Češi omezují své nákupy nejvíce v historii, dokonce více než kdykoli během pandemie

Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.

Spotřeba českých domácností se vpravdě historicky propadala už ve třetím čtvrtletí loňského roku, tj. od července do září. V reálném vyjádření – tedy po zohlednění inflace – lidé v Česku nakupovali v přepočtu na osobu o 7,8 procenta méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005, za kteréžto období Český statistický úřad danou časovou řadu zveřejňuje.

Více, byť nepatrně, o 7,9 procenta, se reálná spotřeba meziročně propadla již jen v období od dubna do června 2020. Tehdy se ovšem Česko potýkalo s první vlnou pandemie covidu-19, takže podstatná část kamenných obchodů, ale třeba také restaurací byla ze zdravotních důvodů uzavřena.

Loni ve třetím čtvrtletí a pak tedy také ještě výrazněji v říjnu se reálná spotřeba dramaticky propadla i přesto, že obchody již plně otevřené byly. O to závažnější výsledek je. Potvrzuje, že usuzovat na kondici ekonomiky a ochotu spotřebitelů utrácet jen z pohledu do „plných obchodních center a restaurací“ může být notně zavádějící.

Nedávné předvánoční období také opticky naplnilo mnohé obchody a gastronomické podniky, ovšem stále zůstává otázkou, kolik v nich lidé skutečně utráceli. Dnes zveřejněná čísla za loňské třetí čtvrtletí napovídají, že se i za poslední loňský kvartál můžeme dočkat historického propadu spotřeby.

Výrazný pokles reálné spotřeby má na svědomí předně citelný pokles reálného měsíčního příjmu v přepočtu na obyvatele, tedy finančního příjmu, který zohledňuje inflaci. V tomto vyjádření se příjem v přepočtu na osobu snížil meziročně o 5,2 procenta. To je druhý nejvýraznější pokles reálného příjmu za celé období opět od roku 2005.

Platy, mzdy i důchody sice loni v létě meziročně nominálně (číselně) rostly, ale inflace byla natolik vydatná, že příjem se lidem v Česku reálně výrazně snižoval. Ještě výrazněji, o 10,7 procenta, tedy vůbec nejvíce v celé historii dané časové řady od roku 2005, klesl v meziročním vyjádření měsíční příjem ze zaměstnání v přepočtu na osobu. Lidé, kteří mají svůj veškerý příjem ze zaměstnání, a nikoli třeba z důchodů či jiných dávek nebo třeba z pronájmu nemovitostí nebo držení akcií, si tak tudíž reálně pohoršili ještě více než populace jako celek.

K poměrně citelnému poklesu reálných příjmů, zejména těch ze zaměstnání, docházelo už v prvním loňském pololetí. Tento tehdejší pokles se ovšem ještě neprojevil propadem reálné spotřeby. K němu dochází právě až v loňském třetím čtvrtletí.

Zdá se, že během prvního loňského pololetí ještě lidé v Česku byli schopni svoji reálnou spotřebu navyšovat i přes snížení reálných příjmů, a to díky úsporám z časů pandemie. Ty nahromadili z důvodu opatrnostního spoření v obavě z příchodu ještě horších časů, ale také z důvodu popsané prosté nemožnosti nakupovat v celé řadě kamenných obchodů nebo třeba z důvodů obtíží či praktické nemožnosti – opět zapříčiněné pandemií a souvisejícími restrikcemi u nás i z zahraničí – volnočasově cestovat či pořizovat dovolenou.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank