Hana Šlechtová pokřtila novou knihu o své práci a životě v Saúdské Arábii – Nejsem jenom sestra

Měli jste někdy sen tak velký, až vás děsil? Já ano. Ve školní lavici trutnovské zdrávky jsem se rozhodla, že jednou budu pracovat jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii, zemi, o které si lidé u nás myslí, že je plná teroristů a že tam prodávají ženy jako já na velbloudím trhu.

Při práci na plný úvazek v motolské nemocnici jsem studovala vysokou školu, ve volném čase se učila anglicky, připravovala se na zkoušku z islámu a chodila cvičit, protože arabské nemocnice nerady přijímají zaměstnance s nadváhou.

Po letech dřiny jsem uspěla a v době pandemie odlétla za prací do prestižní královské kliniky v Džiddě – za svým vytouženým snem, díky kterému jsem ve třiceti vydělala svůj první milion.

Dozvíte se, jaké to je být jedinou Evropankou na oddělení, blonďatou holkou s vlasy po pás mezi zahalenými ženami, ateistkou v zemi, kde vše ovlivňuje islám, ale i jak pacienti odmítají operace, protože jim to nařídí Alláh, jak mě potrestali, když jsem při směně udělala chybu, nebo jak jsem se zamilovala do muslima…

Součástí knihy jsou také autentické příběhy a rady dalších českých sester, které se rozhodly pracovat v Saúdské Arábii, a unikátní pohled zkušené odbornice, která léta pomáhá zdravotníkům z Evropy, aby se dostali na ty nejlépe placené pozice ve světě.

Křest knihy proběhl v Paláci knih Luxor. Knihu pokřtila Lucie Černá (@czechnurse), Karolína Nosková (@nursecarolinae) a Kristýna Dolejšová (@hellochristie). Hosty na křtu byli členové organizace Lékařů bez hranic, které autorka v rámci knihy podporuje.

Ukázka z knihy:

… Dívala jsem se na monitor, pozorovala jsem, jak dýchá, a věděla jsem, že za chvilku už odejde. To už prostě za ty roky praxe poznáte. Vyšla jsem tedy na chodbu, kde čekali její příbuzní, kteří se po jednom střídali na pokoji, aby ani na chvilku nebyla sama.

Tentokrát jsem je však pustila všechny. Její nejstarší syn se mě mezi dveřmi zeptal, jestli umírá. Mlčky jsem kývla, přestože bych neměla, protože tohle je i v SA smutná práce lékaře. Příbuzní se semkli kolem postele, společně plakali, modlili se, líbali ji, hladili a obvolávali zbytek rodiny. Vypnula jsem všechny alarmy na monitoru, pustila jsem jim živé vysílání z Kaaby a společně s nimi čekala. Když pacientka zemřela, dala jsem jim tolik času, kolik potřebovali, aby se mohli rozloučit. Posléze jsem se postarala o tělo a vyrazila s postelí do márnice. Celá její rodina (desítky lidí) na mě čekala před oddělením, muži uklidňovali ženy a nejstarší syn korigoval příbuzné, abychom mohli projít. Takže si představte dav truchlících a modlících se lidí, kteří s vámi jedou až do márnice, aby mohli dát poslední sbohem milovanému členu rodiny, a vy byste ze všeho nejradši plakali s nimi, ale nemůžete, protože to jediné, co můžete pro ty lidi udělat, je, že budete v tom okamžiku silnější než oni…

Bc. Hana Šlechtová, DiS., MBA (* 1993) je česká všeobecná sestra, která pochází z Úpice v Podkrkonoší, vystudovala Vyšší odbornou školu zdravotnickou v Trutnově a následně Vysokou školu zdravotnickou v Praze.

Čtyři roky pracovala na metabolické jednotce pražské Fakultní nemocnice v Motole a během pandemie odcestovala za prací do prestižní Královské kliniky v Saúdské Arábii. Působí také jako ambasadorka české agentury Go Global Care, která zprostředkovává práci zdravotníkům v zahraničí.

Věří tomu, že povolání všeobecné sestry má obrovský potenciál a že sestry NEJSOU „jenom“ sestry.

Knihu vydalo vydává nakladatelství Esence (Euromedia).