Češi letos za Velikonoce utratí o 850 milionů korun více než loni

Češi letos za Velikonoce, konkrétně za pohoštění a koledu, utratí v průměru 3020 korun, což je o 176 korun více než loni. Vyplývá to z průzkumu online supermarketu Košík.cz. Oproti loňsku, kdy za Velikonoce dali průměrně 2844 korun na domácnost, to značí navýšení výdajů o 6,2 procenta. Takové navýšení překonává aktuální, únorovou meziroční inflaci, čítající rovná dvě procenta, o 4,2 procentního bodu. To znamená, že z vetší části stojí za nárůstem objemu velikonočních nákupů vyšší nakupované množství a jen z menší části pak meziročně vyšší cena.

Velikonoce však slaví jen zhruba dvě třetiny tuzemských domácností. Domácností je v Česku zhruba 4,8 milionu. Při předpokladu dostatečné reprezentativnosti zmíněného průzkumu společnosti Košík.cz to tedy znamená, že za letošní Velikonoce tuzemské domácnosti utratí v souhrnu 9,6 miliardy korun, o zhruba 850 milionů korun více než loni. Velikonoce tak z hlediska obchodníků představují třetí nejvýznačnější svátek, resp. příležitost k svátečnímu navýšení tržeb. Za Vánoce Češi utrácí přes 60 miliard korun, za Silvestra a novoroční oslavy pak zhruba patnáct miliard.

K vyšším než loňským reálným útratám za Velikonoce přispívá i to, že ty letošní budou alespoň z hlediska cen „velikonočních“ potravin druhé nejlevnější v novodobé historii země.

„Velikonoční košík“ potravin, hojně konzumovaných právě o velikonočních svátcích, ať už přímo či coby ingredience, totiž oproti loňsku dramaticky zlevnil. A to o bezmála třináct procent (viz tabulka níže). Přitom o loňských Velikonocích se Češi naopak potýkali s dramatickým zdražením „velikonočního košíku“, a sice o více než třicet procent. „Velikonoční košík“ zahrnuje kilogram mouky, litr mléka, deset vajec, kostku másla, kilogram cukru a půllitr piva. Zatímco loni tento košík vyšel na více než 211 korun, letos již jen na zhruba 184 korun. Samozřejmě, cena 184 korun je stále druhá nejvyšší v historii země. Proto také mají Češi z velké části stále pocit, že je tuze draho.

Jenže úplnější obrázek získáme teprve poměřením ceny „velikonočního košíku“ s průměrnou měsíční mzdou, a to hrubou, ale ještě lépe čistou. Za čistou průměrnou měsíční mzdu si letos člověk v Česku nakoupí 199 zmíněných „velikonočních košíků“, což je druhý nejvyšší počet v historii. Z tohoto hlediska – tedy v poměru k průměrné čisté mzdě – jsou tedy letošní Velikonoce vskutku druhé nejlevnější v historii. Přestože ceny v obchodech jsou druhé nejvyšší v historii.

Pro srovnání, například v letech 2017 nebo 2018, což jsou léta, na něž dnes mnozí vzpomínají jako na léta stabilních cen a prosperity, bylo možné za průměrnou čistou mzdu pořídit 161 „velikonočních košíků“, tedy o 38 košíků méně než letos.

V porovnání s roky 2017 či 2018 totiž došlo nejen k nárůstu hrubé měsíční mzdy jako takové, ale díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy, platnému od roku 2021, se také mzda zdaňuje méně, což pomáhá navýšit její čisté vyjádření. I když tak potraviny „velikonočního košíku“ čistě nominálně jsou dražší, Češi si jich zkrátka mohou i přesto pořídit více (v tabulce níže je efekt zrušení superhrubé mzdy patrný v úrovni čisté mzdy let 2022, 2023 a 2024). Čistá mzda totiž roste rychleji, než jak rostou ceny daných potravin. V roce 2018 sice jeden „velikonoční košík“ vyšel o zhruba 36 korun levněji, jenže i tak si jich Češi za průměrnou čistou mzdu mohli dovolit jen o oněch 38 košíků méně než letos.

Za výrazným zlevněním potravin stojí zejména aktuální historicky ojedinělý propad výkupních cen zemědělců, meziročně takřka dvacetiprocentní, dále pokles cen energií, společenský a mediální tlak na obchodní řetězce, aby si dále již nestanovovaly přemrštěné marže, a také letošní snížení DPH na potraviny z patnácti na dvanáct procent.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank