Bitcoin „vstává z popela“. Prožívá svůj nejlepší týden za poslední více než dva roky

Bitcoin „vstává z popela“. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa dnes překonala psychologickou hranici 27 tisíc dolarů. Poprvé od poloviny loňského června. Navíc má našlápnuto mít vůbec nejúspěšnější týden za poslední více než dva roky. Jeho zhodnocení od pondělí tohoto týdne činí zhruba 25 procent

Vyšší týdenní zhodnocení vůči dolaru dosáhl bitcoin naposledy začátkem roku 2021 (viz graf níže). Tehdy rostl díky extrémně expanzivní měnové politice světově významných centrálních bank, které tak tlumily ekonomické dopady pandemie, a rostl také díky oznámení šéfa Tesly Elona Muska, že do kryptoměny ve velkém investoval a že za ni chce vozy tesla prodávat.

Nyní bitcoin roste zejména ze dvou důvodů, stejně jako četné další kryptoměny typu etheru či – Muskova oblíbeného – dogecoinu. A také stejně jako akcie na firem kryptobranže, jako je například Coinbase, největší americká kryptoburza.

První z důvodů růstu bitcoinu a dalších kryptoaktiv a „krypto-akcií“ je to, že důsledkem pádů a otřesů bank jako Silicon Valley či Credit Suisse je pokles pravděpodobnosti, kterou mezinárodní investoři přisuzují dalšímu razantnímu zvyšování úrokových sazeb v USA. To nahrává rizikovějším aktivům typu právě bitcoinu, protože to značí, že úvěry by obecně mohly zlevnit dříve, než se dosud mínilo. Mohly by tedy zlevnit i investice. Včetně těch rizikových, třeba do právě bitcoinu. Zároveň to značí, že americká centrální banka vyhlíží rychlejší pokles inflace. Té inflace, která rozleptává budoucí výnos investic. Slabší vyhlížená inflace tedy znamená slabší rozleptávání výnosů vysokým úrokem, což nahrává opět právě třeba bitcoinu a kryptoaktivům, které část investorů vnímá jako svého druhu technologickou akcii.

Například banka Goldman Sachs v důsledku pádu Silicon Valley Bank přehodnotila svůj výhled ohledně postupu americké centrální banky při měnověpolitickém zasedání, jež se koná příští týden. Goldman Sachs dokonce uvedla, že klíčová sazba centrální banky USA zůstane beze změny. Ještě těsně přes pádem Silicon Valley Bank byl přitom trh přesvědčen, že centrální banka úroky zvedne, a to dokonce hned o 0,5 procentního bodu. Japonský finanční dům Nomura dokonce prognózuje snížení úrokové sazby americké centrální banky, a to o 0,25 procentního bodu, což je ale odhad zřetelně se vymykající konsensu trhu.

Nutno však říci, že Evropská centrální banka, jež zasedala už včera, prognózy trhu ve věci přehodnocení měnové politiky nenaplnila. Klíčovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu; otřesy zejména Credit Suisse ji tedy nechaly chladnou. Nenaplňuje se tudíž zatím sázka trhů, že pády a otřesy bank centrálním bankám zamezí pokračovat s dosavadní razancí v utahování měnové politiky, k němuž přistoupily v rámci svého boje s inflací.

Na druhou stranu je pravda, že centrální banky jen tak se založenýma rukama nesedí. Vždyť švýcarská centrální banka v noci ze středy na čtvrtek odklepla ústavu Credit Suisse možnost čerpat z její obří půjčky v přepočtu až 1200 miliard korun. Americká centrální banka zase v reakci zejména na kolaps Silicon Valley Bank přišla s programem výhodných půjček bankám.

Bude-li ovšem nyní americká centrální banka stavět banky v USA na nohy tak, že jim poskytne výhodnější půjčky, než jaké by získaly na trhu, a že se i spokojí s horším ručením za ně, než jaké by žádal trh, jde aspoň po přechodnou dobu o finanční injekce. Fed tak do určité míry schizofrenně bojuje s inflací a zároveň ji těmito injekcemi do jisté míry roztáčí. Nový program výhodných půjček americké centrální banky je jen kvantitativním uvolňováním – tedy masivním vytvářením nových dolarů – pod jiným názvem, říkají stratégové banky Citigroup. Pády amerických bank lze vnímat jako přirozenou proti-inflační reakci trhu, dlouhodobě žádoucí, zatímco ony nové dolary umělý, netržní, pro-inflační zásah.

Což je druhý zásadní důvod, proč má bitcoin vykazuje od tohoto pondělí své vůbec nejvýraznější zhodnocení za poslední více než dva roky, i když třeba loni v listopadu jej už mnozí odepisovali. Tehdy se jeho cena propadla i pod 15 500 dolarů.

Alespoň část trhu ovšem nyní vidí v opatřeních, jimiž Fed křísí churavějící banky, jen další „tištění dolarů“, které nafukuje rozvahu americké centrální banky.

Bitcoin před čtrnácti lety, v době světové finanční krize, vznikl právě jako reakce na záchranné, netržní půjčky padajícím bankám a finančním institucím. Půjčky, které zachraňují finančníky, ale znehodnocují dolar (či další tradiční měny), a tak poškozují řadové občany. Tento étos nyní, v době aktuálních bankovních pádů a otřesů, získává nový impuls. A povzbuzuje proto bitcoin k růstu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.