Blíží se sčítání lidu, jak bude probíhat a na co vše budeme odpovídat?
Od konce března do půlky května bude v Česku opět probíhat sčítání lidu, domů a bytů. Účast je pro všechny obyvatele České republiky povinná a každý ručí za to, že o sobě uvede pravdivé informace. Součástí formuláře jsou i dvě nepovinné kolonky – národnost a náboženství. I těm by ale měli respondenti věnovat svou pozornost.
Letošní sčítání proběhne ve dvou fázích. Ta první odstartuje 27. března a probíhat bude výhradně online. Kdo se nesečte prostřednictvím elektronického formuláře, má zákonnou povinnost od 17. dubna do 11. května vyplnit a odevzdat úřadům formulář tištěný. „Sečíst se musí každý občan a cizinec, který má v České republice trvalý nebo přechodný pobyt nad 90 dnů. Formulář musíte vyplnit i v případě, že vám byl udělen azyl nebo jste na našem území pobývali o půlnoci z 26. na 27. března. Za nezletilé děti a osoby, které nejsou způsobilé k právním úkonům, jej může vyplnit jiný, dospělý člen domácnosti. Sčítání se netýká cizinců, kteří jsou zde na dobu kratší než 90 dnů, a zahraničních diplomatů,“ informuje web scitani.cz.
V rámci letošního sčítání se zjišťuje o polovinu méně údajů než před deseti lety. Sčítací formulář pro domácnosti se skládá ze dvou částí – s údaji o bydlení a složení domácnosti a z části věnující se jednotlivým osobám. Ve formuláři nechybí otázky směřující k ekonomickým aktivitám, zaměstnání nebo cestování. Naopak zmizely dotazy zjišťující zdravotní stav nebo majetkové poměry. Podle předsedy Českého statistického úřadu Marka Rojíčka zabere jeho vyplnění jen několik minut. „Průměrně trvá vyplnění společné části sčítacího formuláře za byt a domácnost deset minut a druhé části pět minut za jednu osobu. Vyplnění online formuláře je rychlejší díky široké nápovědě a automatickému zobrazení otázek na základě vyplněných údajů,“ uvedl. Součástí sčítacího formuláře jsou i nepovinné otázky na náboženskou víru a národnost. „Zjištění národnosti obyvatelstva při sčítání obyvatel v roce 1921 se považovalo za nejdůležitější údaj. Tehdy totiž mělo sčítání potvrdit oprávněnost vzniku samostatného Československa. Dnes je pojetí národnosti individuální, čistě subjektivní, a proto nepovinné,“ vysvětlil Marek Rojíček.
Informace o národnostním složení obyvatel je trvalou součástí sčítání lidu, domů a bytů. Stejně jako při minulém sčítání před 10 lety si lidé mohou vybrat, zda národnost vyplní, nevyplní, anebo dokonce uvedou národnosti dvě. „Pokud lidé nechtějí, nemusejí tyto údaj týkající se národnosti vyplňovat. Je ale třeba pamatovat na to, že pro národnostní menšiny jsou údaje o počtech jejich příslušníků velmi důležité a sčítání je jedinou možností, jak je zjistit. Čím více lidí se k určité národnosti přihlásí, tím větší vliv na chod obcí, krajů a státu bude tato národnostní menšina mít. To, kolik lidí se k dané minoritě hlásí, může mít vliv také na rozsah její podpory z veřejných rozpočtů. V neposlední řadě má potom zastoupení národnostní menšiny vliv na provoz nejrůznějších spolků, které se starají o jejich kulturní, vzdělávací nebo volnočasové aktivity. Úspěch sčítání lidu pro německou národnostní menšinu – tedy, že se ke svým kořenům přihlásí co největší počet osob – jednoznačně znamená také možnost aktivně pečovat o kulturní a hospodářské dědictví německy mluvících obyvatel České republiky,“ vysvětlil Martin Herbert Dzingel, prezident Shromáždění německých spolků v České republice.
Listina základních práv a svobod říká, že každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Respondenti se tak mohou zcela svobodně rozhodnout, jakou národnost uvedou. „To, že se lidé přihlásí ke své národnosti, je významným signálem pro celou společnost, která tak může získat reálné informace o národnostním složení obyvatelstva naší země a o jejích potřebách. To by měl mít každý na paměti, až bude vyplňovat sčítací arch,“ uvedla Klára Jůnová, tajemnice Rady vlády pro národnostní menšiny.
