Investiční gramotnost se u Čechů výrazně zlepšuje, Slováci zůstávají pozadu
Češi se ve znalostech v oblasti investic stále zlepšují a jejich investiční gramotnost se meziročně zvýšila o 5,5 %. Oproti tomu se na Slovensku téměř nezměnila a její index vzrostl o pouhé 0,6 %. Navzdory lepším výsledkům si ale v investování stále nevěříme. Téměř polovina Čechů se považuje za nepříliš zkušené a znalé, jako zcela nezkušení se cítí 15 % respondentů na Slovensku. V investiční gramotnosti se v ČR nejvíce zlepšují mladí lidé a čtyřicátníci. Naopak na Slovensku index zaznamenal u mladé generace nejhorší výsledek v porovnání s minulým měřením. Stále však platí, že sebevědomí neodpovídá znalostem. Ukazují to aktualizovaná data průzkumu investiční platformy Portu vypracovaného s agenturou Ipsos na konci roku 2022.
Indexem investiční gramotnosti měříme, jak lidé rozumí investicím a jak dokážou přijímat správná rozhodnutí při zhodnocování svých financí. Úvodní hodnota indexu byla stanovena na 100 bodů u obou zemí. Tato „startovací čára“ se mění, pokud se vědomosti postupem zlepšují, index stoupá, když se horší, index klesá.
V obou zemích se však úroveň vědomostí od začátku liší. Průměrný Čech věděl při prvním průzkumu o investování více než průměrný Slovák. Tedy vědomosti, které na Slovensku stačily na 100 bodů, nestačily v České republice. A naopak.
Abychom mohli obě země porovnat, čísla jsme přepočítali tak, že zohledňují stejnou úroveň vědomostí. Z tohoto důvodu je index na Slovensku zobrazován na necelých 100 bodech.
Zdánlivá složitost této metodiky však znamená, že jsme obě země skutečně zodpovědně porovnali, nikomu nic neubrali, nikomu nic nepřidali.
„Vyšší nárůst investiční gramotnosti v České republice v porovnání se Slovenskem může pramenit i z toho, že Česko v uplynulém roce vykázalo o něco vyšší inflaci než Slovensko, takže to, jak ochránit své úspory tu bylo ještě o něco silnějším tématem než tam. Inflace v České republice činila dle harmonizovaného ukazatele Eurostatu takřka 15 procent, zatímco na Slovensku dle téhož ukazatele zhruba 12 procent,” vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Ženy se stále zlepšují, i když si příliš nevěří
Znalosti žen se oproti prvnímu měření výrazně zlepšily v obou zemích, a to napříč všemi otázkami. Muži však mají v investiční gramotnosti před ženami stále náskok, i když rozdíl se postupně snižuje (50 % v roce 2021 vs 30% rozdíl k poslednímu měření v ČR). I když se za zcela nezkušené či neznalé považuje o 5 % žen méně než při posledním měření, celkově si ženy v investování nevěří. A to ani navzdory zlepšujícím se znalostem.
Na Slovensku investiční gramotnost mužů klesla meziročně o necelé procento, ženám o 2,6 % stoupla. Za nepříliš zkušené či úplně nezkušené investorky se považují více než dvě třetiny žen, u mužů je to polovina z nich. „Investice stále nejsou pro ženy tím nejpřitažlivějším tématem, často ho považují za dominantu mužů. Navíc tráví spoustu času vedením domácnosti a péčí o děti, nezbývá jim pak tolik času řešit své finance,“ říká Anna Kortusová, analytička Portu. „V poslední době ale dochází k určitému posunu, je vidět, že investování se stále více dostává do povědomí žen, mění se stereotypy. Nejistá doba je nutí více myslet na budoucnost, vytvářet si rezervy pro neočekávané situace, pro zajištění na stáří nebo pro děti do budoucna,“ dodává Kortusová.
Nejvíce se zlepšují mladí Češi, z posledního místa poskočili na první
V investiční gramotnosti se v České republice nejvíce zlepšují mladí lidé a čtyřicátníci. Důvodem je řešení osobní finanční situace s ohledem na vysokou inflaci a úrokové sazby. Mladí lidé se tématu investic více věnují a informace si aktivně vyhledávají prostřednictvím médií či podcastů. „Těší mě viditelný pozitivní trend u mladé generace,” říká Jiří Kovařík, mluvčí BCPP. Také vliv osobní zkušenosti s propadem vlastních investic zvyšuje povědomí o diverzifikaci rizik a vlivu inflace na úspory. „Je dobré vidět, že si mladí investoři osvojují znalosti, nacházejí ponaučení ve vlastních chybách a dokáží podle toho upravovat své investiční návyky,“ dodává Kovařík.
Na Slovensku naopak mladá generace zaznamenala nejhorší výsledek v porovnání s minulým měřením, a to navzdory vysokému zájmu o investování. Propad nastal u věkové kategorie 36–44 let, zlepšení se projevilo u generace ve věku 27-35 let a 45+. „Škoda, že ke zlepšení nedošlo i u mladé generace a lidí ve věku 36 až 44 let,“ komentuje Eva Sadovská, analytička společnosti WOOD & Company. Dodává, že právě v době rekordně vysoké inflace je investování jedním z klíčových nástrojů, jak z dlouhodobého hlediska držet krok s inflací, ideálně ji porazit. „Detailnější otázky ale ukázali, že Slováci základním principům investování stále dostatečně nerozumí, nebo si nevěří,“ říká Sadovská.
Potvrzují se výsledky z předchozích měření – nejlepší investiční gramotnost je v hlavních městech Praha a Bratislava. Nejslabšími regiony zůstávají v ČR Karlovarský kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj, Ústecký kraj a Olomoucký kraj. Na Slovensku zaznamenaly stejně jako při minulém měření nejhorší výsledky východní regiony – Košický a Prešovský kraj, nově i Trnavský kraj.
Detailnější otázky ohledně investic dělají lidem stále problémy
Zhruba ¾ Čechů i Slováků chápe správně pojem inflace, rozdíl mezi investováním a spořením i to, že k větším výnosům se váže také větší riziko. V rámci Indexu investiční gramotnosti si ale jen třetina Čechů a Slováků uvědomuje, že na rozdíl od spoření nejsou výnosy v investování zaručeny. „Minulé výnosy nejsou relevantní pro určení výnosů budoucích,“ říká Radim Krejčí, zakladatel Portu a dodává, že se proti poklesům na akciových trzích nelze pojistit. „Češi i Slováci zhodnocují prostředky zejména na spořících účtech a pouze menšina se kloní k dlouhodobému investování, tomu potom odpovídají nedostatečné vědomosti v oblastech jako je záruka budoucích výnosů či pojištění proti případným poklesům na trzích,“ uzavírá Krejčí.
Zkušení se podceňují, nezkušení přeceňují
V obou zemích došlo k poklesu sebevědomí napříč všemi věkovými kategoriemi. Pouze na Slovensku mírně vzrostla míra důvěry ve vlastní investiční znalosti u respondentů ve věku 27-44 let.
Průzkum potvrdil, že investiční sebevědomí neodpovídá investičním znalostem. Téměř polovina lidí v ČR (44 %) se považuje za nepříliš zkušené a znalé, v investiční gramotnosti jsou však nadprůměrní. Oproti tomu, za velmi zkušené a znalé investory se považuje 1,2 % lidí. Jejich sebevědomí ale vůbec neodpovídá jejich znalostem a umisťují se až na předposledním místě. Vedou si tedy téměř stejně jako ti, kteří se označují za zcela nezkušené. „Hodně lidí začalo investovat během covidové pandemie, to byly na trzích zlaté časy, kdy v podstatě většina aktiv rostla na ceně. Mnozí tak mohli nabýt dojmu, že jsou v investování experti. Ať dali peníze do čehokoli, dařilo se jim“, komentuje ředitel Portu Martin Luňáček. Rok 2022 naopak přinesl vystřízlivění. „Pozitivní na tom ale je, že si lidé vytvořili zkušenost, tedy to, že investice nelze brát jako loterii, je třeba k nim přistupovat s rozumem, dívat se na ně dlouhodobě, správně chápat, do jakého finančního produktu dávám své peníze, jaká se k němu vážou rizika, a tedy i možné ztráty,“ říká Luňáček a dodává, že hlavním rizikem je nedostatečná diverzifikace, tedy i možnost velkých ztrát v případě, že si člověk vybere špatně.
Doporučení analytiků zní: investujte vědomě a nebojte se zeptat
V dnešní době je hlavní snahou začínajících investorů porazit inflaci, ideálně rychlým ziskem a bez hlubší analýzy. Je pravdou, že se toho mnozí podvodníci pokouší využít. Obecně platí, že je dobré dát ruce pryč od jakékoli investice, která slibuje vysoký výnos a zároveň se prezentuje jako bez rizika.
„Za nutnou nikoliv postačující podmínku pro další rozvoj investování v České republice a na Slovensku, považuji získávání zkušenosti s investováním. Je proto pozitivní, že obzvláště mladší část populace se
o investování zajímá stále ve větší míře a investiční zkušenosti získává,“ říká Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
Optimismus si zachovává i Dominik Stroukal, hlavní ekonom Metropolitní univerzity Praha, přesto apeluje na soustavné vzdělávání široké veřejnosti. „Růst investiční gramotnosti může být jen krátkodobým vlivem současné ekonomické divočiny, kdy nám nic jiného než vzdělávat se nezbývá,” říká Stroukal. Dnes lze informace čerpat prostřednictvím mnoha investičních podcastů, webů, finfluencerů a dalších kanálů nabízejích investiční rady a zvyšujících naši investiční gramotnost. „Naším cílem by ale mělo být, aby po tom všem byla poptávka i v době, která bude investičně mnohem nudnější,” doplňuje Stroukal.
S tím souhlasí i ekonom Lukáš Kovanda a dodává: „Je důležité zvyšovat zájem o investování u žen, aby své peníze dokázaly dlouhodobě efektivně zhodnocovat. Je třeba vysvětlovat, že investování je nedílnou součástí osobních financí a že existuje mnoho způsobů, jak investovat jednoduše bez toho, aby byl člověk expert.“ Závěrem zmiňuje potřebu více se zaměřovat také na slabší regiony, protože rozdíly v investiční gramotnosti jsou obrovské.
O projektu Index investiční gramotnosti
Projekt investiční platformy Portu – Index investiční gramotnosti – bude dlouhodobě monitorovat vývoj znalostí v oblasti investic u české populace. Zkoumá, jak se Češi orientují v investicích a spoření. Cílem projektu je vzdělávat širokou veřejnost ve finanční gramotnosti a zvyšovat povědomí o investicích a chování trhu s cennými papíry. Svůj index se každý dozví po vyplnění dotazníku na www.rozumiminvesticim.cz, kde jej může porovnat s indexem české populace.
