zde vybudovat slivovicové velvyslanectví. Po dlouhých peripetiích se záměr podařilo zrealizovat a v roce 2019 se dům otevřel veřejnosti.
Foto: Zdeněk Kovařík a archiv redakce
