Češi se přepočítali, Slováci budou dovážet plyn přes Ukrajinu, ani Rakušani český tranzit nevyužijí

Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.

Slovensko totiž pokročilo v jednání o zajištění dodávek nadále přes ukrajinské území. A to i po skončení letošního roku, kdy už nebude platit smlouva mezi Kyjevem a Moskvou o přepravě plynu přes ukrajinské území. Generální ředitel státního podniku Slovenský plynárenský priemysel (SPP) Vojtech Ferencz tento týden jednal v Ázerbájdžánu, přičemž tamní státní podnik SOCAR by podle něj mohl v rámci jednoho z možných řešení zajišťovat přepravu plynu přes Ukrajinu, informuje agentura Bloomberg.

Kyjev odmítá přes ukrajinské území přepravovat ruský plyn. Pokud by ale přepravu zajišťovala nějaká třetí strana, třeba právě SOCAR, takový tranzit by umožnil. Ukrajina pochopitelně ráda najde způsob, jak nadále inkasovat peníze za tranzit, pokud jej tedy nebude zajišťovat ruská strana.

Spokojena by ovšem mohla být i Moskva. Jestliže by Ázerbájdžán začal posílat svůj plyn na Slovensko, zatímco Rusko by jej místo na Slovensko posílalo tam, odkud jej Ázerbájdžán kvůli dodávkám Slovensku stáhl, například do Turecka. To je podstata takzvaného rusko-ázerbájdžánského plynového swapu. Ten však jde proti smyslu západních sankcí, neboť Rusku neztenčuje příjmy z prodeje plynu, jen se mění jeho kupující.

Pro Slovensko je takové řešení lákavé, protože by potenciálně samo mohlo alespoň ještě po nějaký čas inkasovat poplatky za tranzit plynu přes své území. Přes Ukrajinu totiž nyní proudí na Slovensko zhruba 15 miliard metrů krychlových ročně, z toho jen tři miliardy na Slovensku zůstávají a zbytek putuje slovenským tranzitem do Rakouska a do Itálie.

Jediným, kdo „ostrouhá“, by tak nakonec zůstalo Česko, resp. řadové české domácnosti. Pokud by ovšem Slovensko nedojednalo plyn z Ázerbájdžánu, jednou z možností je, že by jej získávalo cestou přes Německo a z tamních přístavních terminálů a právě Česko. Právě proto česká vláda mohla argumentovat, že tuzemské plynovody potenciálně naplní plynem přepravovaným Slovensku a Rakousku. Rovněž Rakousko ovšem bude po odpojení od ruských dodávek plyn přepravovat jinudy než přes Česko, mnohem spíše přímo z Německa a Itálie. Záměr české vlády tak nejspíše nevyjde.

I pokud by ale Slovensko nemohlo dovážet plyn přes Ukrajinu, nabízí se mu například možnost jeho importu z USA, a sice ve zkapalněné podobě. Po přeměně v plynné skupenství v Litvě by pak plyn proudil přes Polsko, které by tak inkasovalo za tranzit. Slovensko nedávno dokončilo předávací stanici Výrava na hranicích s Polskem, jejímž prostřednictvím může od příštího roku historicky vůbec poprvé dovážet plyn také ze severu.

Z hlediska Slovenska je každopádně levnější získávat plyn tranzitem z východu, přes Ukrajinu. Za import plynu ve zkapalněné podobě by země podle Ferencze zaplatila v přepočtu o 5,6 miliardy korun ročně více, než pokud by dále proudil přes Ukrajinu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank