Canisterapie: Psi mohou mít zázračné účinky na naše duševní zdraví

O tom, že je pes nejlepší přítel člověka, není pochyb. Psi žijí po boku lidí od nepaměti a jsou našimi věrnými společníky a pomocníky. Dnes našli své uplatnění také po boku záchranných sborů a své místo mají také ve zdravotnictví, kde si čím dál více všímají blahodárných účinků přítomnosti zvířete na člověka.

Jak mohou domácí mazlíčci zlepšit naše duševní zdraví

Lidé jsou přirozeně společenští, zdravé sociální vazby a pocit sounáležitosti proto hraje opravdu důležitou roli v našem duševním zdraví. Lidé  ke své psychické pohodě zkrátka potřebují někoho, kdo je pro ně důležitý (a naopak).  Dokonce i domácí mazlíčci mohou tuto roli plnit – pro psa je jeho páníček totiž nejdůležitější osobou na světě. „Terapeutická hodnota vztahu člověka s domácími mazlíčky, a zejména se psy, je v dnešní době již vědecky podložená. Psi nám totiž nabízí bezpodmínečnou lásku, ať už se nacházíme v jakékoliv životní situaci. Psi nám proto mohou být oporou během těžkých dní, nesoudí a přináší tak každodenní radost,” říká Zuzana Sequensová, dodává odbornice na chov a výcvik psů ze Spokojeného psa. V neposlední řadě hraje důležitou roli síla psího doteku. Je prokázáno, že psí dotek zvyšuje produkci oxytocinu, která zase vede ke snížení stresu a pocitů strachu.

Další benefity pro naše duševní a fyzické zdraví, které psi do našeho života přinášejí, plynou z nutnosti pravidelné péče o naše čtyřnohé kamarády. Každodenní procházky venku nebo například hra se psem zvyšují fyzickou a emocionální pohodu. „Psi na nás jsou zcela závislí a vyžadují neustálou péči, jako je krmení a venčení. I tyto každodenní pravidelné činnosti mohou lidem s psychickým onemocněním pomoci vnést do života rutinu a řád, ke kterým je potřeba přidat i blahodárné účinky pohybu venku na čerstvém vzduchu,” dodává specialistka z chovatelského e-shopu Spokojenypes.cz.

Psi nám navíc dodávají sebevědomí a usnadňují společenské interakce, mohou tak pozitivně ovlivnit také společenský život. Během procházek se totiž pes často stane záminkou pro začátek konverzace a snadněji se tak dáte do řeči s lidmi, kteří s vámi budou sdílet podobné zájmy.

Když psí přítomnost léčí

Pozitivního působení zvířete na člověka je také čím dál více využíváno na profesionální úrovni ve zdravotnictví a zooterapie se stala důležitou součástí léčby různých psychických i fyzických zdravotních problémů. Psi, ale také koně a další zvířata tak mohou poskytovat útěchu řadě pacientů. Hlavním cílem terapie je zmírnit příznaky různých onemocnění nebo pomoci lidem se s nimi lépe vyrovnat.

Pravděpodobně nejrozšířenějším terapeutickým zvířetem pro svůj jedinečný vztah k lidem nadále zůstávají psi. Terapeutičtí psi mohou žít s lidmi trvale, ale také je jen navštěvovat například v nemocnicích, pečovatelských domovech nebo ve školách.

Psi dodávají pacientům emocionální podporu, naplňují potřebu doteku nebo je jim jen dopřávají rozptýlení a chvíle smíchu a zábavy.

Aktivit s terapeutickými zvířaty je více a jsou vždy přizpůsobeny konkrétním potřebám klientů. Canisterapie může být využívána pro odbourání stresu, přirozenou aktivizaci pacientů nebo zpestření dne. V takovém případě je pracováno s přirozeným kontaktem lidí se zvířaty a vést ji mohou například i dobrovolníci. Canisterapie ale může být také cíleně vedena se zaměřením na konkrétní problém pacienta – tento typ terapie je často využíván například v případě mentálního nebo fyzického postižení nebo vážných psychických problémů. Takovýto typ terapie musí být veden vždy profesionálem, tedy například psychologem nebo fyzioterapeutem.

Mezi nejčastější cíle canisterapie potom patří kromě zlepšení nálady a psychické úlevy, například také zlepšení pohybových a motorických schopností, rozvoj sociálních dovedností a také zvýšení motivace k činnostem, jako je pohyb nebo interakce s ostatními. V neposlední řadě mohou terapeutičtí psi hrát důležitou roli během krizových intervencí po traumatizujících událostech.

Jaké jsou nároky na terapeutické psy?

Psím terapeutem se v České republice může stát téměř každý pes, který má k takové činnosti povahové předpoklady. Přestože se v canisterapii často pracuje například s retrívry, pudlíky, border koliemi nebo dokonce bull plemeny, na plemeni v konečném důsledku tolik nezáleží. Pokud je pejsek klidný a vyrovnaný, může se terapeutickým psem i voříšek. Pes by naopak neměl být bázlivý, agresivní nebo nemůže mít špatnou zkušenost například s dětmi.

„Důležitou roli hraje také výchova psa, je potřeba, aby byl pes dobře socializovaný a zvládal základní povely. Budoucí terapeutický pes by neměl mít problém s ničím, co ho během terapií může potkat – znervózňovat by ho neměly například různé pachy, zvuky, nebo prudké nekoordinované pohyby,” vysvětluje Zuzana Sequensová. „Pokud se pejsek jeví jako vhodný, může se svým pánem absolvovat canisterapeutické zkoušky, během kterých se ověřuje, zda pes splňuje povahové předpoklady terapeutického psa,” dodává. V České republice není přesně stanoveno, co vše by měl daný pes splňovat a jednotlivé zkoušky se tak mohou u jednotlivých organizací lišit například podle zaměření. Pro psovoda je vhodné, aby absolvoval speciální školení zaměřené pro canisterapeutické týmy.

Foto: unsplash