Ceny zeleniny a ovoce dál porostou, Česko není v produkci soběstačné. Řešením je podpora lokálních farmářů
Některé druhy ovoce a zeleniny podražily oproti loňsku až o 20 procent. Podle odborníků navíc jejich cena dál poroste. Důvodem je koronakrize a růst nákladů na výrobu potravin.
Hlavním kritériem zůstává podle loňského šetření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin pro 62 procent spotřebitelů v Česku při nákupu potravin cena. Pro Čechy ale začíná být důležitý i původ potravin. Ten je hned druhým nejdůležitějším kritériem. Nákup českých potravin upřednostňuje 54 procent zákazníků. V obchodních řetězcích ale zpravidla převažuje nabídka zahraničních potravin nad těmi tuzemskými. Jednou z možností, jak nakoupit české potraviny, je nákup na farmářských trzích.
Jejich nabídka je i na podzim velmi pestrá. „Co se týká živočišné výroby, ta jede na plné obrátky. Mezi prodejci jsou řezníci, uzenáři, výrobci mléčných produktů a samozřejmě pekaři. V nabídce nechybí vejce z chovu volného výběhu slepic nebo sladkovodní živé ryby. Mnozí včelaři v tyto dny provádějí druhé stáčení medu, takže lidé nakoupí český med. V prodeji jsou marmelády, džemy, sirupy nebo čerstvé chlazené těstoviny. Zelináři nabízejí saláty, ředkve a ředkvičky, pórek, poslední květák a brokolici, brambory, kořenovou zeleninu, fazole, dýně, chilli papričky, papriky, cukety a rajčata. Koupit lze letošní jablka a hrušky mnoha odrůd, čerstvé i sušené české houby plus také pěstované speciální Shiitake. Aktuálně je v nabídce také burčák, česká vína a piva z řemeslných pivovarů, mošty, džusy, limonády a baristická káva,“ vyjmenoval Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.
Návštěvnost farmářských trhů meziročně roste, koronakrize má ale na návštěvnost trhů značný vliv. „Od jara jsme zaznamenali lehký úbytek návštěvníků na farmářských trzích. Zákazníci ale nemusejí mít obavy. Každý prodejce pracuje v rukavicích, pokud zároveň pracuje s hotovostí. Na každém stánku je k dispozici zákazníkům dezinfekce. Návštěvníky se snažíme i skrze sociální sítě nabádat k odstupu a nošení roušek. Navíc jak nám dokládají odborné posudky virologů a epidemiologů, nakupování venku, na vzduchu, je nejbezpečnějším nakupováním vůbec,“ uvedl Jiří Sedláček. Jeho slova potvrzuje Ruth Tachezy, vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry. „Uzavřená místnost s infikovaným člověkem je riziková, čím déle někdo dýchá virus do vzduchu, tím více ho tam je. Z toho vyplývá, že uzavřené obchody s velkým množstvím lidí jsou rizikovější. Venku fouká vítr, svítí slunce a virus se nemůže tak koncentrovat,“ uvedla.
Jedním z důvodů, proč lidé nakupují více v obchodech než na farmářských trzích, je nižší cena. To už ale neplatí, supermarkety nabízejí zpravidla ovoce a zeleninu z dovozu, kde ceny rychle rostou. „Vzhledem k tomu, že se většina ovoce a zeleniny prodávané v Česku dováží ze zahraničí, není cenotvorba v rukou našich pěstitelů, ale odvíjí se od cen v zemích, odkud se do Česka ovoce a zelenina dováží. Proto také mají ceny ovoce a zeleniny vysokou volatilitu, to znamená, že se velmi rychle mění, třeba o desítky procent za týden. Záleží totiž na tom, odkud se produkty dováží a v jaké oblasti jsou ceny v době tamní sklizně, případně zda pocházejí z naskladněných zásob. Vliv na rostoucí cenu má i aktuálně omezená prostupnost hranic, ani ne tak pro zboží, jako pro sezónní pracovníky. Ceny podle všeho dál porostou díky stále rostoucí byrokracii a regulacím,“ vysvětlil Petr Havel, agrární analytik.
Řešením, jak zbrzdit růst cen, je nákup sezónního ovoce a zeleniny od českých pěstitelů. Uplatnit se na českém trhu pro ně ale není vůbec snadné. Pro většinu z nich jsou farmářské trhy jediným způsobem prodeje. „Pro 80 procent našich prodejců znamenají farmářské trhy jediný prodejní kanál, jediné odbytové místo pro jejich produkty, a tím pádem je i klíčovým místem jejich živobytí. Jarní uzavření farmářských trhů pro některé znamenalo nutnost omezení produkce,“ uzavřel Jiří Sedláček.
