Včely se rojí, hrozí jim zbytečná smrt. Část odborníků volá po změně
Zabít, nebo nechat žít? To je dilema včelařů i hasičů v období včelího rojení, které v červnu vrcholí. Vyhláška fakticky ukládá roje neznámého původu likvidovat, část odborníků však volá po změně. I hasiči se v praxi snaží usmrcení vyhnout. Zabít celý roj totiž znamená zabít dvacet až třicet tisíc včel.
Období rojení včel spadá do května a června. Přestože včelí roj není zdravému člověku nebezpečný, jsou k vyrojeným včelám často zbytečně voláni hasiči. Smysl to dává pouze v hustě obydlených lokalitách, kde roj nelze ignorovat, kdežto všude tam, kde lze včely nechat několik hodin či nejvýše dní bez povšimnutí, je nejlepší nedělat nic – roj za krátkou dobu odletí, až jeho včely hledačky najdou nové hnízdo. Problém nastává u rojů, u nichž není znám majitel – podle vyhlášky mu totiž hrozí likvidace.
Jarmila Machová z Českého svazu včelařů uvádí: „Vyhláška č. 18/1918 Sb. o veterinárních požadavcích na chov včel v § 3 říká, že chovatel c) chrání včely a včelstva před nákazami a škodlivými vlivy a činí opatření k ochraně chovu před zavlečením nákaz jinými včelami, zvířaty, lidmi, předměty a materiály, které mohou být nositeli původců nákaz. To znamená, že včelař má dbát na bezpečnost svých včelstev a roje neznámého původu by si neměl brát. Roj může být zdrojem nákaz a nemocí včel a včelího plodu.“ Část včelařů ale považuje takovou praxi za příliš krutou a nesmyslnou, zvláště v době, kdy dramaticky ubývá hmyzu v přírodě. „Je to příliš kruté a není to nutné, hlavně v dnešním světě, kdy je hmyzu málo. Když bude včelstvo napadené, spíš se nevyrojí, naopak rojová nálada je znak, že jsou včely zdravé a vitální. Pokud bych měl možnost, i neznámý roj bych si ponechal, sledoval bych ho, a v případě potřeby zajistil přeléčení. Nezapomínejme, že včela je živý, a navíc užitečný tvor,“ apeluje Milan Pleva z rodinné firmy Pleva, největšího českého výrobce včelích produktů.
Volat hasiče, nebo veterinu?
Také někteří vědci považují současné znění vyhlášky za problematické. Antonín Přidal z Mendelovy univerzity riziko spojené s přenosem chorob uznává: „Znám i konkrétní případ, kdy se po roce v daném včelstvu, založeném z roje neznámého původu, objevil mor. Odpověď na otázku proto nemám jednoznačnou, vyžaduje další výzkum. Stávající stav je ale neutěšený.“ Zároveň proto doporučuje: „Podle mého názoru by bylo správné provést odchycení roje, odebrat vzorek na vyšetření moru, a je-li v kondici, tak jej usadit. Státní veterinární správa by tak zajišťovala náležitý epizootologický proces. Totiž, i z roje lze mor prokázat. Pouhé utracení bez cenné informace o zdravotním stavu takových včel je poněkud ducha prosté. Samotné doporučení neznámý roj utratit je tedy bez dalších dat, které k takovému doporučení vedou, a vědeckého prozkoumání rizika čistý populismus.“
Nechat včely v roji žít se ostatně snaží i mnohé hasičské sbory. Například na území Prahy existuje dohoda hasičů se včelaři, takže v případě výjezdu k roji mají vždy zajištěno, že včelaře seženou. „Dokonce mu půjčíme techniku, pokud je roj moc vysoko, a on roj shrábne,“ vysvětluje Martin Kavka, tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru Hlavního města Prahy. „Záleží vždy na rozhodnutí velitele zásahu, nicméně můžeme konstatovat, že například letos se na území Prahy žádný roj neusmrtil.“
