Čeká vás odstávka starého kotle? Jaké jsou možnosti ho nahradit

Od září tohoto roku už nebude možné provozovat staré kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy. Povinná výměna neekologického kotle za nový zdroj tepla se stále týká mnoha domácností. Lidé by proto s výměnou kotle neměli příliš váhat. Čím starý kotel na tuhá paliva nahradit?

Ačkoli nový zákon o ochraně ovzduší platí už od roku 2012, jeden související a důležitý milník nás čeká letos – od 1. září 2024 už nebude možné provozovat staré kotle na tuhá paliva. Podle odhadů odborníků se výměna kotle má ještě týkat až 150 tisíc českých domácností, což s sebou možná přinese i dlouhé čekací lhůty u dodavatelů a montážních firem. Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta proto upozornil, že pokud domácnosti nechají výměnu na poslední chvíli, nemusí ji stihnout, protože jednoduše nebude dostatek topenářů. Jaké jsou možnosti a čím starý kotel na tuhá paliva nahradit?

Tepelné čerpadlo

Jedním z nejvíce podporovaných zdrojů tepla je tepelné čerpadlo. Jeho lokální emise jsou totiž nulové. Provoz tepelného čerpadla má navíc i ekonomickou logiku, protože z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí několik kilowatthodin tepla. Nevýhodou tepelných čerpadel může být vyšší cena.

„Je pravda, že tepelné čerpadlo představuje ve srovnání s běžným plynovým kotlem větší finanční investici. Ta se ale rychle vrátí díky jeho úspornému provozu,“ říká Oto Hanus, technický ředitel společnosti Acond. Podle něj dokáže ekonomickou návratnost takové investice výrazně zkrátit dotace, u běžné domácnosti se může investice vrátit klidně za pět až sedm let.

Plynové kotle ještě nejsou na odpis

Vhodnou náhradou starého kotle na tuhá paliva je stále také kotel na plyn. Kondenzační plynový kotel pracuje úsporně a ve srovnání s tepelným čerpadlem jde o levnější zařízení. Evropská unie sice uvažuje o postupném útlumu prodeje plynových kotlů. Neznamená to ale, že by bylo zatím potřeba technologii plynových kotlů nějak odepisovat. Ministerstvo životního prostředí navíc plánuje částečný návrat dotační podpory plynových kotlů.

V poslední době často zmiňovaný rok 2029 tedy rozhodně neznamená konec plynových kotlů, s plynem se totiž v navrhovaných hybridních systémech vytápění počítá. Pokud zmíněný „zákaz“ začne platit – a řada odborníků o tom pohybuje – stávající plynový kotel bude možné nadále bez problémů provozovat a teprve po skončení jeho životnosti ho nahradit jiným zdrojem tepla.

Plyn i tam, kde není přípojka

Přechod na plynové vytápění je možný i tam, kde nejsou rozvody zemního plynu. Poměrně velké oblibě se totiž v posledních letech těší vytápění kapalným propanem (LPG) dodávaným autocisternou do zásobníku umístěného poblíž domu. „Počet nových odběratelů každoročně roste. Nejvíce jich bývá ze Středočeského kraje, kde – přestože obecně Česko patří k poměrně hustě plynofikovaným zemím – je vysoký podíl obcí mimo distribuční soustavu zemního plynu,“ popisuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas. A dodává, že na LPG vytápění často přecházejí i domácnosti, které sice mají možnost si nechat do domu zavést zemní plyn, vybudování zcela nové přípojky je však komplikované nebo příliš drahé.

Plynové kotle zvládnou spalovat zemní plyn i propan. U některých je to jen otázkou nastavení jejich software. Jindy je třeba kotel tzv. přetryskovat, protože propan je výhřevnější než zemní plyn. Bez jakýchkoliv úprav lze v kotlích už nyní spalovat také obnovitelné alternativy zemního plynu či LPG. „Budoucnost plynového vytápění není ohrožena ani odklonem od fosilních paliv. V dalších evropských zemích tvoří obnovitelné plyny už nyní nezanedbatelný podíl na spotřebovávaném LPG. Do roku 2040 postupně nahradíme námi dodávané LPG také na českém trhu, a to bioLPG, obnovitelným dimethyletherem neboli rDME, případně dalšími zelenými alternativami,“ předpokládá Jiří Karlík.

Nový kotel na tuhá paliva

Starý kotel na tuhá paliva je možné nahradit i moderním kotlem na dřevo nebo dřevní pelety. Jde o ekologické a klimaticky neutrální palivo, jehož výhodou je – alespoň v případě dřeva – poměrně nízká cena. Dřevní pelety jsou o něco dražší, jejich spalování v automatickém kotli je ale ekologické a pohodlné. Provoz moderního kotle na pelety je totiž téměř srovnatelný s provozem kotle na plyn. Automatický peletový kotel si sám přikládá palivo a není nutné ho manuálně roztápět.

Nevýhodou těchto kotlů je hlavně nutnost skladovat palivo – v domě musí být k dispozici několik krychlových metrů suchého prostoru. A počítejte také s nutnou manipulací, zejména se skládáním palivového dřeva, které vám dodavatel přiveze na paletách nebo v kontejneru. U pelet je to ale trochu jednodušší. Pokud si je objednáte ve větším množství na celou sezónu, obvykle vám je převeze cisterna a potřebné množství „přečerpá“ přímo do zásobníku na pelety.

Drobnou nevýhodou automatických kotlů na pelety může být vyšší cena, která se přibližuje levnějším tepelným čerpadlům. Jde totiž o poměrně komplikovaná zařízení s mnoha mechanickými částmi.

Vytápění elektřinou

Na první pohled by se mohlo zdát, že běžné vytápění elektrokotlem nebo elektrickými přímotopy je už díky vysokým cenám energií spíš záležitost minulosti. Není to ale tak úplně pravda. Pokud třeba s výměnou starého kotle dům dobře zateplíte, může dávat běžné elektrické vytápění ekonomický smysl. Elektrické přímotopy nebo podlahové vytápění topnými kabely dobře doplňují třeba krbová kamna na dřevo.

Výhodou elektrického vytápění jsou hlavně nízké pořizovací náklady a jednoduché ovládání. Nevýhodou zůstává dražší provoz. Právě proto se také tato technologie používá hlavně v kombinaci s dalšími tepelnými zdroji, jako jsou krbová kamna. Malý elektrokotel často doplňuje i tepelné čerpadlo typu vzduch-voda a pomáhá dům vytápět v době, kdy jsou venku opravdu velké mrazy a tepelné čerpadlo ztrácí svoji účinnost.