Češi spoří jako život, ekonomika proto stojí. Ve druhém čtvrtletí rostla jen o 0,6 procenta

Český statistický úřad dnes potvrdil údaj k meziročnímu růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí, a to na úrovni 0,6 procenta. Zlepšil však údaj o růstu mezičtvrtletním, a to z dosavadního, předběžného odhadu 0,3 procenta na nynější 0,4 procenta. Koruna vůči euru v reakci mírně oslabila. Část trhu zjevně sázela na možné výraznější zlepšení údajů k ekonomickému růstu, které by snížilo naléhavost další redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Takové zlepšení se však nedostavilo, tudíž právě koruna oslabila.

Růst ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí táhly investice a spotřeba vlády, méně pak spotřeba domácností. Spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí narostla oproti tomu prvnímu znatelně méně, než jak narostla ve čtvrtletí prvním v porovnání s posledním kvartálem roku 2023. Prvotní oživení spotřeby, jež se dostavilo po odeznění inflačního šoku uplynulých dvou let, tak vzalo poměrně rychle zasvé. S tím koresponduje nadále poměrně vysoká míra úspor tuzemských domácností. V sezónním očištění dosáhla ve druhém kvartálu úrovně 18,7 procenta, zatímco dlouhodobý průměr jednotlivých čtvrtletí let 2010 až 2019 činí 11,4 procenta. Češi tak nadále v poměrně vysoké míře spoří, což představuje hlavní brzdu růstu české ekonomiky. Ta i proto letos vykáže relativně slabý růst kolem jednoho procenta. Další brzdou je pak klopýtání průmyslové výroby, které souvisí se stagnací německé ekonomiky, ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu či nadále poměrně vysokými úrokovými sazbami.

Češi šetří v obavě z návratu inflace, kvůli nezvykle vysokým cenám řady produktů a služeb, což je důsledek mimořádné inflace uplynulých let, ale také z důvodu posunu ve spotřebitelském návyku směrem k určité větší střídmosti, který započal již za pandemie covidu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank