Bitcoin dnes poprvé v historii atakuje cenovou hranici 600 tisíc korun, za poslední měsíc zdražil o 220 tisíc

Cena nejrozšířenější světové kryptoměny, bitcoinu, během dnešního obchodování poskočila v korunovém vyjádření až k úrovni takřka 600 tisíc korun, a to poprvé v historii. Vyplývá to z údajů společností Morningstar a Coinbase. V pátek bitcoin překonal psychologickou hranici 25 tisíc dolarů, přičemž dnes již atakuje úroveň 28 tisíc dolarů za kus.  

Důvodem růstu ceny bitcoinu je nyní především mánie, která se strhla poté, co kryptoměna v polovině prosince překonala psychologickou hranici 20 tisíc dolarů za kus. Rovněž poprvé v historii. Překonání této úrovně, která poměrně dlouho odolávala, upozadilo mezi investory připomínku na bitcoinovou bublinu sklonku roku 2017. Tehdy se cenový růst kryptoměny zastavil na úrovni necelých 20 tisíc dolarů. Následoval vleklý cenový útlum, přičemž na úroveň maxima z roku 2017 se cena kryptoměny vrátila opět až letos koncem listopadu.   

Po prolomení hranice 20 tisíc dolarů bitcoin a kryptoměny obecně vážou intenzivněji pozornost médií i laické veřejnosti. Zesiluje fenomén strachu z nevyužité životní příležitosti ke snadnému zbohatnutí, takže do kryptoměny nyní enormně směřují zjevně i takzvané „horké peníze“, někdy také takzvané „hloupé peníze“. Jedná se o finanční prostředky spekulantů nebo naopak nepříliš zkušených investorů, kteří se snaží svézt na růstové vlně, čímž ji zesilují. Výsledkem je mánie, která má s fundamentálním vývojem máloco společného.    

To ovšem neznamená, že samotný základ této mánie je nezdravý. Trvaleji cenovému růstu bitcoinu a některých dalších kryptoměn nahrává extrémně expanzivní politika centrálních bank a také zvýšený zájem institucionálních investorů, včetně známých jmen konvenčního finančního světa jako například společnosti PayPal. 

V poptávce po bitcoinu je totiž třeba rozlišit dva zásadní vlivy. První vliv je vliv založený na fundamentálních faktorech. Tato složka poptávky po bitcoinu je reprezentována znalejšími investory, kteří dlouhodobě sledují a vyhodnocují technologický rozvoj celého bitcoinového ekosystému.

Tvoří ji také institucionální investoři, kteří do bitcoinu nyní investují více než kdykoli v minulosti. Zkrátka a dobře, je to vliv „chytrých peněz“.  

Druhý vliv je pak vliv založený na faktorech spíše spekulativních a psychologických. Do bitcoinu zvláště v poslední době míří ve velkých objemech také takzvané horké peníze a také takzvané hloupé peníze. Spekulanti se svými „horkými penězi“ se snaží jen svézt na nynější enormní vlně zájmu o bitcoin. Zvýšenou mediální pozornost, která je k bitcoinu opět upírána, reflektují i takzvané „hloupé peníze“. To jsou nepříliš zkušení investoři, kteří spíše jen podléhají módní vlně, bez hlubší znalosti věci. Také jde o investory, kteří prostě jen mají strach, že jim uteče příležitost snadného rapidního zbohatnutí.  

Do té míry, do jaké jsou v bitcoinu zainvestovány „chytré peníze“, lze o kryptoměně smýšlet jako o bezpečném přístavu, tedy jako o „digitálním zlatu“, případně „zlatu 21. století“. 

Řekněme, že bitcoin je nyní přece jenom v určité bublině, avšak po jejím splasknutí jeho cena nikdy neklesne pod 10 tisíc dolarů za kus. Do této sumy jde tedy o bezpečný přístav. Nad touto sumou se projevuje vliv „horkých“ a „hloupých peněz“, které jsou z povahy věci kolísavější než dlouhodobé, „chytré peníze“. Nad cenou 10 tisíc dolarů za kus se tedy z bitcoinu stává extrémně rizikové, vysoce spekulativní aktivum, které je mnohem více než fundamenty a reálnou hodnotou hnáno spekulativně a psychologií nezkušeného davu.  

Pokud nyní skutečně pozorujeme další velkou bublinu na bictoinu, zásadní otázkou je nejen to, na jaké úrovni bublinka praskne, ale také to, kam se poté cena sesune. Jsou-li minulá splasknutí vodítkem, bude to stále výrazně výše v porovnání s minimy po minulém splasknutí, tedy výrazně – zřejmě i trojnásobně – nad úrovní pěti tisíc dolarů.