Národní třída patřila po deváté oslavám revoluce Korzo Národní

Korzo Národní oslavilo již po deváté výročí revoluce. Národní třída se tak po dvou letech pandemie opět plně probudila a 17. listopad se zde nesl ve znamení občanských oslav a multižánrového programu. Pořadatelé ze spolku Díky, že můžem představili řadu hudebních vystoupení, divadelních inscenací, workshopů, ale i audiovizuálního umění. Nová scéna se stala místem debat o aktuálním dění včetně válečného konfliktu na Ukrajině. Nejvíce lidí tradičně zamířilo k pietnímu místu uprostřed ulice, kde pokládali svíčky, věnce a květiny. Modlitby pro Martu se letos ujala Berenika Kohoutová. 

Třiatřicáté výročí sametové revoluce svou formou letos navázalo na předcovidové ročníky. Dění na Národní třídě patřilo bohatému kulturnímu programu, kterého byli součástí všudypřítomní návštěvníci. Až 90 programových bodů oslavovalo republikovou svobodu a otevíralo diskuze nad současným společenským děním. „Zvlášť nyní je obzvlášť potřeba si připomínat, že si republika úspěšně udržuje demokratickou cestu. V této chaotické době proběhla oslava svobody v poklidu,” uvádí Jan Hlaváček, ředitel Korzo Národní.

Akce započala v 10:00 hodin, kdy na svátečně vyzdobené ulici odstartoval program. Proběhl tradiční Sametový brunch a byly představeny neziskové organizace včetně jejich činností i úvodní umělecké programy. Výtěžek z brunche putuje neziskové organizaci Fandi mámám, díky které se podpoří několik samoživitelek s konkrétními potřebami – spotřebiči do domácnosti, dětskou tříkolkou nebo třeba obývací stěnou.

Během oslav se uskutečnilo několik výtvarně-edukativních workshopů pod záštitou Skautského institutu nebo zcela divácky zaplněných debat zaměřených a na současné dění zprostředkovaných Deníkem N, Radiem Wave, Týdeníkem Respekt či Seznam Zprávami. O různorodá vystoupení se zasloužili tuzemští umělci ve spolupráci s divadelními soubory. Hudební složku obohacovala živá vystoupení hudebníků jako Island Mint, Člověk krve a Jelení Lawyers. Zakončil ji koncert zpěvačky Amelie Siba, která svým vystoupením zastupovala hlas mladé generace. Ústředním bodem bylo již tradičně pietní místo uprostřed Národní ulice, kde skauti a sokolové drželi čestnou stráž. Květinu či zapálenou svíčku zde položilo mnoho občanů včetně politiků nebo prezidentských kandidátů.

Návštěvníky zaujal především Anton VB, satirické pouliční divadlo, Podobnosti 2.0 zobrazující revoluční události v porovnání se současností, či autorské výstavy Střípky revoluce nebo Opráski 89±. Ty též v satirické podobě zobrazovaly předrevoluční i porevoluční období. Výstava Dlouhá cesta ke svobodě zas reflektovala dějiny Ukrajiny 20. století. V živou galerii se proměnila i budova Archivu bezpečnostních složek v ulici Na Struze.

Program doplnil i sbor Veselé chvíle, který se skládá ze studentů a absolventů DAMU. Sbor tématem vzpomínal na studentský průvod v roce 1989, ale neopomenul ani současné dění včetně válečného konfliktu na Ukrajině. Národní třídou se tak linuly melodie ukrajinských lidových písní. Všemi očekávaná Modlitba pro Martu pak zazněla z úst herečky a zpěvačky Bereniky Kohoutové. V 17:11 hodin se její zpěv rozezněl z Paláce Metro a skrze televizní obrazovky byl nadosah celé republice. K audio reprodukci se připojila i kandidátská města na Evropské hlavní město kultury – Broumov, České Budějovice a Brno. Rádiový éter zprostředkoval originální verzi písně v podání Marty Kubišové.

Pořadatelům největších oslav sametové revoluce se podařilo vrátit občanské oslavy zpátky do ulice od Národního divadla po Jungmannovo náměstí. Akce se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí, pořadatelé odhadují celkovou návštěvnost až 90 tisíc osob. Devátý ročník oslav svobody se nesl také ve znamení péče a solidarity. V rámci této myšlenky vznikl projekt „Voláme o pomoc“, který uživatelům zprostředkovává osudy lidí ze sociálně ohrožených skupin skrze telefonní sluchátko. Dobročinná budka stojící na náměstí Václava Havla až do konce měsíce.

„Věřím, že se příští rok na Národní třídě potkáme v minimálně stejně hojném počtu jako letos. Jako organizátoři spolku ze Díky, že můžem se již nyní připravují na další, a to jubilejní desátý ročník oslav. Děkujeme všem návštěvníkům, že s námi prožívali oslavy Korzo Národní,“ uzavírá Jan Hlaváček za pořádající spolek Díky, že můžem. 

Díky, že můžem je spolek tvořený třemi desítkami studentů a mladých lidí. Devátým rokem organizují největší listopadové oslavy svobody. Spolku se podařilo utvořit tradici občanských a kulturních oslav sametové revoluce přímo na Národní třídě.