Alexej Pyško křtil novou knihu Markéty Harasimové

Spisovatelka Markéta Harasimová je jednou z nejplodnějších českých autorek. Každý rok vyjdou nejméně dva její tituly převážně detektivního a psychologického žánru, přičemž se věnuje také televizní a divadelní scenáristice. V knihkupectví Knihy Dobrovský na Václavském náměstí v Praze pokřtila svůj osmnáctý titul, psychologický thriller s mystickými prvky Potemnělý ráj.

„V Potemnělém ráji je méně pikantních scén, na jejich úkor jsem zdůraznila psychologickou a thrillerovou linku. Nový román se dotýká i toho, zda se můžou duchové zemřelých vracet zpátky mezi živé. Případně co je k tomu vlastně vede…,“ odtajňuje Harasimová děj nejnovějšího titulu. „Psaní této knihy pro mě bylo trochu kuriózní, protože příběh je zasazený do gastronomického prostředí a hlavní hrdinka je kuchařka. Já sama jsem ovšem kuchařský břídil,“ směje se autorka.

Román Potemnělý ráj pokřtili herec Alexej Pyško, básník a publicista Ivo Šmoldas a zpěvák Marian Vojtko. Kmotři přečetli několik ukázek z křtěné knihy. Šmoldas je uvedl napínavým prologem, ve kterém se objevuje mrtvola, Vojtko navázal ukázkou, v níž hlavní hrdinka naráží na mystickou záhadu. Pyško pokračoval požárem, který v knize hraje důležitou roli, a poslední ukázku si vzala na starost autorka – ta divákům představila bytost ze záhrobí…

Moderátorka Petra Zajíčková si neodpustila řadu otázek, zajímalo ji například, jak to kmotři mají s humorně laděnými postelovými scénami spojenými s jejich prací. „To jsme měli v muzikálu Jekyll & Hyde, to je takový typický psychopat. Tam jsem podřezával Lucii a párkrát se mi stalo, že jsem se tím kochal a zapomněl třeba na deset vteřin zpívat. Byla v posteli,“ smál se Marian Vojtko. Alexej Pyško prohlásil, že postelové scény nemusí. „Ale mám takový případ ze svého života. Já se ženil jako docela zralý člověk, ve 48 letech. Do jistého věku jsem byl těžký erotoman, ale nemohl jsem s nikým žít, protože bych to děvče podváděl. Byl jsem velký charakter,“ práskl na sebe český hlas Bruce Willise. Tuto hercovu historku suše okomentoval Vojtko: „Něco jako já!“

Další dotaz se celkem logicky týkal kulinářského umění. Jak na tom jste se vztahem k jídlu a s vařením? zajímalo moderátorku. „Umím jediné jídlo, ale zato geniálně!“ chválil se Pyško, „jmenuje se to sulc.“  Ivo Šmoldas publikum rozesmál prohlášením: „Já žeru, když si vzpomenu. Potíž je v tom, že mám špatnou paměť…“  Poté navázal rodinnou vzpomínkou: „Posláním mé tchyně na tomto světě bylo kohokoli, kdo se k ní přiblížil, užrat k smrti. A u mnohých se jí to povedlo!“

Pak už přišel na řadu samotný křest sektem, při němž kmotři knize popřáli, aby to Potemnělý ráj rozsvítil a získal tisícovky čtenářů.