Češi šetří na potravinách, jinak ale v únoru celkově nakupovali více, než se čekalo

Únorové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o rovných sedm procent, avšak nakonec pokles činí „jen“ 6,4 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.

Únorový pokles o 6,4 procenta se blíží loňskému údaji o vývoji reálných mezd. Ty v roce 2022 poklesly historicky rekordně, o 7,5 procenta. Z toho je tedy patrné, co je stěžejním důvodem také lednového citelného poklesu maloobchodních tržeb. Je to inflace. Přesněji mimořádně rapidní Inflace, kterou loňský růst nominálních výdělků nebyl s to ani vzdáleně kompenzovat, tedy s výjimkou penzistů, kterým ovšem, jak známo, v průměru k „dorovnání“ inflace pomohla hned dvojí mimořádná valorizace penzí.

K nižšímu propadu maloobchodních tržeb, než jaký byl vykázán v měsících říjnu 2022 až lednu 2023, přispělo také výrazné zlepšení spotřebitelské nálady letos v lednu. Příslušný ukazatel mezi prosincem a lednem poskočil druhým nejvýraznějším tempem v historii sledování od roku 2003.V únoru se pak dále poměrně výrazně zvýšil.

Letošní poměrně teplé počasí zimní napříč Evropou totiž zásadně přispělo k mnohem hladšímu průběhu topné sezóny, které se kvůli loňskému dramatickému zdražení energie spotřebitelé značně obávali. Leden tak vnesl určité „uklidnění“ mezi spotřebitele, kteří i přes nárůst cen energií přece jenom vnímali, že další výhled stran vývoje těchto cen není už tak neblahý, jak se mohlo zdát ještě loni na podzim. A únor pak tento trend potvrdil. Lidé v ČR tak v únoru výrazně navýšili například nákupy oděvů a obuvi nebo elektroniky a mobilů. Výrazně lidé v Česku letos v únoru nadále omezovali své nákupy potravin, šetřili ale také na kultuře a sportu.

Za celý letošní rok je proto třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb o 2,5 procenta. Nadále totiž budou klesat reálné výdělky, byť jen třetinovým tempem oproti loňsku.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank