Česká dámská posádka s ikonickou kachnou se chystá na Dakar
To, že Kachna, neboli ikonický model Citroën 2CV, pojede Dakar Rallye 2024 s pilotkou Barborou Holickou, není žádná novinářská kachna. K Báře se navíc připojuje zkušená navigátorka Lucie Engová a vytváří tak historicky první českou dámskou posádku zdolávající výzvy pouště.
Kachna nazvaná Duckar
Může auto, vzniklé jako levný přepravník pro francouzský venkov, závodit v nejtěžší rallye na světě? Barbora Holická si myslí, že ano, a chystá se Dakaru v příštím roce zúčastnit ve třídě Classic s Citroënem 2CV pod názvem „Duckar“, vzniklém spojením slov „duck“, tedy „kachna“, a „Dakar“. „Když chci zdolat největší výzvu své závodní kariéry, musí to být právě Citroën a co jiného než 2CV,“ říká šestatřicetiletá závodnice Barbora Holická a pokračuje: „Chceme dokázat, že i extrémně náročný terén dakarských tratí se dá zvládnout s tímto ikonickým autíčkem.“ Do nadcházejícího ročníku soutěže Dakar Classic, závodu pro stará, ikonická auta, která Dakar již kdysi zdolala a nyní se na tratě s novými posádkami vracejí, se chystá s vozem, který přesně před 75 lety změnil Francii. Její vůz byl konkrétně vyroben v roce 1979 a pro náročnou soutěž ho nyní připravuje odborník na tento typ aut Tomáš Neruda. Barbora Holická má s vozy Citroën a DS bohaté zkušenosti, právě proto je jedním z hlavním partnerů projektu DUCKAR Citroën Česká republika.
Rallye Dakar startuje 5. ledna
Slavný závod se již popáté pojede v Saúdské Arábii. Termín rallye se oproti původním plánům posunul o pár dní dál od přelomu roku, startovat se bude 5. ledna u města Al-Ula a na cílovou rampu budou auta dojíždět 19. ledna u města Yanbu Al Bahr na pobřeží Rudého moře.
Pro auta kategorie Classic až na jeden zůstávají stejné bivaky s Dakarem a nově se i historická auta podívají povinně do dun. Pořadatelé také vyslyšeli přání závodníků a tratě jsou zase o něco náročnější – jak na techniku, tak na navigaci.
Bez rozbití jednoho vejce
Požadavek na vytvoření automobilu charakteristického nakláněním ze strany na stranu během jízdy s měkkým odpružením údajně zněl, že musí uvézt čtyři venkovany se slamáky na hlavě a pytel brambor přes zorané pole rychlostí 60 km/h, aniž by se rozbilo jediné vejce v ošatce. První prototyp lidového vozítka vznikl z iniciativy viceprezidenta společnosti Citroën Pierra-Julese Boulangera v roce 1937 a pracovali na něm konstruktér André Lefebvre a designér Flaminio Bertoni. Posléze bylo vyrobeno 250 prototypů, sériovou výrobu však překazila druhá světová válka.
Premiéra se uskutečnila v roce 1948
Myšlenka nenáročného vozu nezapadla, na oficiální představení si však musel počkat až do 7. října 1948. Ukázal se s na první pohled nepochopitelným jménem 2CV, jež znamenalo „deux chevaux vapeurs“, tedy doslova „dva parní koně“ podle daňové třídy, do které spadal. První verze byla osazena dvouválcovým motorem o objemu pouhých 375 cm3 a výkonu 6,6 kW, který bylo možné nastartovat jenom klikou. Postupně se objem motoru zvětšoval na 425, 435, 602 a nakonec 652 ccm. S tím rostly i výkony, nejobjemnější motor dával 35 koní.
Pokrokový a zároveň jednoduchý
Svým vzhledem sice 2CV nevzbudil všeobecné nadšení, přinesl však řadu pokrokových konstrukčních řešení včetně nezávislého zavěšení kol. Zákazníci oceňovali hlavně praktické věci jako vysokou světlou výšku umožňující jízdu po nekvalitních polních cestách, nízkou spotřebu, pohodlné pérování a především jednoduchost, která umožňovala rozebrat vůz jen s pomocí nejzákladnějšího nářadí, minimálních znalostí a základní zručností, takže jej dokázal opravit takřka každý. Nízká cena umožnila, že byl přístupný široké vrstvě obyvatel.
Karoserie však brzy získala sympatie především díky shrnovací plátěné střeše. Kromě základní čtyřdveřové varianty bylo velmi populární i provedení pick-up. Kachna sloužila také u armády v pouštní verzi pod názvem Sahara s pohonem všech kol realizovaným dvěma motory o objemu 425 ccm, rovněž jako elegantní kabriolet či lehké užitkové vozidlo zvané „fourgonnette“. Na základě 2CV vzniklo několik dalších Citroënů, například Dyane nebo víceúčelový lehký vůz Méhari.
Nejslavnější Citroën
Citroën 2CV si získal nesmírnou popularitu a dodnes má tisíce obdivovatelů, kteří historická auta udržují v původní podobě, ale také je neustále vylepšují či přestavují. Na celém světě existují stovky klubů majitelů těchto vozů, jejich celosvětový sraz byl v roce 2009 i v České republice. Kromě nejznámější přezdívky „kachna“ se auto dočkalo řady dalších přízvisek. Ve Francii je to „la Dedeuche“, jinde třeba „ošklivé kačátko“ nebo „dva koně“ podle významu názvu 2CV.
Z dlouhé řady modelů automobilové značky Citroën, které jsou většinou od konkurence snadno rozeznatelné neobvyklou karoserií či originální technikou, je 2CV patrně nejslavnějším. Výroba tohoto vozu skončila přesně před 33 lety, 27. července 1990. To už se vyráběl jen v portugalském městě Mangualde, výroba ve Francii skončila o dva roky dříve. S 5,1 miliony kusů se stal třetím nejvíce vyráběným autem v historii a v roce 1999 byl ve Francii vyhlášen automobilem století.
Bohumil Brejžek
Foto: Citroën
