Architektonické skvosty Vršovic: Noblesní činžáky historizujících stylů i slavný tovární areál

Stojí tak trochu ve stínu Vinohrad. Nenabízejí sice honosné prvorepublikové vily, zato se pyšní souborem přepychových činžovních domů. Jsou bohatě zdobené tak, jak velí secesní sloh, ale reflektují i další historizující styly. Představují unikátní soubor staveb a vytvářejí elegantní vršovickou promenádu, která směle konkuruje i mnohem slavnější Pařížské ulici v centru Prahy. Domy ostatně vznikaly s cílem vyrovnat se těm největším světovým metropolím.

Činžovní domy zdobené více než jiné

Vršovice nabízejí tajemné uličky a skrytá zákoutí stejně jako elegantní bulváry v podobě ulic Kodaňská, Tolstého, Bulharská, Finská nebo Ruská. Právě tyto ulice lemují noblesní činžáky, zdobené těmi nejskvostnějšími a nejpodivnějšími architektonickými prvky. Například dvojice stejných domů na ulici Tolstého nesou nápisy Washington a Chicago. Spojují pražskou architekturu s americkými městy stejně tak, jako výzdobou spojují historismus a secesi. Vršovice však nabízejí i ryzí secesní poklady, například dům číslo 11 v Kodaňské ulici, který vytvořil architekt Osvald Polívka, spoluautor Obecního domu. Osvald Polívka je také autorem pozoruhodných domů v Ruské nebo Moskevské ulici. Nesou styl národní secese, kde bohatý štukový dekor provází i vlastenecké motivy či dokonce národní nápisy jako Věrné naše milování nebo Kde domov můj.

Ve Vršovicích se potkávají rozličné architektonické styly. Bohatě zdobené činžáky tu provází i novorenesanční Vršovický zámeček nebo minimalistické funkcionalistické stavby, například kostel sv. Václava architekta Josefa Gočára z 30. let minulého století. Vršovice tvoří i socialistický sídlištní komplex Vlasta, takové stavby v centru nenajdete. Sídliště ve Vršovicích, ve kterém je zasazena také radnice Prahy 10, ještě zpestřuje zdejší architektonickou paletu. To platí také o továrním areálu Koh-i-noor, který leží přímo naproti sídlišti Vlasta.

Poklady industriální architektury v areálu Koh-i-noor

Jako veřejná obchodní společnost Waldes & spol. vznikla již v roce 1902, aby vyráběla stiskací knoflíky. Úspěch sklidily pod značkou Koh-i-noor. Z původní dřevěné budovy na Letné a později Karlína se společnost přesunula do Vršovic. První tovární budovu tady otevřela v roce 1908. Halu s vysokým čtyřlodním přízemním sálem na rohu ulic Vršovická a Moskevská doplňovala patrová administrativní budova. O návrh a stavbu se postaral pražský stavitel Alois Richter. Největší budovu areálu Koh-i-noor navrhl v roce 1920 Jindřich Pollert a také zajistil výstavbu, stejně jako dalších hal při Altajské a Kavkazské ulici. Pollertovy budovy, inspirované vídeňskou secesí, patří spolu se čtyřpodlažní novoklasicistní tovární budovou dle projektu Ladislava Skřivánka z roku 1917 aktuálně k těm architektonicky nejhodnotnějším.

Historické hodnoty slibuje respektovat i připravovaná proměna areálu v moderní rezidenční bydlení. Návrh z dílny renomovaného studia Jakub Cigler Architekti zachovává některé původní historické prvky. Industriální genius loci by tak Vršovice mělo provázet i nadále. Dvouhektarový vršovický komplex Koh-i-noor by měl v režii společnosti PSN rozšířit pražský bytový fond asi o 550 nových bytů. Nová obytná zóna počítá i s obchody a provozovnami služeb.

Naším záměrem je z industriálního areálu továrny Koh-i-noor na kovové zboží a mechanická spínadla Waldes a spol. vybudovat rezidenční čtvrť v industriálně moderním pojetí,“ říká ředitel rezidencí PSN Marek Padevět.

Ing. Radka Křivánková
Foto: PSN