Nejžádanější jsou datoví analytici. Matematičtí „nerdi“ zastíní i ajťáky

Studují matematiku. Umějí číst čísla. Generální ředitelé jim uctivě naslouchají a řídí podle jejich doporučení celou firmu. Souhrnně se jim říká datoví analytici a na trhu je o ně největší rvačka.

Která pozice je dnes nejžádanější? Čemu se věnovat, co jít sudovat a v čem se specializovat, abychom na turbulentním pracovním trhu měli budoucnost? Všeobecně přijímaným názorem je, že dnešek i zítřek patří ajťákům. Ve skutečnosti se však na úplné špici zájmu zaměstnavatelů hřeje někdo jiný, byť samozřejmě schopní IT specialisté patří k nejžádanějším. Podle lovců talentů je předstihuje jiný obor: datoví analytici. Tedy experti, kteří umějí pracovat s čísly a získané poznatky aplikovat v podmínkách své firmy, oboru a trhu.

„Datový analytik si dnes přijde na 100 až 120 tisíc měsíčně. A to jsme stále pouze u expertních, nikoli vedoucích pozic. Ti nejlepší musí být excelentními analytiky, umět plynně anglicky, znát nástroje, umět programovat, a k tomu všemu ještě perfektně znát odvětví, v němž působí. Je totiž rozdíl, zda analyzujete data v bankovnictví, pojišťovnictví či energetice,“ vysvětluje Tereza Černá ze společnosti R4U, která se na vyhledávání datových analytiků specializuje.

Učenci s doktorátem z matfyzu

Datovým analytikem se člověk stane nejčastěji tak, že vystuduje příslušný obor na vysoké škole. V Česku má k této pozici nejblíže matematicko-fyzikální fakulta čili matfyz, ale může jít i o „obyčejnou“ techniku či ekonomii. „Pokud bychom to chtěli seřadit vzestupně, tak do oboru nastupují absolventi ekonomických škol z oborů informatika, statistika či matematické modely v ekonomii, mohou to ale být i absolventi techniky, pokud zde studovali informatiku. Úplně nejblíže jsou obory z matfyzu, jako je finanční matematika, matematické modelování, matematické statistika, ekonometrie, datové inženýrství a další. Lze říci, že téměř kdokoli, kdo podobný obor dostuduje, má lukrativní zaměstnání jisté,“ říká Tereza Černá. Nástupní plat na juniorních pozicích, pokud má absolvent alespoň minimum praxe z oboru, se pohybuje mezi 65 – 70 tisíci korunami.

Za zmínku stojí, že na pozice nastupují často i absolventi doktorských oborů. „Podle našich zkušeností bývají tito lidé zaměřeni vědecky více, než absolventi jiných škol, jsou více studijní než byznysoví. Proč tomu tak je, nevíme, každopádně však tím více platí, že takoví experti musejí umět velmi dobře komunikovat, nesmějí být úplně „mimózní“ nerdi,“ vysvětluje Tereza Černá. Firmy hledají takové, kteří umějí z dat vyčíst nejen současnou situaci, ale i příležitosti a hrozby, a to vše zvládnou sdělit managementu, který podle jejich doporučení činí strategická rozhodnutí, kam manévrovat celou firmu. Hlad po těchto nedostatkových expertech roste; lovci talentů jich ročně hledají několik desítek. Trendem přitom je, že se do těchto vysoce odborných pozic kvalifikují stále častěji také ženy.