Richard Štipl vytvořil nejdelší sousoší v ČR: Procesí aneb monumentální fantaskní kabaret

Nejdelší sousoší lemuje siluetu OC Šestka. „Procesí aneb monumentální fantaskní kabaret“. Těmito slovy charakterizuje své umělecké dílo Richard Štipl, přední český sochař, malíř a výtvarník. Jeden z jeho posledních počinů od října neotřele doplňuje exteriér Obchodního centra Šestka v pražské Ruzyni.

Propojit obchodní centrum s uměním a dodat k obyčejnému nakupování nevšední zážitek – to je jedna z vizí majitele OC Šestka Romana Pilíška. Proto v obchodním centru najdete SKY GALLERY ŠESTKA, v níž už byla vystavena díla několika vážených umělců, jako je například prof. Jiří Načeradský, Lubomír Typlt či Jiří Ouhel. Od konce června zase ochozy galerie patřily výtvorům nadějných žáků a pedagogů Soukromé střední umělecké školy z pražských Řep.

Umělecká díla ovšem nemusejí být jen součástí interiéru, což zjistíte hned, jakmile se k ruzyňskému obchodnímu centru přiblížíte. Nelze totiž přehlédnout nápaditou instalaci lemující jeho siluetu. Jak již bylo zmíněno, jejím autorem je geniální Richard Štipl. Procesí tak rozšiřuje venkovní expozici, jejíž prvotinou se stala čtyřmetrová nerezová instalace Vodní elektrárna od Lubomíra Typlta.

Majitele Romana Pilíška pojí s Richardem Štiplem přátelský vztah a nadšení pro jedinečnost. Z toho důvodu Pilíšek umělce oslovil s představou díla, které by bylo možné prezentovat ve venkovních prostorách OC Šestka. „Na začátku nebyla jasná vize, díky tomu jsem měl volné ruce. A tak vznikla série fantaskních kreseb, u kterých jsem nechal pracovat bujnou fantazii a čerpal z příběhů, snů, archetypů, pohádek, mýtů a nekonečného vizuálního toku ‚obrazů‘ na internetu a sociálních sítích,“ vysvětluje výběr motivů Richard Štipl, přední český umělec.

S dalším tvořením se postupně rýsovala přehlídka nečekaných scén připomínajících divadlo, stínohru, komiks nebo zábavný průvod. „Zvolil jsem podobu siluety jako výrazný narativní prostředek, který je pro diváka svou grafickou podstatu srozumitelný a rychle čitelný,“ pokračuje autor. Jak dále přiznává, technická realizace byla opravdovou výzvou. Původní centimetrové skici nabyly monumentálních rozměrů, které poskytovala obří stavba centra, a nastal střet s realitou. „Postupně mi začalo docházet, že vzniká nejdelší sousoší v republice o délce 34 metrů. Napadá mě srovnání se Stalinovým pomníkem známým jako Fronta na maso, který měl ‚pouhých‘ 22 metrů,“ říká pobaveně přední český umělec.

Dílo je komponováno do volně navazujících mini příběhů, vztahů a souvislostí a celkově vytváří atmosféru snové či pohádkové ilustrace s komiksovými prvky. Každá část má svůj pracovní název: Love Protest, Království a Šemík, Havran králem, Společenská hierarchie, Architektka, Freddie a osel, Našeptávač či Brémští muzikanti. Forma siluety k tomu přímo vybízí svou odnepaměti sdělnou vlastností.

„První siluety údajně pocházejí z antického Řecka, kde obkreslovali stíny postav jako předlohy pro dekoraci keramických pohárů. Termín silueta se ale datuje až do 18. století. Jméno francouzského ministra financí Etienna de Silhouette, který zavedl nepopulární opatření během úvěrové krize, se stalo synonymem pro strohé řešení a také pro obrysové portréty vystřižené z černého papíru. Moje Procesí je ‚vystřiženo‘ díky moderní technologii laserem z kovových desek, což poskytuje technické možnosti v neomezených parametrech, kdy hranice jsou pouze v naší fantazii,“ dodává Richard Štipl.

Záměrem originálního uměleckého díla bylo překvapit a poskytnout ve svém měřítku nevšední divácký zážitek, podpořit naši bdělou pozornost a zpomalit vnímání v každodenní záplavě vizuálního toku, se kterým jsme konfrontováni ve formě reklam, billboardů či internetu.

Richard Štipl je jedním z nejvýznamnějších českých sochařů, malířů a výtvarníků. I když je rodákem z moravského Šternberka, kde nyní opět žije, valnou většinu svého dospívání strávil v Kanadě, kam v roce 1979 s rodiči emigroval. Bylo to právě v kanadském Torontu, kde Štipl vystudoval malbu na Ontario College of Art (1988–1993) a získal Governor General’s Gold Medal za nejlepší ročníkovou práci.

Na počátku devadesátých let se vrátil do ČR, do svého rodného Šternberku. Přednášel na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2010), New York Academy of Art (2011) a do roku 2017 byl na VŠUP odborným asistentem.

Díla Richarda Štipla byla zakoupena do nejprestižnějších světových sbírek, například do Museum der Bildenden Kunste v Lipsku, West Collection ve Filadelfii, Richard Nagy Gallery v Londýně nebo Hugo Voeten Art Centre v Belgii. U nás je zastoupen ve sbírkách Roberta Runtáka, Collette Prague/Munich či Zdeňka Sklenáře. Umělec má za sebou také úspěšné sólo výstavy v kulturních metropolích celého světa, například v Curychu, Mexico City, Istanbulu, Paříži, New Yorku nebo Praze.