Češi topí dřevem stále více, prodeje kotlů na pelety rostou. Důvodem je pokles ceny dřeva

V Česku prudce roste zájem o kotle na spalování pelet. Zatímco dříve se jich běžně prodávalo kolem dvou tisíc ročně, loni už to byly tři tisícovky. Klíčové důvody jsou dva: pád cen palivového dřeva a blížící se odstavení statisíců uhelných kotlů. 

Cena dříví v ČR pokračuje v citelném propadu. V loňském třetím čtvrtletí kubík palivového dříví z jehličnanů zlevnil na 423 korun, vyplývá z dat ČSÚ. Byl tak nejlevnější minimálně od roku 2011, od kdy statistici danou časovou řadu dat publikují.      

Už za celý rok 2019 přitom cena dříví klesla nejvýrazněji minimálně v tomto desetiletí. Jehličnaté a listnaté dříví předloni úhrnem zlevnilo meziročně o 15,8 procenta. Ještě v prvním čtvrtletí 2019 se zmíněný kubík palivového dříví z jehličnanů prodával za 722 korun, Od té doby tak dříví k vytápění zlevnilo o více než 40 procent, což se promítá právě i citelným poklesem ceny pelet. Používáním dříví k vytápění tak domácnosti mohou ušetřit tisíce korun ročně.    

Za citelný propad může pokles cen jehličnatého dříví, zejména smrkového, méně pak borovicového a modřínového. Jehličnaté dříví zlevnilo předloni meziročně o 17,6 procenta. Listnaté dříví, dubové a bukové, naopak zdražilo, meziročně o tři procenta.    

Důvodem popsaného vývoje jsou zejména nedávné problémy s přemnoženým kůrovcem. Kůrovcová kalamita gradovala kvůli extrémně suchému a teplému počasí v roce 2018. Napadené dřevo se nuceně kácí, což zvyšuje jeho nabídku na trhu. Zaplavení trhu tímto dřevem pak způsobuje pokles jeho ceny.

V prvé řadě se kácení kůrovcem napadených stromů týká smrků, které jsou přemnoženým kůrovcem zasaženy nejvíce, částečně ovšem také borovic, nebo dokonce jasanů. Cena listnatého dříví, dubového a bukového, ovšem stagnuje, nebo roste i za této situace, neboť jeho vlastníci jej kvůli zaplavení trhu zejména smrkovým dřevem nechtějí na trh dodávat, aby jej zbytečně neprodávali pod cenou. To tedy v jisté míře omezuje dostupnost listnatého dříví.

Průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila loni od ledna do října 445 korun za metr krychlový, přičemž vykazovala nadále sestupnou tendenci. Pro srovnání, v roce roce 2015 to průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila 812 korun. Palivové dříví listnáčů ve stejném období v zásadě cenově stagnovalo, když jeden jeho metr krychlový zlevnil z 1111 korun v roce 2015 na 1108 korun v roce 2019.    

V době zdražujících energií v čele s elektřinou představuje dramaticky zlevňující palivové dříví z hlediska mnohých domácností stále atraktivnější alternativu, například pro krbové vytápění či topení dřevokotlem.    

Česká republika v důsledku kůrovcové kalamity také aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu (zde). Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu.      

Vedle levného palivového dříví je dalším důvodem růstu obliby dřevokotlů či kotlů na pelety nutnost plošného odstavení starých kotlů na uhlí. K datu 1. září 2022 se bude muset odstavit zhruba 300 tisíc kotlů na uhlí s ručním přikládáním, protože tyto příliš zatěžují životní prostředí. Navíc omezování těžby uhlí, motivované opět ohledy na životní prostředí, v příštích letech postupně dále prodraží vytápění uhlím. Domácnosti v ČR proto hledají udržitelnější alternativy k vytápění uhlím, včetně právě vytápění dřevem. 

Lukáš Kovanda, Ph.D. 
Národní ekonomická rada vlády (NERV) 
Hlavní ekonom, Trinity Bank