Zlato je nejdražší v dějinách, bitcoin překonal hranici 40 tisíc dolarů

Skutečné zlato i takzvané zlato digitální – tedy bitcoin – zažívají značný příval investorského zájmu a peněz. Zlato v klasické, kovové podobě dnes vystoupalo na svůj dějinný rekord, zhruba 2135,4 dolaru za troyskou unci. Unce zlata nikdy v historii nestála tolik dolarů. Alespoň tedy čistě v nominálním vyjádření, tedy bez zohlednění kupní síly dolaru, čili inflace. Bitcoin, jemuž se přezdívá „digitální zlato“ nebo také „zlato 21. století“, dnes překonal psychologickou hranici 40 tisíc dolarů a prodává se až za 41 745,5 dolaru za kus, což je nejvyšší cena této nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa za celé období od dubna 2022.

Za vzestupem obou aktiv stojí především optimismus trhů, že americká centrální banka – Fed –začne své základní úrokové sazby snižovat už dost možná zkraje příštího roku. I když se vrcholní činovníci Fedu snaží bujarou náladu burziánů nyní krotit, ti přesto stupňují své investice jak do zlata, tak do bitcoinu a samozřejmě i dalších podobných aktiv.

Zlato získává na ceně, neboť s očekáváním poklesu úrokových sazeb stoupá jeho atraktivita. Samo totiž žádný úrok nenese, takže čím vyšší jsou v ekonomice úroky, tím spíše za jinak stejných podmínek ztrácí na lesku v očích investorů. A naopak, s poklesem úroků zlato ne svém na lesku – a tedy na ceně – často získává.

Bitcoin pak představuje v očích jedněch investorů rizikové, ba spekulativní aktivum. A takovým se daří spíše v době, kdy jsou úroky obecně poměrně nízko, takže úvěry na spekulativní investice jsou relativně dostupné a současně konzervativní investice – typu těch do vládních dluhopisů – z důvodu nízkých sazeb nejsou atraktivní. V očích druhé skupiny investorů pak bitcoin hraje roli obdoby technologické akcie. A technologickým akciím – které se mnohdy řadí mezi takzvané růstové tituly – se daří spíše při slabších inflačních očekáváních. Technologické akcie totiž často ještě negenerují zisk, neboť utržené peníze jejich zakladatelé či managementy vkládají do investic a dalšího rozvoje – do dalšího růstu. Čím slabší jsou inflační očekávání, tím nižší jsou úroky investičních úvěrů – a tím rychlejší může být růst a tím bližší je tedy překlopení hospodaření dané technologické firmy, často startupu, do trvalejšího zisku. Nižší vyhlížená inflace rovněž méně nahlodává reálnou úroveň těchto budoucích zisků.

Vzestup zlata je patrný už od října. V pátek jej však notně přiživila poznámka šéfa Fed Jeroma Powella, že měnová politika Spojených států se už ocitla „znatelně v restriktivním pásmu“. V reakci na tato slova citelně klesl dolar a také výnos amerických vládních dluhopisů, což právě nahrává zlatu.

Zároveň zmíněné slábnutí dolaru samozřejmě už jen z důvodu výhodnějšího přepočtu umocňuje jak dolarovou cenu zlata, tak bitcoinu. Powell se sice posléze snažil svá umíněná slova mírnit, avšak trhy nyní zaceňují více než padesátiprocentní šanci na snížení úrokových sazeb Fedu v březnu 2024, přičemž stoprocentní pravděpodobnost přisuzují snížení sazeb nejpozději v květnu příštího roku. Mají zkrátka zato, že Fed už inflace vlastně udolal.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank