Fond farem vydělal za půlrok 10%, očekává další rozvoj farem v Česku

„Rozvoj zemědělských farem zemědělských farem je obor budoucnosti podobně jako kdysi IT,“ věří Tomáš Trávníček, farmář a ředitel strategie investičního fondu Verdi fond farem. Ten si už připsal zhodnocení přes 10 %

Bioplynová stanice

Na farmě ve Starém Pelhřimově vyrábí elektřinu vlastní bioplynová stanice, která nedávno prošla modernizací motoru. Na farmě v Nové Vsi na západě Čech zas chovatelé obměňují genofond zvířat, aby zlepšili kvalitu stáda, a připravují instalaci solárních panelů. Krávy také pravidelně monitorují, což jim pomáhá určit optimální dávky krmiva a zvýšit dojivost. To jsou jedny z mnoha opatření, která farmy uskutečnily jen za poslední půlrok. Mohou si je dovolit i proto, že jsou obě součástí Verdi fondu farem (VFF).  Ten je určen pro kvalifikované investory a je prvním fondem v Česku, který vsadil na nákup, zefektivnění a rozvoj zemědělských farem. „Fond podílníkům nabízí možnost investovat prostředky do zemědělských farem a zemědělské prvovýroby,“ říká farmář Tomáš Trávníček. Ředitel Agrospolu Starý Pelhřimov na Vysočině je ve fondu zároveň ředitelem strategie. I díky jeho zkušenostem si fond připsal od svého založení v červenci loňského roku čisté zhodnocení přes 10 procent. Za VFF stojí investiční skupina Verdi Capital založená a vedená zkušenou investorkou Kateřinou Zychovou.

„Jen za prvního půl roku existence Verdi fondu farem došlo ke zhodnocení majetku o 10,1 % v rámci investičních akcií jak v českých korunách, tak i v eurech. To je při současné inflaci krásné číslo,“ je přesvědčen Tomáš Trávníček. „Je to dáno i tím, že zemědělství je stabilní sektor, který nekoreluje s hospodářským cyklem a je velmi odolný i v dobách krize. Cena zemědělské půdy navíc stále roste a nabízí tak investorům ochranu i v době vysoké inflace,“ uvádí.

Pro inovace se na obou farmách rozhodli i přesto, že v zemědělských dotacích z EU nastanou brzy změny. A zemědělci zatím netuší, co jim přinesou. „Měl jsem období, kdy jsem chtěl kvůli byrokracii a nepřehlednosti dotací z mnoha různých zdrojů se zemědělstvím praštit. Jsem ale přesvědčený, že tento obor má budoucnost, podobně jako ji dřív měly třeba IT technologie. V příštích letech čeká zemědělství rozvoj a lidé v něm – alespoň v to doufám – dosáhnou na platy srovnatelné s ajťáky,“ věří Tomáš Trávníček, který má za sebou víc než 10 let praxe na zemědělském trhu střední a východní Evropy.

„Zemědělství je velmi konzervativní a strategický sektor, který je z velké míry podporován všemi státy na světě. Osobně jej vnímám jako nejdůležitější obor, jelikož produkuje potraviny, bez kterých se lidstvo neobejde. Srovnám-li jej s jinými sektory, které mohou být pro investory z hlediska výnosů zajímavější, zemědělství přináší zejména jistotu a stabilní zhodnocení investovaného kapitálu,“ uvádí Trávníček.

Důvodem, proč se fondu daří, je podle Trávníčka fakt, že zemědělství je i díky dotacím z národních a evropských rozpočtů dlouhodobě ziskové. „A také to, že jsme splnili, co jsme investorům slibovali: obě farmy, které do fondu vložili hned na počátku jeho zakladatelé, nadále zhodnocujeme. A děláme to s ohledem na ekologii a udržitelnost. Zároveň se už rýsuje nová akvizice: perspektivní farma v jižních Čechách, která hospodaří na 1 300 hektarech půdy,“ líčí Trávníček.

Jede traktor…

Fond je zaměřen zejména na malé a středně velké farmy s rostlinnou a živočišnou výrobou. Tomáš Trávníček vidí hned několik důvodů, proč je VFF úspěšný. „A není to jen růstem cen zemědělské půdy,“ zdůrazňuje. „Cílem fondu je navýšit hodnotu zemědělských farem pomocí jejich restrukturalizace a efektivního řízení. V praxi to například znamená, že na farmy zavádíme nejnovější technologie. Včetně nákupu nových, vysoce sofistikovaných zemědělských strojů,“ říká Tomáš Trávníček.

Vzápětí vyvrací jeden z často tradovaných mýtů. „Představa, že traktorista je člověk, který umí leda točit volantem a celý den se potí ve řvoucí mašině, je už dávno pasé. Moderní traktory připomínají nádherné technické hračky a jejich řidiči je ovládají pomocí počítače nebo mobilu napojeného na GPS navigaci. Traktorista sedí v odpružené a klimatizované kabině a jen dohlíží, aby stroj náhodou nesjel, kam nemá. Ten si jinak na poli umí poradit téměř sám a jezdí po něm s přesností jednoho centimetru. Člověk obsluhující takové zařízení si samozřejmě zaslouží odpovídající plat, který je již teď vysoko nad průměrnou mzdou,“ upozorňuje farmář a ředitel strategie VFF.

Monitoring šťastných krav

„Navzdory vysoké inflaci, která navyšovala cenu vstupů, se oběma našim farmám dařilo v posledních měsících velmi dobře. V případě farmy Agrospol Starý Pelhřimov vyrábíme ve vlastní bioplynové stanice elektřinu. Tu následně dodáváme do sítě, což nám při rostoucích cenách energie výrazně pomohlo navýšit zisk. Na farmě Agrowild Nová Ves jsme začali s obměnou základního stáda. To například znamená, že jsme k oplodnění krav vybrali vhodně velké býky, abychom do budoucna zlepšili genofond zvířat. Zrekonstruovali jsme stáje a v tomto roce chystáme montáž solárních panelů. To by mělo provoz farmy zlevnit a dále ji tak zhodnotit,“ vypočítává Trávníček inovace na farmách, které jsou součástí portfolia VFF.

Některá opatření přitom vypadají jednoduše. „Stáje jsme vybílili a pro obsluhující personál zavedli pravidla – nerušit, neprocházet, nekřičet, protože to zvířata stresuje. K nákladnějším změnám, které plánujeme, patří třeba monitoring stáda. Upravili jsme krmnou dávku a zaměřili se na vhodnou plemenitbu, což považujeme za základ úspěchu v budoucnu. A mohl bych pokračovat dál. Výsledkem je, že krávy začaly lépe prospívat a více dojit. Vyšší hodnota farmy se následně promítá do zhodnocení vkladů těch, kdo/kteří s námi do Verdi fondu farem investují,“ objasňuje Trávníček.

Nenervuj se zbytečně a obměna generací

Důležité podle něj je, že fond díky kvalifikovanému managementu dokáže farmám zajistit dotace jak z národních, tak evropských zdrojů. „A to včetně těch, jejichž podmínky se právě mění. Intenzivně sledujeme situaci kolem dotační politiky a podpor se snažíme maximálně využít. Seminářů týkajících se právě evropských dotací mám za sebou už tolik, že je ani nepočítám. Zejména starší kolegové zemědělci mi radí: buď v klidu, nenervuj se zbytečně. Ono se časem ukáže v praxi, jak to bude… Jenže v době, kdy se to ukáže, bychom už měli zasít. A zohlednit při tom také ochranné pásy. Ty zajišťují na poli určitou úroveň ochrany a přispívají k biodiverzitě,“ říká Trávníček.

Právě dotace vidí Tomáš Trávníček pro ziskovost zemědělské výroby jako zásadní. „Lidé si občas myslí, že zemědělci z dotací žijí. Jenže peníze z dotačních programů se přidělují hlavně v případě, že děláte něco navíc: ať už pro přírodu, zvířata, nebo lidi, kteří v zemědělství pracují,“ vysvětluje. Dotace tak podle něj přispívají i ke zlepšení životního prostředí a přijatelnějším cenám potravin.

Rozvoji fondu podle něj nahrává i to, že ve farmaření nastává velká generační obměna. „Při hledání vhodných farem do fondu jsem jich objel už desítky. A často se setkávám s tím, že zejména starší generace farmářů na ohlášené změny v dotacích rezignuje. Nemají už sílu, čas a mnohdy ani know-how se jim věnovat. Mnoho farmářů, kteří začínali třeba hned v 90. letech, zároveň postrádá v rodině nástupce, jímž by své dílo předali. Byli by ale rádi, aby jejich farma dál prosperovala. I na takové lidi se teď s Verdi fondem farem obracíme,“ uzavírá Trávníček.