Cestování se psem na hory: Jak se správně připravit

Češi jsou národem pejskařů. Podle statistik Fediaf vlastnili v roce 2023 přes 2 200 000 psů, až 42 % domácností tedy má doma alespoň jednoho pejska, což Česko řadí mezi evropskou špičku. Mimo jiné s sebou Češi berou své čtyřnohé mazlíčky čím dál častěji na dovolenou. Pokud se proto v zimě chystáte se svým mazlíčkem do zahraničí, nezapomeňte si zjistit podmínky konkrétní země, kam se vydáte, a zároveň zajistit, aby zvířata cestu i dovolenou strávila v klidu a bezpečí.  

Čip a očkování

Majitel psa si musí před samotnou cestou u veterináře zajistit hned několik věcí. První z nich je platný pas, který platí ve všech členských státech EU a použije se i pro návrat z dovolené se zvířetem ze třetí země. Další důležitou věcí je platné očkování proti vzteklině, které je povinné pro všechny psy starší 12 týdnů. Cestovat do zahraničí může pes až 21 dní po jeho provedení, v případě přeočkování, které proběhlo ještě v době platnosti předchozího očkování, však může cestovat hned. Před očkováním a vydáním pasu musí být navíc zvíře očipováno.

„Při cestě se psem, kočkou nebo fretkou do jiného členského státu EU nebo jejich návratu ze třetí země, musí být váš čtyřnohý přítel označen čipem splňujícím příslušné ISO normy pro mikročipy a čtecí zařízení,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. U starších zvířat je uznáváno také označení tetováním, musí však být jasně čitelné a prokazatelně provedeno dříve než 3. července 2011. „Jednoho člověka může při cestě do jiného členského státu EU či návratu ze třetí země doprovázet maximálně 5 těchto zvířat,“ dodal Semerád.

Pro cestování se zvířetem mimo území EU musí být splněny dovozní podmínky konkrétní třetí země. Tyto podmínky by si měla doprovázející osoba zjistit buď přímo u kompetentní veterinární autority, nebo na zastupitelském úřadě dané třetí země. Před samotnou cestou je vždy dobré zkontrolovat si podmínky dané země, a to i v případě, že cestujete v rámci EU. Například při cestě do Finska, Irska nebo na Maltu musí být pes navíc 120 až 24 hodin před vstupem na území těchto států odčerven. Tento úkon pak musí být soukromým veterinárním lékařem potvrzen do pasu.

Pojištění

Většina majitelů cestuje se svým psem autem, avšak podle průzkumu asi čtvrtina motoristů upevnění zvířete ve voze neřeší. Pokud ho ale po dobu jízdy řádně nezabezpečí, v krizových situacích může být ohroženo jeho zdraví i život. Proto je povinností řidiče ho řádně zabezpečit. Malá plemena patří do přepravní schránky, která se upevní bezpečnostním pásem, aby se nemohla přemisťovat. Pro větší plemena jsou na trhu přepravní boxy, popřípadě mříže k oddělení prostoru za sedadly. Psy lze případně zabezpečit i speciálně vyrobenými kšíry s úvazy.

„Ve statistikách nehod klientů je rovněž řada případů, kdy naopak volně dopravovaný malý pes způsobil nehodu tím, že se dostal do prostoru pedálů u řidiče, nebo rozptýlil jeho pozornost pohybem na zadním sedadle,” upozorňuje Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny Uniqa. Do zahraničí pak lze pejskovi pořídit cestovní pojištění kryjící akutně vzniklé léčebné výlohy. „Lze ho sjednat k pojištění spolucestujících lidí. Vyplatí se v případě, že zvíře onemocní nebo se zraní, protože veterinární péče je v západní cizině zpravidla dražší,“ podotýká Svobodová z UNIQA.

V posledních několika letech navíc stoupá zájem Čechů také o pojištění psů a koček, které náklady za veterinu z velké části pokryjí. „Avšak ve srovnání s jinými národy čeští majitelé psů a koček zaostávají, sjednáno ho má zhruba jen 2 % majitelů,” řekl Lukáš Hanuš z Pet Expertu. Jak navíc dodává, při výběru základního pojištění je potřeba brát zřetel na výši pojistných limitů a co nejméně výluk pojistného plnění. Základní pojištění by pak navíc mělo obsahovat výši limitu za veterinární náklady a i pojištění odpovědnosti za domácího mazlíčka. „Na tom se nevyplatí šetřit, protože nikdy nevíte, co se v takové psí hlavě urodí za nápad. A pokud přitom způsobí škodu nebo dokonce újmu na zdraví, chovatel ji musí uhradit. Nejsnazší je uzavřít pojištění domu a domácnosti, v jehož rámci je držení psa už zahrnuté,“ upozorňuje Eva Svobodová z UNIQA.

Plánování trasy

Túru s pejsky je třeba pečlivě naplánovat. Nejen proto, že některý terén a cesty mohou být pro psí tlapky nevhodné. Každá země má navíc své stanovené vlastní zákony o pohybu psa v přírodě, existují navíc i místa, kam pes vůbec nesmí. Úplný zákaz vodění psů do hor mají například v polských národních parcích. Více benevolentní jsou na Slovensku, kde by se však psi neměli volně pohybovat na lesních pozemcích nebo na místech ve čtvrtém a pátém stupni ochrany. Svá vlastní pravidla si stanovují i jednotlivá horská střediska, která tak například omezují či úplně zakazují přepravu psa na lanovce.

Do základního vybavení na cestu by určitě mělo patřit vodítko a náhubek. V zimních podmínkách je pak vhodné pejska chránit před chladem nepromokavou vrstvou oblečení. Ve zhoršených podmínkách je dobré mít také oblek v neonových barvách, případně pejska opatřit svítícím obojkem. Kromě samozřejmostí, jako je dostatek krmiva a vody, je dobré se vybavit také lékárničkou pro psy. Představa, že se pes ztratí, děsí nejednoho majitele, a ještě ke všemu v horách, kde to nezná. Pokud se tak stane, vždy by měl mít pes k rychlejší identifikaci přinejmenším známku, na které bude uvedeno jeho jméno, telefonní číslo majitele a případně i místo bydliště.