Ceny výrobců v průmyslu rostou méně, než se čekalo, v zemědělství nadále výrazně padají

Ceny průmyslových výrobců v květnu meziročně vzrostly o jedno procento. Citelně tak zaostaly za očekáváním analytiků. Ti předpokládali vzestup o dvě procenta. Klesly totiž zejména ceny potravinářských výrobků, a to o 3,7 procenta. V jejich poklesu se odráží už řadu měsíců trvající výrazný, dvouciferný pokles ceny zemědělských výrobců, a také stabilizace a pokles velkoobchodních cen energií.

Zemědělští výrobci v květnu meziročně zlevňovali o stále výrazných více než deset procent. Deflace v zemědělství a potravinářství však není dostatečně přenášena do cen konečných, které stanovují například obchodní řetězce. Zdá se tak, že na jejich straně dochází zejména od letošních Velikonoc k určitému navyšování ziskových marží.

V květnu ceny průmyslových výrobců rostly pomaleji, než se čekalo, i proto, že růst cen ropy a ropných produktů, včetně pohonných hmot, byl slabší kvůli vývoji právě na světovém trhu s ropou. V květnu cena ropy Brent klesala kvůli nadále utažené měnové politice americké centrální banky a kvůli obecné redukci v očekáváních stran letošního snižování úrokových sazeb – jak v USA, tak v eurozóně i v Česku.

Obecně vyšší úrokové míry jsou reakcí na přetrvávající inflační tlaky, zejména v oblasti služeb. Vyšší sazby tlumí i průmyslovou aktivitu a příslušné investice, což vytváří tlak na pokles cen průmyslových výrobců. Ty v květnu rostly méně, než se čekalo konečně i proto, že teplý průběh letošní zimy utlumil výrobu v energetickém průmyslu, přičemž plynové zásobníky napříč EU zůstaly naplněny nadprůměrně.

Z hlediska ČNB je pomalejší než očekávaný růst cen průmyslových výrobců známkou toho, že inflační tlaky v oblasti výroby dále oslabují. To se postupně může propast do tlaku na pokles spotřebitelských cen či do zpomalení jejich růstu. Jde tedy o protiinflační faktor. Proto už ČNB nemusí přehodnocovat další výhled stran snižování úrokových sazeb. Trh tak nyní soudí, že do konce letošního roku poklesnou z úrovně 5,25 na 4,5 procenta, jako to předpokládal doposud.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank