Cena nafty v Česku padá a dále zlevní. Ovšem i kvůli tomu, že do EU stále proudí ruské ropné produkty

Nafta v Česku je nejlevnější za rok a půl. Za poslední týden klesla její průměrná cena o 38 haléřů na 34,06 koruny za litr. Naopak benzin oproti předchozí středě zdražil o 24 haléřů na 37,87 koruny, a je tak nejdražší za posledních dva a půl měsíce.

V příštích sedmi dnech bude nafta dále zlevňovat. Cena velkoobchodně prodávané nafty totiž klesla od začátku dubna na surovinové burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpací stanice, v přepočtu z dolarů do korun o dalších takřka pět procent. Tento pokles se v cenách českých čerpacích stanic ještě teprve plně zohlední. Nafta tak zlevní o dalších zhruba 30 haléřů na litr a její cena poprvé od poloviny října 2021 klesne pod úroveň 34 korun za litr.  Je však třeba říci, že nyní se platí z nafty nižší spotřební daň, zavedená loni v červnu, kdy vláda snížila spotřební daň z motorové nafty o 1,50 koruny na litr.

Během nadcházejícího týdne ovšem své zlevňování obnoví také benzín, jeho cena by měla vzrůst o přibližně patnáct haléřů na litr. Do jeho cen už se totiž plně promítlo skokové zdražení ropy Brent z počátku měsíce, kdy kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem rozhodli o omezení těžby v nečekaně značném rozsahu. V posledních sedmi dnech se však cena ropy propadla o zhruba šest procent vinou zhoršených vyhlídek americké a obecněji světové ekonomiky.  Inflace si totiž stále vybírá svoji daň v podobě nutného zvyšování úrokových sazeb – nebo alespoň jejich udržování na poměrně vysoké úrovni –, což podvazuje úvěrovou, a tedy i investiční aktivitu, spotřebu, a tedy ve výhledu také samotný ekonomický růst čili i poptávku po ropě a palivech.

Ke zlevňování pohonných hmot přitom přispívá i to, že na západní trhy stále proudí ruská ropa a ropné produkty.  Země EU a skupiny G7 přitom loni a ještě letos na přelomu roku v rámci svých sankcí zakázaly nebo zásadně omezily dovoz ruské ropy a ropných produktů. Ve skutečnosti ale i přes tyto sankce proudí ruská ropa ve velkém na Západ dále. A to ve zpracované podobě – třeba jako motorová nafta. A skrze třetí země typu Číny. Ve velkém tak dochází k „praní špinavé ruské ropy“. To zjišťuje včera zveřejněná studie finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší (zde). 

Studie konstatuje, že západní země sice razantně snížily objem svého dovozu ruské ropy, avšak současně navýšily dovoz ze zemí, které se mezitím staly největšími zpracovateli ruské ropy. Sankce tak nenaplňují svůj účel v míře, v níž původně měly, shledává studie.

Země EU a G7 ve dvanácti měsících od začátku invaze Ruska na Ukrajinu, tedy od loňského února, navýšily objem ropných produktů z Číny o 94 procent, z Turecka o 43 procent, ze Singapuru o třetinu a ze Spojených arabských emirátů o necelou čtvrtinu. Společně s Indií zmíněná studie tyto jmenované země označuje jako „pračky“ ruské ropy. Ta je totiž kvůli sankcím vlastně „špinavá“, nepoužitelná na Západě. Ale pokud ji zpracují uvedené třetí země a vyvezou na Západ třeba v podobě motorové nafty, najednou je ruská ropa „čistá“ a na Západě použitelná.

Třetí země, resp. jejich rafinérie „praním“ ruské ropy závratně vydělávají. Ruská ropa je totiž kvůli sankcím ve slevě, až v rozsahu několika desítek procent oproti světové ceně. Třetí země však produkty z ní Západu prodávají za ceny, jako by v žádné slevě nebyla.

Na Západě je největším dovozcem ropných produktů ze zemí, které „perou“ ruskou ropu, Evropská unie. Tento její dovoz odpovídá od invaze Ruska na Ukrajinu celkem 17,7 miliardy eur, což dle dnešního kursu odpovídá zhruba 415 miliardám korun. Nejvíce se z „vypraných“ produktů dováží motorové nafty, jejíž podíl činí takřka třicet procent, následuje letecké palivo.

Ve dvanácti měsících od invaze narostl objem ruského vývozu ropy do Číny, Indie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Singapuru v souhrnu o 140 procent. Tyto země, které podle uvedené studie „perou“ ruskou ropu ve velkém, odebírají celkem zhruba 70 procent ruského ropného vývozu.

„Praní špinavé ruské ropy“ umožňuje, že do Ruska nadále ve velkém tečou peníze, jež financují válku na Ukrajině. Zároveň způsobuje, že cena pohonných hmot třeba i v Česku je nižší, než by byla při úplnějším zastavení dodávek ruské ropy a ropných produktů, tedy včetně těch „vypraných“ a přeprodávaných přes třetí země.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank