Cena bitcoinu roste k novému historickému rekordu. Navzdory varování z ECB, že jde o „měnu zločinu“

Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa, bitcoinu, dnes atakuje psychologickou hranici 60 tisíc dolarů, a to poprvé od listopadu 2021. Po jejím případném prolomení může být jen otázkou času, než překoná dosavadní historický rekord, takřka 69 tisíc dolarů, jehož dosáhla rovněž v listopadu 2021. Stalo by tak navzdory četným varováním z oficiálních míst, včetně z Evropské centrální banky.

Nutno však říci, že kvůli inflačnímu vývoji cena 69 tisíc dolarů z listopadu před třemi lety v současnosti, v únoru 2024, odpovídá zhruba 77 tisícům dolarů. Reálně, po zohlednění inflačního znehodnocení dolaru, tak bitcoinu chybí k pokoření rekordu ještě „zdolat“ dalších více než 17 tisíc dolarů.

Jen od začátku letošního roku ovšem i tak bitcoin přidává výrazných takřka 40 procent. V české měně se nyní jeden bitcoin prodává za zhruba 1,39 milionu korun. Rekordní nominální korunovou cenu přitom vykázal rovněž v listopadu 2021, když stál zhruba 1,5 milionu korun. Dolar je v současnosti vůči koruně o zhruba pět procent silnější než v listopadu 2021, stojí přes 23,40 koruny namísto tehdejších přibližně 22,30 koruny, takže korunového nominálního rekordu může cena bitcoinu dosáhnout již při nižší než rekordní dolarové ceně.

Za vzestupem dolarové ceny bitcoinu bezprostředně stojí mocný růst technologických akcií. Bitcoin a další kryptoměny jsou podstatnou částí investorů vnímány jako svého druhu právě technologická akcie. Ukazatel Nasdaq Composite, vysoce zaměřený právě na technologické akcie, včera uzavřel na své třetí nejvyšší hodnotě v historii. Od historicky rekordní uzavírací hodnoty, dosažené k listopadu 2021, jej dělila jen 0,1 procenta. Technologické akcie žene vzhůru zejména optimismus ohledně vyhlížených možností umělé inteligence. Na této vlně se tedy vezou i kryptoměny v čele s bitcoinem.

To však není jediný důvod růstu ceny bitcoinu. Počátkem letošního ledna úřady v USA po více než deseti letech schválily první tamní bitcoinové fondy. Ty umožňují drobným investorům v USA investovat do bitcoinu konvenční cestou, jak jsou zvyklí, skrze právě fond zaštítěný zavedenou finanční institucí typu BlackRock či Fidelity.

Celková tržní hodnota všech kryptoměn, nejen bitcoinu, v tomto týdnu poprvé od dubna 2022 překonala psychologickou úroveň dvou bilionů dolarů, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Podíl bitcoinu na této tržní kapitalizaci vzrostl v období od listopadu 2022 do dneška ze zhruba 38 na více než 52 procent. Což znamená, že bitcoin si upevňuje pozici i mezi dalšími několika tisíci kryptoměn. Jedním z důvodů je právě možnost investovat do něj prostřednictvím konvenčních fondů, kterou letos tedy mohou využívat také právě řadoví investoři v USA. 

Do daných amerických bitcoinových fondů, spuštěných letos začátkem ledna, zatím v čistém vyjádření přiteklo zhruba 6,1 miliardy dolarů, tedy přibližně 143 miliard korun. Tento příliv nového kapitálu do bitcoinu podporuje růst jeho ceny, a to i ve srovnání s dalšími kryptoměnami.

Akciím obecně, a technologickým zvláště, tedy i kryptoměnám, pak svědčí sázka trhů na zahájení snižování úrokových sazeb v podání americké centrální banky. K němu by mělo dojít v polovině letošního roku. Pokles sazeb zpravidla prospívá takzvaným růstovým a také rizikovějším aktivům, neboť se zvyšuje dostupnost jejich financování a zároveň klesá výnosnost bezpečných aktiv typu vládních dluhopisů.

Částečně může růst ceny bitcoinu podporovat také letošní „halving“. K němu dojde v dubnu. Znamená, že nastane „půlení“ odměny za těžbu nových bitcoinů. Tím pádem dojde k omezení nabídky nových bitcoinů. „Halving“ je však v pevnou součástí samotného algoritmu bitcoinu, takže se o něm ví dlouhodobě dopředu, pročež by měl být v ceně kryptoměny již dávno započítaný. K předchozím „půlením“ došlo v listopadu 2012, červenci 2016 a květnu 2020.

Cena bitcoinu roste navzdory varování institucí typu centrálních bank. Experti Evropské centrální banky například v minulém týdnu publikovali studii (viz zde), podle níž bitcoin vykazuje nulovou vnitřní hodnotu. Kryptoměna prý také představuje riziko pro společnost a životní prostředí. Její stále poměrně vysoká cena je podle pracovníků ECB odrazem manipulací na neregulovaném trhu, živné to půdě různým šarlatánům. Poměrně vysokou cenu bitcoinu vysvětlují tím, že v rostoucí míře obsluhuje kriminální aktivity a stala se z něj „měna zločinců“, přičemž úřady zkratují ve svém úsudku, když nad tím přivírají oči. Tržní kapitalizace bitcoinu, nyní tedy opět výrazně rostoucí, prý vlastně jen určuje rozsah společenské škody, k níž dojde, až se celý příslušný domeček z karet zhroutí, uzavírají pracovníci ECB.

Bitcoin od zveřejnění studie nicméně nadále zhodnocuje, nyní o dalších zhruba patnáct procent. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank