Společný dopis k problematice nového stavebního zákona napsali vládě ČR inženýři, technici a urbanisté

Ve společném dopise určeném vládě ČR a poslankyním a poslancům PS PČR vyjádřilo pět odborných profesních organizací zastřešujících podstatnou část inženýrů, techniků i urbanistů podporu probíhající novelizaci nového stavebního zákona. Zároveň však opětovně upozornily na šest problematických ustanovení, která by bylo dobré ve stavebním zákoně změnit. Rychlost povolování staveb nemá být jediným cílem nového stavebního zákona. Má být průvodním jevem souladu stavebních záměrů s kvalitativními a procesními úkony, které má nový stavební zákon s účinností od července 2024 garantovat. Novelizace této pro české stavebnictví zásadní právní normy je tento týden ve druhém čtení, pokračování schůze je naplánováno na pátek 10. 3. 2023. 

„Vymezujeme se nadále především proti zavedení více územních a stavebně-technických předpisů. I jednotné územní a stavebně-technické předpisy mohou zohledňovat lokální specifické podmínky a potřeby malých i velkých obcí. Toto ustanovení je podle nás v rozporu s předvídatelností, transparentností, deklarovanou rychlostí, kvalitou i bezpečností. Vlastně se vším, co by měl nový stavební zákon zaručovat,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). 

Společný dopis ke stažení: dopis (pdf)

Otevřený dopis se šesti požadavky, které nijak nenarušují podstatu novely nového stavebního zákona a přitom mohou významně zkvalitnit proces přípravy staveb, podepsali vedle Inženýrské komory také prezidenti a předsedové Českého svazu stavebních inženýrů, České asociace konzultačních inženýrů, Společnosti pro techniku prostředí a Asociace pro urbanismus a územní plánování České republiky. 

Pětice signatářů společného dopisu požaduje zapracování šesti úprav, mezi nimiž jsou například jednotné územní a stavebně-technické předpisy s koeficienty zohledňujícími lokální specifické podmínky pro stavby, zjednodušení dokumentace podle druhu stavby na úroveň současné dokumentace pro společné povolení, nikoliv jen dokumentace pro územní rozhodnutí, nebo právo na vyjádření projektanta k námitkám směřujícím k projektové dokumentaci a uzákonění povinného dozoru projektanta na všechny typy staveb. 

„Dlouhodobě zastáváme názor, že územní požadavky by měly být definovány v základních parametrech jedním obecným předpisem na celostátní úrovni a vše ostatní by mělo být řešeno územně plánovací dokumentací, která je veřejnoprávně projednávaná. Přesouvání některých požadavků do dílčích lokálních předpisů považujeme za nesprávné,“ doplňuje doc. Ing. arch. Petr Durdík, předseda Asociace pro urbanismus a územní plánování České republiky (AUÚP), podle nějž je zavedení více územních stejně jako stavebně-technických předpisů regresem v oblasti územního plánování a celého stavebního procesu.

Signatáři si jsou vědomi, že obce a města, Prahu nevyjímaje, chtějí a potřebují odlišně upravovat především požadavky na vymezování pozemků a umísťování staveb, odstupy, osvětlení, proslunění, hluk, parkování a další, které mají přímý dopad na urbanismus. K tomu však nepotřebují vlastní předpisy. Vyhláška o požadavcích na využívání území by měla platit pro celé území státu a měla by obsahovat pouze základní ustanovení, která jsou obecně platná. Podrobnější územně plánovací požadavky, které jsou spojeny s konkrétním místem, by měly být řešeny prostřednictvím regulačních plánů. Rozhodně by neměly být řešeny dílčími stavebními předpisy, které není nutné veřejně projednávat. 

„Nový stavební zákon má proces výstavby zjednodušit a zrychlit, jednotné technické předpisy jsou proto jistě vhodným nástrojem. Není v zájmu projektanta ani stavitele, aby na různých místech platily různé předpisy. Potřebným odlišnostem se při výstavbě v našich často specifických městech nelze vyhnout, ale základ by měl být jednotný,“ rozvádí argumentaci Ing. Adam Vokurka, Ph.D., prezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI). 

„Alespoň minimální parametry mikroklimatu vnitřního prostředí, integrované navrhování a hodnocení budov a provozování technických zařízení budov by mělo vycházet z jednotného technického předpisu. Nelze připustit, aby si je některá města mohla sama upravovat například vypuštěním požadavku na přímé osvětlení a větrání v obytných místnostech,“ je přesvědčen prof. Ing. Karel Kabele, CSc., předseda Společnosti pro techniku prostředí (STP).

Požadavek Prahy a některých dalších měst na vlastní územní a stavebně-technické předpisy nemá podle autorů otevřeného dopisu vládě ČR věcné opodstatnění. Problém je procesního rázu a podstatou celého sporu je, zda pravomoc schvalovat a metodicky vykládat územní a stavebně-technické požadavky bude mít jen Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, nebo i Praha a další města.

„Rozdělovat metodická vedení předpisů může vést dokonce k tomu, že stejné znění příslušného ustanovení bude v různých městech vykládáno odlišně. To může vést ke sporům a spory zase povedou ke zdržování povolovacího řízení. Proto chceme tento paradox v novele eliminovat,“ uzavírá Ing. Martin Zuštík, prezident České asociace konzultačních inženýrů (CACE).

Novela nového stavebního zákona (sněmovní tisk 330/1 až 6) prošla ve druhém čtení obecnou rozpravou poslanců Parlamentu ČR na 53. schůzi dne 7. 3. 2023. Bylo podáno 27 pozměňovacích návrhů. Z diskuzních vystoupení koaličních i opozičních poslanců zaznívalo, že dochází k dohodě na výsledné podobě novely nového stavebního zákona. Z debaty vyplynula i shoda na tom, že je nutné odložit účinnost nového stavebného zákona o další rok, tedy na 1. 7. 2025. Pokračování 53. schůze je naplánováno na pátek 10. 3. 2023.